Naše současná i předchozí politické reprezentace přivedly naši společnost do západo – východního stavu. Máme západní ceny potravin a východní platy – a to bez jakékoli nadsázky. Nyní dokonce západ předstihneme, budeme mít potraviny dražší než v Německu či Rakousku. Platy nám však zůstanou stále jen třetinové oproti těmto našim sousedům. A, narozdíl od tvrzení některých politiků, české potraviny v cenové hladině prodejních řetězců jsou často méně kvalitnější, než ty západní s levnějšími přísadami, údajně méně kvalitní.
Kvóty, kvóty, kvóty
Většina poslanců ANO, ČSSD, SPD, KSČM a tři zákonodárci s trikolorou odhlasovali další zdražení potravin – nařídili, že od roku 2022 má být v prodejnách nad 400 metrů čtverečních 55 procent vybraných potravin z české produkce. Po roce 2022 by poměr povinně prodávaných českých potravin rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by kvóta pro české potraviny měla podle Sněmovny činit minimálně 73 procent. Kvóty by se měly týkat více než sta druhů prodávaných potravin. Schválit to ještě musí Senát i prezident.
Navrhl to místopředseda SPD Radim Fiala jako pozměňovací návrh vládní novely o potravinách a tabákových výrobcích. Kritizovala to opozice s tím, že to stejně neprojde Evropskou komisí. „My se tady bavíme o tom, že diktujeme obchodníkovi, kolik čeho má prodat. To je naprostá absurdita. To prostě nemůže nikdo myslet vážně… Promýšleli jste i rovinu, co se stane, pokud se vám podaří rozbít český trh?“ divil se Pirát Radek Holomčík, co všechno je u nás vůbec možné.
O změně se podle Deníku N hlasovalo dvakrát. Poprvé neprošla, proto poslanec Roman Kubíček (ANO) zpochybnil hlasování. Nakonec se o návrhu hlasovalo znovu. Prošel hlasy vládních poslanců a hnutí SPD. Zdrželo se jen několik poslanců z hnutí ANO a ČSSD. Podpořili jej však zákonodárci, kteří se hlásí k hnutí Trikolóra.
Pokud tento návrh projde a Česko se nebude ohlížet na názor Evropské komise, tak zemědělští lobbisté dosáhnou své začarované spirály, ovšem na úkor našich peněženek: politici zákonem omezili konkurenci, kvůli vyšší poptávce se zvednou ceny českých potravin – a zároveň i těch zahraničních, protože ty dražší české by kvůli ceně kupovalo méně lidí. Lidé po vyrovnání cen začnou opět více kupovat české potraviny, těch cizích bude méně na krámě, klesne jejich dovoz. Konkurence se tak opět sníží a ceny českých potravin půjdou opět nahoru…
Další nesmysly tohoto zákona
Za prodej potravin dvojí kvality bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. I tato část zákona má za cíl zvednout ceny zahraničních potravin a uvolnit tak místo pro ty české a následně zdražit i je. Zahraniční potraviny zdraží, protože v nich přibude „kvalitnějších“ přísad. A proč jsou údajně méně kvalitní západní potraviny u nás dražší než ty kvalitnější od stejného výrobce na Západě? To můžeme přičíst k chamtivosti prodejních řetězců i zvedáním cen potravin obecně.
Proč zahraniční výrobci používají pro střední a východní Evropu levnější přísady než na domácím trhu? Naše kupní síla je mnohem nižší než na Západě. Prodejní řetězce proto žádají západní výrobce, aby jejich výrobky na východoevropský trh byly pro ně cenově dostupnější, jinak by je nemohly příliš zdražit (málokdo by je pak kupoval) a měly by tak nižší marži. To však automaticky neznamená, že tyto výrobky jsou nezdravé či že nejsou chutné. Každý kupující si může na obalu přečíst, co tyto výrobky obsahují – a údajům od výrobce může věřit mnohem více než údajům, které udává Agrofert, jenž neváhá ani zde zalhat a nabízí i potraviny velmi nekvalitní (viz článek Agrofert a dvojí kvalita potravin).
