Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (20-16)

Vydáno: 22.01.2021 08:00 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Rok 2020 byl podivný, hudební svět nevyjímaje. Přesto i loni vyšly nějaké ty desky, a tak jsme je i tentokrát zrekapitulovali a vybrali ty nejlepší. Jednadvacet redaktorů a redaktorek by ocenilo celkem sto dvacet pět domácích (českých a slovenských) alb. Tohle je finální dvacítka a příčky dvacet až šestnáct.

zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 15-11 | 10-6 | 5-1

20. Pris - Kopřivy

Pražská kapela Pris byla před třemi lety příjemným objevem na české scéně. Jejich "Naše večery" přinesly temné písně se silnými a velmi osobními texty. Lukáš Grygar a Tomáš Tkáč si později přizvali ke spolupráci bubeníka Jonáše Kucharského. Společně s ním nahráli "Kopřivy", které uvedli jako "syrovější, živelnější, ale stále Pris", což je velmi příznačná charakteristika celé nahrávky. Debut byl pěkně uhlazený a čitelný, "Kopřivy" jsou jiné. Vykračují ne jedním, ale rovnou několika novými směry. Opět sice nechybí inspirace osmdesátkovým post-punkem a synth-popem, ale přibylo mnohem víc kytar. Každý člen dostal svůj prostor, což dalo za vznik sedmi dosti rozdílným skladbám, které společně náramně fungují. (Jaroslav Hrách)

Tip Jiřího V. Matýska: Jan Fic - Potom

Rok po svém vřele přijatém debutu "Město" vydal bluesový písničkář Jan Fic svou druhou desku "Potom". Ta potvrdila jeho pozici coby jednoho z nejzajímavějších nových jmen, která může domácí bluesová scéna nabídnout. Zpěvák a kytarista (rovněž kytarář) se neoddává žánrové ortodoxii, klasická bluesová dvanáctka zde nezazní ani jednou. Ale onoho pocitu, který je pro tenhle introvertní styl tak typický, je tu požehnaně. Vypráví přirozeně, bez příkras, sám sebe staví do centra dění. Album je plné pochyb, nejistoty třicátníka, člověka, který hledá oporu v jistotě přírodního koloběhu a přemýšlí, co s načatým životem. Působí syrově, jaksi bezvýchodně, ale nikoliv bez záchvěvů naděje. Smutná deska "Potom" je plná svébytného bluesového písničkářství, které si příliš neláme hlavu s tím, co na to řeknou žánroví puristé. Ono na tom ale vlastně moc nesejde, důležitý je výraz, pocit. A v tomto ohledu Fic jasně boduje.

19. Tara Fuki - Motyle

Andrea Konstankiewicz a Dorota Barová se po letech opět spojily, aby oživily společnou značku Tara Fuki. Na albu "Motyle" se znovu proplétají dvě violoncella i dva silné vokály obou protagonistek. Vedle tradiční polštiny zde tentokrát zní i čeština, která sympaticky zpestřuje repertoár. A vzhledem k lingvistické podobnosti nepůsobí střídaní jazyků vůbec rušivě. "Motyle" jsou velmi křehkou nahrávkou se silným autorským základem a nápaditými aranžemi, kterým vévodí překvapivě harmonické bicí (a kalimba) Miloše Dvořáčka. Každý albový návrat těchto hudebnic se zaslouženě vyhřívá v paprscích zájmu a šestý počin nemůže být výjimkou. Od posluchače žádají pouze trochu trpělivosti a pozornosti. Odměna je cenná. (Ondřej Hricko)

18. Čechomor- Radosti života

Tandem František Černý a Karel Holas, to je neochvějná jistota. Čechomor již více než třicet let osvěžuje českou hudbu nejen na poli folk rocku. Po experimentu s dechovou sekcí se omlazená kapela, znovu posilněna o zpěvačku Martinu Pártlovou, vrátila tam, kde jí to sluší nejvíce - do kombinace vypravěčské zpěvné linky lidových písní s rockovým podkladem. Ten má na svědomí trojice mladých muzikantů, kteří do rytmů a aranží lidových nápěvů pumpují překvapivý a nečekaný příval energie. Dvanáct písní stále nabízí příběhy opředené baladickou lyrikou, a i přes ten tvrdší a moderní sound v nich posluchač nalezne přesně to, co na Čechomoru vždy miloval: zpěvnost, živelnost, radost, ale i sladkobolný smutek. Takové jsou "Radosti života". (Tomáš Rozkovec)

Tip Dana Hájka: Billow - III

Billow z Veselí nad Moravou zatím drží své nastolené tempo - téměř co rok, to deska. "III" pokračuje v tom, co naznačovalo již minulé album "Seascape". Primární změnu lze vnímat v širším použití elektroniky, ovšem kytary (ať už akustické, nebo elektrické) zcela opomenuty nebyly. Spojnicí námětů pro jednotlivé písničky se stalo jakési vzpomínání na bytosti, ať už blízké, nebo vzdálené, které patřily do vašeho života, a už v něm z nějakých důvodů nefigurují. Ačkoliv názvy některých písní působí ponuře či melancholicky ("A Knife in the Ocean" nebo "Don't You Think the Trees Get Tired of Standing All the Time"), nedá se zcela tvrdit, že by "III" byla pochmurná nahrávka. Zůstala však ona snová linie. Billow opět dokázali, že jejich muzika na pomezí indietroniky a dream popu má své kvality. A pokud chcete slyšet, jak zněly původní demosnímky, směle se pusťte do poslechu kolekce "III [demos]" z kraje letošního roku.

