Třebíčská autorka pohádek začala vzpomínkami z dětství. Píše také pro dospělé
Pohádky budou mít děti rády vždycky. A když v nich navíc poznají známá místa, ani si nevšimnou, že dostávají nějaké to životní poučení.
Přesně takové pohádky začala poměrně nedávno psát i Marie Špačková z Třebíče.
„Začalo to v Albeři na chalupě, v Jižních Čechách,“ vzpomíná Marie Špačková. Byla tehdy krátce v důchodu, a při posezení ve vesnické restauraci jí začaly naskakovat vzpomínky na dětství. „Jak jsme byly se sestrou na chalupě. Tak vznikly pohádky z Albeře,“ říká s tím, že o krásné České Kanadě napsala dvě pohádkové knížky. Další už směrovala do Třebíče a okolí. „Tady jsem odmalička, i když jsem se tady nenarodila,“ vysvětluje.
Marie Špačková dnes bydlí v areálu bývalé obuvnické firmy BOPO v třebíčské Borovině v domě, který byl dříve tovární budovou. „Nikdy by mě nenapadlo, že já tady budu na stará kolena bydlet. Dělala jsem tady vedle na pletacích strojích,“ ukazuje směrem k vedlejší budově. Říká, že je v tom místě šťastná. I přilehlé Libušino údolí se stalo dějištěm jejích pohádkových příběhů.
Dává příležitost začínajícím ilustrátorům
Pohádky Marie Špačkové jsou ze života. Někdy je prvním impulsem povídání lidí, jindy třeba zpráva v televizi. Tak mimochodem vznikla i její pohádka o útěku bizonů od landštejnského hradu. „Pohádky si vymýšlím. Někdo něco řekne, přijdu domů, a musím si to napsat,“ popisuje.
Je zajímavé, že zatím každá její knížka má jiného ilustrátora. A většinou jsou to jména dosud neznámá. Autorka totiž dává příležitost začátečníkům. „To malovala kamarádka, která dělá čtyřicet let v keramice,“ ukazuje na Pohádky z Třebíče.
Největší odměnou autora pohádek je, když děti její knížky čtou. Marii Špačkové se to splnilo. Děti její texty poznávají, a hlásí se k ní i rodiče, kteří potomkům pohádky předčítají. „Že si půjčili Pohádky z Třebíče, a že tam četli o tom strašidýlku z třebíčského Podkláštěří,“ vzpomíná autorka na zážitek z pískoviště.
Zatím posledním literárním počinem Marie Špačkové je knížka povídek pro dospělé, konkrétně pro ženy. Jmenuje se Peru se s tebou živote. „Je to z prostředí domova seniorů, kde jsem pracovala,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
