Expedice do vývoje a výroby léků
Co je to vlastně lék? Všechny léčivé látky se stávají lékem v okamžiku, kdy jsou správným způsobem podány pacientovi a mohou příznivě ovlivnit jeho zdravotní stav nebo být použity k diagnostice onemocnění.
Léky znali už neandrtálci a instinkt k nalezení látky, která pomůže zdravotnímu stavu, mají i zvířata. Léky vyráběli šamani už v prehistorii. Expedice se vydá za tajemstvím současné výroby léků.
První léky prehistorie
Co bylo úplně prvním lékem v historii nevíme, protože v dávných dobách byl pro antiseptické či antibiotické vlastnosti za lék považován i například tehdy vzácný cukr (ve formě medu či z cukrové třtiny), alkohol či koření (například skořice, tymián). Dále také čaj, káva, čokoláda a další potraviny.
V prehistorii existovali jedinci, kteří uměli připravit léčivé přípravky a uměli je také použít k léčení nemocí i ošetření nejrůznějších poranění a úrazů. Byli to mágové nebo šamani a později se jejich umění z přírody přesunulo do chrámů a začalo být spojováno s kulty a vírou v nejrůznější božstva.
První ucelený medicínský systém se podařilo vytvořit až starověkým Egypťanům. Vědecký přístup v lékařství se pak začal aplikovat ve starověkém Řecku.
Hippokratés a Galén
Zásadní význam pro další rozvoj medicíny měl v té době Hippokratés, který kladl velký důraz na stanovení diagnózy a zavedl etická pravidla pro práci lékařů, v dnešní době známá jako Hippokratova přísaha. V starověkém Řecku se také zrodila teorie čtyř tělesných šťáv, základ tehdejší léčby.
Z této teorie vycházeli lékaři při řešení zdravotních problémů ještě v době renesance. Medicína ve starověkém Římě je spjata hlavně s Galénem, který hlavně svými objevy v oblasti anatomie a fyziologie inspiroval lékaře po dalších šestnáct až sedmnáct následujících století.
17. století a velký krevní oběh
V raném a vrcholném středověku fungovala jako centra zdravotní péče kláštery. Ve 12. a 13. století se medicína začala vyučovat na novém typu škol, který v této době vznikal - univerzitách.
Během renesance lékaři postupně revidovali chybné poznatky pocházející ještě ze starověku a to hlavně na základě pitevních nálezů. Mezi nejdůležitější objevy 17. století patří popis velkého krevního oběhu od Williama Harveyho. V období od druhé poloviny 18. a do první poloviny 19. století se lékaři začali specializovat a docházelo k prudkému rozvoji chirurgie, která přestala být považována za pouhé řemeslo.
Medicínské zázraky ve století páry
Ke konci 18. století byl objeven moderní způsob vakcinace, roku 1816, po předchozím mnohaletém zdokonalování metody poslechu a poklepu, stetoskop. Objev účinků éteru roku 1846 a jeho brzké nahrazení chloroformem, umožnil provádění bezbolestných chirurgických zákroků v anestezii.
Ale co je nejdůležitější, roku 1896 chemici Felix Hoffmann a Arthur Eichengrün izolovali kyselinu acetylsalicylovou a vznikl jeden z prvních ryze syntetických léků, kterému dnes říkáme Aspirin, Acylpyrin nebo Anopyrin. Aspirin byl jeden z prvních léků, který se užíval v tabletách a zahájil éru moderních dostupných takzvaných antirevmatik. Ačkoliv až v roce 1971 se podařilo objasnit, jak vůbec v těle působí.
Léky versus generika
Aspirin se stal ale průkopníkem skutečných ryze syntetických léků. Každý takový lék projde obrovským množstvím testů a získá patentovou ochranu. A jakmile jeho patentová ochrana vyprší, vznikne generikum - to obsahuje stejné léčivo ve stejném množství jako příslušný originální přípravek, má i stejnou lékovou formu, např. tablety a tobolky, a stejnou biologickou účinnost. Typ a poměr použitých pomocných látek (plniv, pojiv, barviv apod.) může být od originálu odlišný.
Expedice za tajemstvím léků se vydá s řediteli firmy Glenmark Josefem Pávkem a Jiřím Dvořákem do výrobních hal ve Vysokém Mýtě, kde vzniká ataralgin, ale i do Hradce Králové na Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy s proděkanem prof. Martinem Doležalem. O vlivu České lékárnické komory na vývoj léků promluví její mluvčí Michaela Bažantová a o výrobě českého vynálezu – masti na hojení ran Hemagel, vyvinuté Ústavem makromolekulární chemie AV, řekne Michaela Lovětínská z VH Pharma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