17. Klára Vytisková - Love Is Gold

Klára Vytisková možná vystřídala více uměleckých jmen, než má aktuálně sólových alb, pětileté čekání na nástupce debutu "Home" ale přetavila ve... zlato. Pokusy o světový zvuk na domácí popové scéně často dopadají přinejlepším průměrně, ovšem "Love Is Gold" zní tak svěže, že nic takového v žádném případě nehrozí. V jádru jde sice pouze o moderní pop, v každé písni však uslyšíte, že k němu interpretka přistupuje s maximální péčí a zároveň i s lehkostí, díky níž vás příjemně rozvlní. Z desky nejvíce vyčnívají singly "Just Be You" a "Gold", v němž si zahostoval Albert Černý z Lake Malawi. První zmíněná skladba je explozivní energická hitovka, kterou rádia v létě zkrátka měla hrát v jednom kuse. Citlivý duet o lásce k druhému, ale i sobě samému potom výborně ukazuje krásu Klářina hlasu. Krystalickému popu na tomto albu zkrátka propadnete. Zkuste jej! (David Böhm)

16. B-Side Band - Folk Swings

"Tak vidíš, jak je snadné změnit styl," znějí první slova desky "Folk Swings" a zároveň ji skvěle vystihují. V podání B-Side Bandu totiž stylová proměna z písničkářského folku do swingu opravdu snadně zní. Renomovaný brněnský bigband Josefa Buchty si vzal na paškál klasiky i přehlížené poklady tuzemských táboráků na časové ose od bratrů Ryvolů přes Slávka Janouška po Pokáče. Posluchačsky velmi atraktivní verze navíc často interpretují původní autoři, kterým sekundují například Vojtěch Dyk nebo Ewa Farna. Nápaditá aranžmá Petra Kovaříka a Pavla Zlámala jdou většinou po smyslu písní a často dotvářejí motivy, které byly v původních verzích jen lehce naznačené. Také proto může kompilace oslovit jak kotlíkáře, tak posluchače, kteří jsou žánrem netknutí. (Petr Šrajer)

Tip Milana Menčíka: Marien - 2020

Šest let trvalo pardubickým Marien, než dali dohromady materiál na další studiové album. Vzhledem k tomu, že nemají profesionální status, si takové pauzy mohou dovolit, zde to navíc bylo jen ku prospěchu věci. "2020" totiž působí velmi pestře a propracovaně. Mimo folk jsou tu jasně patrné i odkazy dalších hudebních stylů - šansonu, flamenca či popu. Kolekce má pak jednu zásadní devízu - po poslechu máte sami chuť vzít si do ruky kytaru a ty skladby si zahrát. Ani textařsky se totiž nejedná o písničky na jedno brdo - v "Balkónové" je jasně patrný odkaz na současné dění ve světě, "Propast" je jakýmsi protestsongem dnešní doby. Ale hlavní je láska v mnoha podobách, klid, pohoda a milost, se kterou tóny vplouvají do uší posluchače.

NÁZORY

No to si snad páni redaktoři děláte srandu ... (David, co ho všichni nesnáší ale on je miluje, 22.01.2021 09:43) Reagovat

Naprosto famózní Tara Fuki, kteří patří zcela jasně do první pětky na 19 místě ???!!!! A co v TOP 20 dělá příšerná Vytisková ? Oh shit ...
- Re: No to si snad páni redaktoři děláte srandu ... (Jaroslav Čočka , 22.01.2021 11:10) Reagovat
  
  ???? tak se uklidníme...
- Re: No to si snad páni redaktoři děláte srandu ... (Karel, 22.01.2021 11:29) Reagovat
  
  Davide, někdo ti to už říci musí. Nikdo tě tu nemá rád, ani rodiče tě nemají rádi.
- Re: No to si snad páni redaktoři děláte srandu ... (Honza Průša, 22.01.2021 12:13) Reagovat
  
  Davide, buď rád, že tu Tara Fuki jsou. A jo, Motýle jsou fajn, ale do TOP 5 bych je ani já nedal (a to patřím k té části musicervuru, která kapelu poslouchá celou dobu co existuje).
  
