Úvod  >  Strakonicko  > 

Na žádost dětí se má stavět internátní lesní škola

Zakladatel první lesní svobodné školy Ráj Martin Chvosta s ředitelkou Monikou Tůmovou.

Škola našla zázemí v bývalé školní budově v Novosedlech a má k dispozici ještě lokalitu u Zahorčic. Jde o pronajatý pozemek o rozloze dvou hektarů, kde je vzrostlý les, ovocný sad a zahrada s mobilním zázemím. Jelikož výuka probíhá jak v budově v Novosedlech, tak i venku, když to počasí dovoluje, je prozatím tento prostor dostačující.

Děti chtějí ve škole přespávat

Škola má však kromě dětí, které do ní docházejí nebo jsou sváženy, přes stovku žáků na domácí výuce po celé republice. Starší děti z okolí a žáci z domácí výuky mají zájem trávit více času s ostatními dětmi a přespávat ve škole. „Nejen z tohoto důvodu jsme začali uvažovat o internátní lesní škole. Nebyl to ale jediný důvod. Čím dál víc dětí chce ve škole zůstávat například i o víkendu nebo v pátek protáhnout výuku a dokončit svoji práci. K tomu jsou třeba prostory. Je to i o tom, že klasická škola má méně velkých učeben. Naše děti se rozdělují do několika menších skupinek, kde společně pracují na určitých projektech, a tak je zapotřebí spíš více menších místností, aby se děti vzájemně nerušily. Jakmile jsme začali o této možnosti uvažovat s tím, že bychom potřebovali na novou školu projekt, zajímali se o to kluci ze sedmého ročníku, zejména jeden z našich žáků," říká provozovatel a zakladatel školy Martin Chvosta. A o to právě při výuce v této škole jde. Vzbudit v dětech zájem o nějakou činnost a společně se učit zvládat i vše, co je k tomu potřebné.

Projekt narýsoval žák za tři dny

„Popovídali jsme si tedy o tom, co v nové škole potřebujeme mít. Kromě menších místností i dílny pro starší děti, hudební místnost, prostory pro malé žáky na čtení, psaní a podobně. Počítá se také s chovem některých zvířat. Následně jsme si sedli, počítali a měřili, čehož se chytil David, který celý projekt dotáhl do konce. Našel si potřebné informace a vhodný program, ve kterém pracoval na počítači a připravil projekt na výstavbu nové budovy školy během tří dnů," vysvětlil Martin Chvosta. Škola by měla být nikoli postavena, ale složena z jednotlivých demontovatelných a převozu schopných kontejnerů a tvořit jednotlivé místnosti se společným zastřešeným prostorem uprostřed. Vznikly by zde jednak prostory pro výuku a také prostory ubytovací. „Nyní se domlouváme s firmou, která by nám kontejnery nejen dodala, ale také projekt zafinancovala. Pokud by jednání na něčem ztroskotalo, což si nemyslím, budeme hledat možnost financování pomocí jiných prostředků. Máme rozpočet a jsme schopni zaplatit i úroky. Samozřejmě nechceme vyhazovat peníze zbytečně, protože je budeme potřebovat i na vybavení, což jsou většinou přístroje jako 3D tiskárna, laboratorní mikroskopy a podobně," vysvětluje Chvosta. Škola se chce přihlásit i do nového projektu kombinované výuky ministerstva školství.

Mají děti v alternativní škole mantinely?

Ředitelka školy Monika Tůmová je s vývojem školy i výuky spokojená. Srovnání má ve škole, kde učí a především s vlastními dětmi, které chodí do lesní školy. To je také jeden z důvodů, který jí brání v tom, aby ve škole, kde je ředitelkou, dělala dětem průvodkyni, jak se říká učitelům v lesní škole.

Mnoho rodičů je stále k těmto alternativním způsobům výuky skeptických a někteří lidé mají za to, že z těchto dětí vyrostou nevycválaní jedinci, kteří nemají žádné mantinely. Jak na to nahlíží ředitelka školy? „U nás rozhodně nejde o školu bez mantinelů. Jen se zde nesedí v lavicích a děti se nemusí biflovat věci, které využijí jen do písemné práce nebo zkoušení a pak je zapomenou. Učí se tu pomocí přirozené dětské zvídavosti, kterou v nic podporujeme. Vidím to na svých třech klukách. Do školy chodí rádi, stále vymýšlejí nové projekty a chtějí poznávat. Nebála jsem se dát své děti do této školy a online výuka v předešlém školním roce mě o tom přesvědčila o to víc. Co se týče chování dětí, jsou tu pravidla, která se snaží o respekt mezi sebou navzájem. Proto zde probíhá i kruh, ve kterém si děti vyříkají, co jim vadí a snaží se o nápravu. A jestli například nezdraví, není to jen věcí školy jako spíš rodičů. Ve škole se k sobě chovají slušně a mantinely rozhodně potřebují," popisuje ředitelka školy.
Srovnávání znalostí ve stejném časovém období je podle Martina Chvosty nešťastné, protože každé dítě potřebuje jiné tempo a pracuje na vzdělávání nikoli podle osnov jako ve státních školách, ale podle toho, na jakém projektu se zrovna podílí. Může se tedy stát, že ač nebude umět dítě z lesní školy rychle číst, protože se učí především porozumět textu, bude umět třeba pracovat s mikroskopem a znát dříve složení buněk nebo fungování ekosystému.

Autor: Pavla Maradová

Další zprávy z regionu

• VIDEO: MTB tankodrom Oldřichov odstartoval Jihočeský pohár

  

  před 5 hodinami
  Šestý ročník veřejných závodů horských kol v bývalém vojenském prostoru v Oldřichově u Písku se konal v neděli 5. května. Na start se…

  0 komentářů Více info a fotek (108)

• Strakonická Křemelka po dlouhé době vydala všechny body

  

  před 6 hodinami
  STRAKONICE - Domácí série neporazitelnosti je u konce. Zastavila se na čísle osm. V neděli 5. května nalezli fotbalisté strakonického…

  0 komentářů Více info a fotek (22)

• VIDEO: Milevské náměstí zaplnily stovky nablýskaných motorek. Kněží jim tam před sezonou požehnali

  

  AKTUALIZOVÁNO - před 7 hodinami
  MILEVSKO – Za krásného počasí se v sobotu 4. května odehrálo zahájení motorkářské sezony spojené s žehnáním motorek. Akce se na milevském…

  1 komentář Více info a fotek (55)
•