Hudební tipy Deníku: Můj brácha má prima bráchu a odsvěcený Soulkostel

David Knopfler: Songs Of Loss And Love

Jeho příjmení je vám dobře známé, přesto něco nesedí. Ne, tentokrát nebude řeč o hvězdě první velikosti Marku Knopflerovi, bývalém frontmanovi britské skupiny Dire Straits a nyní sólovém klasikovi světového rocku. Mark má totiž mladšího bratra Davida, s nímž kdysi kapelu zakládal.

Pak se rozhádali, slavnější sourozenec toho druhého z Dire Straits vyhodil. Ale teď už se řadu let zdá, že jsou oba spokojeni na své vlastní dráze. Dokonce si spolu občas zahrají. David Knopfler má ten dar i smůlu, že zní skoro k nerozeznání od Marka. Ovšem proč si nedopřát dvojitou porci knopflerovského talentu? Třeba na novém Davidově albu Songs Of Loss And Love, které skvělý kytarista a zpěvák natočil ve Francii se spoluhráči Chrise Rey, Tiny Turner a Rolling Stones. (Paris Records, 2020, celkový čas 60 min.)

Hudební tipy Deníku: Sex, drogy a Nina Simone

The Blind Boys Of Alabama: Almost Home

Pozdní jízda gospelového souboru The Blind Boys Of Alabama je plná překvapivých zatáček. Svět tuhle úžasnou partu docenil de facto až v roce 1992, kdy získala cenu Grammy za album Deep River. V té době však už za sebou nevidomí afroameričtí zpěváci měli půl století usilovné práce. Když uvážíte, že se dali dohromady v roce 1939 na alabamské škole pro „barevné slepce“, jak se tehdy neuctivě říkalo, jistě uznáte, že je k stáru nějaký ten zlatý gramofonek těžko může rozházet.

Nedávno podepsali smlouvu se společností Single Lock Records. Následovalo slavnostní vydání jejich zatím posledního sólového alba Almost Home na všech digitálních platformách. Nahrávka, původně realizovaná už před třemi lety a bez většího ohlasu, se tak nyní konečně dostává k široké veřejnosti. Ve speciální edici s bonusovou písní See By Faith, natočenou v proslulém studiu FAME ve městě Muscle Shoals. Jde o dosud neznámou skladbu Boba Dylana z jeho „křesťanského“ období. (Single Lock Records, 2020, celkový čas 55 min.)

Hudební tipy Deníku: Poslední sbohem Chrise Cornella a punková kapela v maskách

Mňága a Žďorp: Přístav Unplugged

První živé album legendární skupiny z Valašského Meziříčí vzniklo v květnu během jarního nouzového stavu při online přenosu z valmezské hospůdky Přístav. Postarší chlápky s kytarami doplňují jen basák a bubeník. Výsledkem je neskutečná pohoda, prokládaná ledabylými poznámkami frontmana Petra Fialy. Hned na první poslech člověka uhodí do uší skandální fakt, že takto oholené na kost připomínají mnohé písničky Mňágy starou dobrou country – možná i s tím dodatkem „western“. Čili žánr, který Fiala v mládí upřímně nesnášel. Jenomže roky běží, vážení, a původně hanlivé heslo „tři akordy a pravda“ funguje čím dál víc. Je-li provázeno textařskou filozofií Oldřicha Janoty (I cesta může být cíl) nebo klasickými fialovskými hity (Nejlíp jim bylo, Made in Valmez), nemůže se téhle kapele nic špatného stát. Pro fanoušky je nové CD určitě úplný balzám! (Surikata Records, 2020, celkový čas 74:20)

Houpací koně: Soulkostel 8/11/2019

A ještě jedna výtečná akustická nahrávka. Opět živý záznam, tentokrát pořízený už v listopadu 2019 v bývalém německém svatostánku ve Vernéřovicích na hranicích s Polskem. Odsvěcený kostel Panny Marie Pomocné, schovaný hluboko v broumovských lesích, skupinu Houpací koně uhranul. Ne náhodou mu místní říkají Soulkostel. Kultovní formace z Ústí nad Labem v něm natočila jednu ze svých nejlepších desek, na níž i po třiceti letech existence dokazuje, že oblastní rock žije. A nejen to: vyfutrovaný zkušenou poezií charismatického zpěváka a kytaristy Jiřího Imlaufa podává o současnosti velmi cennou zprávu. Písničky s údernými názvy jako Cassidy, Desire City, Srpen či Vesluju pocházejí z posledních alb Houpacích koní – od Hotelu Palace přes Everest a Kde jste mý přátelé dneska v noci? až po nejnovější Desolation Peak. (Delta Dunaje, 2020, celkový čas 64:39)

Hudební tipy Deníku: Elton John vymetá šuplíky, Lucie Bílá zpívá o Vánocích

Melody Gardot: Sunset In The Blue

Pětatřicetiletá rodačka z New Jersey patří už dlouho k nejlepším zpěvačkám v oblasti současného jazzu. To dokazuje i nedávno publikovaný singl a klip Little Something, v němž jí sekunduje sám Sting. Vloni na podzim vydala tahle trochu tajemná umělkyně své páté řadové album Sunset In The Blue, které je poctou jejím hudebním pramenům. Najdeme tu názvuky bossanovy, swingu i balad ve stylu šedesátých let.

K nim patří nádherná verze Manciniho skladby Moon River z filmu Snídaně u Tiffanyho, kde ji s kytarou na okenním parapetu broukala Audrey Hepburnová. Melody Gardot neměla v životě na růžích ustláno: před osmnácti lety ji při jízdě na kole srazil řidič dodávky. Rok strávila na lůžku s těžkými zraněními a i potom se potkýkala se ztrátou paměti, pojmu o čase a tak dále.

Na radu lékařů cvičila mozek pomocí muzikoterapie – zpívala si a své nápady nahrávala na kazeťák. Z improvizací se postupně staly skutečné písně… A kdo by to řekl, že díky tak hrozivé nehodě se Melody po uzdravení vyšvihne mezi naprostou jazzovou špičku? (Decca Records, 2020, celkový čas 56:27)