A pojďme se podívat na tu kupní sílu. Už dnes jsou v Německu a Rakousku některé potraviny levnější než u nás, nebo stejně drahé – jen některé jsou dražší (viz například Ceny potravin v Německu: Kolik zaplatíte za nákup?) A to Němci a Rakušané berou mnohem vyšší platy než my. Německo mělo v roce 2019 průměrnou mzdu v přepočtu téměř 97 tisíc korun měsíčně, Rakousko dokonce přes 103 tisíc korun. Česká republika měla v tomto roce průměrnou mzdu 31 851 Kč, ta se loni zvýšila na 35 402 korun, o kolik se zvedla u našich sousedů, není zatím známo.
Veřejní zadavatelé, například školy či nemocnice, budou smět na návrh poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. To jde úplně proti smyslu politiky EU, která byrokratické zvýhodňování jedněch na úkor druhých oprávněně odmítá.
Dozor nad stravovacími provozy, hlavně restauracemi, kavárnami nebo cukrárnami, přejde kvůli návrhu Jan Birkeho z ČSSD z hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ministr zdravotnictví Jan Blatný proti tomu marně protestoval: „Přináší to zásadní snížení úrovně ochrany zdraví spotřebitelů zejména před alimentárními nákazami, jako jsou stafylokoková enterotoxikóza, úplavice, žloutenka typu A, tedy onemocnění, jejichž zdrojem je právě člověk, nikoliv potravina.“
Netušené nížiny
Pro zákon hlasovalo 66 ze 103 přítomných poslanců. Máme tedy vtíravou otázku: Kde bylo těch zbývajících 97 poslanců? Proč nebyli v rachotě, jaký to má důvod? Že by, například lidovci, kteří se k podobnému zemědělskému populismu uchylovali dříve, chtěli tomuto zákonu uvolnit cestu snížením hlasovacího kvóra?
Andrej Babiš proti tomuto zákonu protestoval slovy, že jde proti politice Evropské unie, protestoval však až po jeho schválení. Tvrzení, že o tomto návrhu předem nevěděl, je úsměvné. Návrh prošel zemědělským výborem, jehož šéfem je Jaroslav Faltýnek z ANO, Babišova pravá ruka. A zemědělský výbor jej podpořil, přestože Faltýnka před tím varovalo osm členských zemí EU včetně Německa, Francie, Itálie, Rakouska či Belgie, v dopise jemu určeném. A v hnutí ANO se bez Babiše doslova nic nešustne.
Agrofert díky tomuto zákonu více vydělá, samozřejmě na úkor našich rodinných rozpočtů. Už nejde jen o zemědělské a další dotace, které korporace hrabou pod sebe, ale i o tento zákeřný zásah do volného trhu. Toto není jinak potřebná regulace trhu, ale další přihrání našich peněz do jejich kasy. Nejde však jen o Agrofert, na své si jistě přijdou i Agrotrade a Xaverov ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD), který Fialův návrh vehementně podporoval, i další zemědělské a zpracovatelské komplexy.
Zdroj seznámený s pohledem Evropské komise Hospodářským novinám dělil, že Evropská komise si je jistá, že zákon je jednoznačně diskriminační vůči producentům z jiných unijních zemí. A že tedy porušuje pravidla platná na jednotném unijním trhu, na což české poslance velvyslanci evropských zemí upozorňovali. Pokud by naši politici šli proti EK do důsledků, mohlo by dojít i na sankce, jež stát zaplatí z našich daní, čímž ceny potravin znovu, skrytě, vzrostou.
Meze možného se u nás opět posunuly do netušených nížin. Není se však co divit, takto funguje oligarchie kombinovaná s kleptokracií, kterou zde před našimi zraky zavedli Zeman, Babiš a spol. Změnit to můžeme až na podzim, ve volbách do Poslanecké sněmovny.
