Pražské vrchní státní zastupitelství (VSZ) nenašlo důvody, na jejichž základě by se soud měl znovu zabývat případem židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové z Polné k trestu smrti. Potvrdilo závěry žalobce v Českých Budějovicích 120 let starou kauzu už neotvírat. Sdělil to advokát JUDr. Lubomír Müller, který žádost o přezkum VSZ zaslal. Právník podal trestní oznámení na možné spolupachatele vraždy.

VSZ mimo jiné uvedlo, že případ již v minulost přezkoumávalo Nejvyšší státní zastupitelství, které v roce 1996 dospělo k závěru, že na základě důkazů Hilsner čin spáchal nebo se na něm podílel pravděpodobně s dalšími lidmi. „I když v době vyšetřování žádní Hilsnerovi spolupachatelé nebyli zjištěni, snad bude možné odhalit je pomocí moderních vyšetřovacích metod. Trestní oznámení již bylo podáno,“ uvedl JUDr. Lubomír Müller.

Podle právníka na mužovo odsouzení existují rozdílné právní názory a proces označili za nespravedlivý první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk i ministryně spravedlnosti JUDr. Vlasta Parkanová a Mgr. Marie Benešová. Podle advokáta však VSZ jeho argumenty neuznalo a nenašlo žádné nové skutečnosti, které by odůvodňovaly obnovu. „Postup Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích proto není třeba jakkoli napravovat v rámci výkonu dohledu,“ uvedli žalobci.

Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku (na snímku) koncem března 1899. Zatčen byl dvaadvacetiletý Žid Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy.

V této atmosféře se konal v září 1899 v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti. Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohl i prezident Masaryk. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost. Podle advokáta Müllera měl nárok na rehabilitaci.

Zdroj: ČTK; L. Müller 
Foto: Vít Luštinec, Wikipedia