  A ber to tak, že musicserver je primárně popový a přesto ještě žánrově rozkročený web, že výsledek tady je věc kompromisu a hlasování lidí s úplně rozdílným vkusem. Za mne je třeba deska B-side bandu jednou z největších hrůz co u nás vyšla, dal bych asi 5/10. Ale respektuju, že si tam jiní najdou něco, čemu já nerozumím a že jim nevadí, jak blbě a nevhodně a necitlivě jsou ty původní písně přearanžované (je to stejně blbý, jako když Paul Anka předělal Smells Like Teen Spirit a vzal jí všechno na čem ta píseň stála).
  
  Ale - a proto to píšu. Cesta je v respektování názorů jiných a spíš hledání důvodů, proč mají na věc jiný názor než mám já (než kolem sebe házet oh shitama jen proto, že já mám na to jinej názor).
  
  Nicméně (pozor spoiler) sleduj ty články o nejlepšíh deskách dál, myslím, že příště by tvůj komnetář mohl mít nadpis "No to si snad děláte prdel". Nebo tak něco.
Nejlepší album (David, ten pravý, 22.01.2021 13:35) Reagovat

roku 2020 je stejně Tvrdohlavá Heleny Vondráčkové.

zobrazit všechny názory (10 celkem)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

6/10

Video: Mötley Crüe se chtějí v novince "Dogs of War" stát nesmrtelnými. Moc se jim to nedaří Všemožnými historkami opředení glamrockoví divočáci Mötley Crüe mají svá nejlepší léta za sebou. Nicméně si nejsem úplně jistý, zda si to sami uvědomují. Místo hudby se ve spojitosti s kapelou skloňují spíše kauzy typu... čtěte zde

Vydáno: 27.04.2024 17:00 v sekci Audio / Video | Video

Taylor Swift - The Tortured Poets Department

6/10

Recenze: Taylor Swift na desce "The Tortured Poets Department" otevírá dveře pouze pozvaným, ostatní nechává tápat ve foyer Taylor Swift je králem Midasem dnešní doby. Ne ovšem ve smyslu, že by tajila oslí uši. Spíše upomíná na příběh, v němž na co panovník sáhl, proměnilo se ve zlato. Midas kvůli této schopnosti nemohl pít ani jíst, u Taylor se v... čtěte zde

Vydáno: 27.04.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Video: Berenika Kohoutová v "Hot or not?" řeší ne/dokonalost a odtajňuje těhotenství Zpěvačka a herečka Berenika Kohoutová představuje po delší době provokativní singl "Hot or not?" pojednávající o zdánlivě dokonalém životě, který tak rádi prezentujeme na sociálních sítích. Ale ne vše pozlátko je takové, jak... čtěte zde

Vydáno: 26.04.2024 16:30 v sekci Audio / Video | Video

Naživo: Anna K. provedla Forum Karlín uhrančivým "Údolím včel" Anna K. se do pražského Fora Karlín vrátila po šesti letech. Příjemně zaplněnému prostoru představila většinu ještě stále nového alba "Údolí včel", které jí přišel pomoct pokřtít Michal Suchánek. Zazněly samozřejmě také... čtěte zde

Vydáno: 26.04.2024 08:48 v sekci Naživo

Rozhovory: Jana Kirschner - Přestala jsem se hnát za úspěchem Do příběhu nového alba Jany Kirschner "Obyčajnosti" významně promluvila pandemie. V Londýně žijící zpěvačka totiž trpěla nedostatkem kontaktu se svými blízkými ze Slovenska, které dle svých slov neviděla rok. Tvorba písní pro... čtěte zde

Vydáno: 25.04.2024 15:30 v sekci Publicistika | Rozhovory

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

- Video: Klára Vytisková opustila angličtinu a hezky česky vyráží na "Cesty" (26.04.2024 13:22)
- Frontman Insanie Poly se pouští do dark-country projektu Poly Noir (22.03.2024 17:51)
- Ženy B-Side Bandu natočily videoklip k písni "Polštáře". Je to milá oslava rodinné harmonie (08.03.2024 10:00)
- Rozhovory: B-Side Band - Všechno je teď tak, jak má být. Uvidíte nás častěji sami za sebe (06.03.2024 08:00)
- Minirecenze: B-Side Band se na startu nové éry s albem "Tam a zpět" snaží znít současně (02.02.2024 11:00)
- Nové desky 3/2024 - od Green Day přes B-Side Band po Sleater-Kinney (24.01.2024 21:30)
- "Když já jsem chodil do sboru, tys fetoval!" B-Side Band klipem o "Brno Marsovi" uvádí desku "Tam a zpět" (18.01.2024 11:00)
- Naživo: Žalman a Marien přinesli do vánoční Telče radost z hudby i muzikantské umění (31.12.2023 09:26)
- Meteorologové z B-Side Bandu řeší v novém singlu "Příliv" nepředvídatelné výkyvy vztahového počasí (10.11.2023 09:19)
- B-Side Band se v songu "40 týdnů" s nadhledem dívá na jedno náročné období v životě partnerů (15.09.2023 13:56)

ALBUM TÝDNE 17/2024

Mark Knopfler
One Deep River

Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se nezměnilo. Díkybohu.

8/10