Naše univerzita získala vozy Škoda Superb iV a CITIGOe iV s elektropohonem, zároveň začala používat vlastní rychlodobíjecí stanici. Tato technika bude spolu s prototypy elektrického auta eŠus a nové elektrické motorky vyvíjené posledních 7 let ve spolupráci fakult strojní a mechatroniky sloužit k výuce. TUL totiž připravuje nový bakalářský studijní program Mechatronika. Obsáhne praktické předměty jako elektromobilita nebo autoelektronika. Výuka začne od příštího akademického roku.
Škoda CITIGOe iV s výrobcem uváděným dojezdem 252 km v cyklu WLTP je prvním univerzitním elektroautem, které smí na silnici. Vozidlo v sestavě s wallboxem (domácí dobíječka) a dalším příslušenstvím stálo 400 tisíc korun bez daně a patří fakultě Mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM). „Elektroauto teď můžeme testovat na veřejných komunikacích, nejen na válcové brzdě. Budeme průběžně vyhodnocovat stav baterie, zjistíme, jak ‚spolupracuje‘ s nabíječkami jiných výrobců. Díky našemu plnohodnotnému diagnostickému vybavení chceme každých 10 tisíc kilometrů sledovat, co se s baterií děje. Zda například vydrží výrobcem deklarovaných 160 tisíc kilometrů,“ nastínil Pavel Jandura z Ústavu mechatroniky a technické informatiky TUL.
Prototyp Škody Superb iV bez registrační značky je naproti tomu tak zvaný plug-in hybrid a elektropohon tvoří alternativu ke spalovacímu motoru. Univerzitě jej darovala v nejvyšší výbavě společnost Škoda Auto. Protože nemá homologaci, na silnici nesmí. Studenti se na něm ale i tak „vyřádí“. Na válcové brzdě a s naprogramovanou zátěží bude mít například řidič před čelním sklem monitor s nadefinovanou trasou. Pojede tak, aby sledoval předepsaný jízdní cyklus. Diagnostické vybavení dokáže sbírat data z baterie nebo pohonu.
Superb iV také na rozdíl od CITIGOe obsahuje moderní komfortní elektroniku a asistenční systémy, jejichž vývoj v současné době zažívá velký boom.
V rámci výuky bude auto možné rovněž rozebrat na jednotlivé komponenty. „I hybridní pohon je z hlediska výuky mechatroniky zajímavá technologie. A minimálně deset let tu ještě bude v prodeji množství elektrifikovaných vozů se spalovacím motorem,“ poznamenal Pavel Jandura.
Rychlonabíjecí stanice Siemens přišla na 755 tisíc korun bez daně. Je umístěna v zadní části univerzitního výzkumného ústavu (budova L), má nabíjecí výkon až 50 kW a podporuje standardy CCS, CHAdeMO a Typ 2. Vlastní přívod napájení stanice je dimenzován pro výkon až 150 kW. CITIGOe má baterii o celkové kapacitě 36,8 kWh, a ta se na naší nabíjecí stanici dostane z 10 na 80 procent kapacity za 40 minut.
Pořízení uvedeného vybavení pro výuky by nebylo možné bez podpory rozvojových projektů MŠMT a EU, Vzdělávací infrastruktura TUL pro zvyšování relevance, kvality a přístupu ke vzdělání v podmínkách Průmyslu 4.0.
Jsme připraveni k výuce programu Mechatronika
Pořízením aut a dalších speciálních komponentů získala univerzita veškerou potřebnou techniku a laboratorní přístrojové vybavení pro zabezpečení kvality výuky nového bakalářského studijního programu Mechatronika na FM. Zatím existoval jen předmět se stejným názvem. Výuka začne od příštího akademického roku.
Studenty seznámí s veškerými aspekty týkajícími se e-mobility. Od bezpečnosti práce, neboť u elektrovozů je třeba počítat s přítomností nebezpečného napětí, až po jednotlivé komponenty vozidel. „Nejsme zaměřeni čistě jen na e-mobilitu osobních a nákladních aut, ale půjdeme i do mikromobility, neboli lehkých elektrických vozidel, jako jsou elektrokola, elektrokoloběžky a malá vozítka,“ poznamenal Pavel Jandura.
O program Mechatronika stály firmy
Nový studijní program Mechatronika vznikl ve spolupráci s partnery z průmyslových podniků. „Liberecko je technologicko-průmyslově zaměřený region a naši partneři z průmyslové branže potřebují i více prakticky zaměřené absolventy. O otevření tohoto bakalářského studijního programu měli velký zájem,“ dodal Pavel Jandura, jenž je spolu s kolegou Janem Koprnickým garantem předmětu elektromobilita a auotoelektronika.
Fakulta mechatroniky však nebude jediným uživatelem tohoto vybavení. Díky synergickému propojení fakult univerzity budou mít přístup k vybavení i studenti Fakulty strojní TUL, konkrétně v rámci předmětu E-mobilita, který je zařazen v nově akreditovaném magisterském studijním programu Automobilové inženýrství.
Praktické laboratorní zaměření budou mít například předměty elektromobilita a autoelektronika. Ve 3. ročníku budou už povinné šestitýdenní praxe v průmyslovém závodě. Zadání bakalářské práce vzejde přímo z prostředí konkrétní firmy, s níž bude student spolupracovat.
O absolventy bude značný zájem
Jako součást programu se připravuje i specializace na chytré technologie. Tedy zaměření na systémy smart city, smart infrastructure a další, včetně obecných systémů internetu věcí (IoT). „Elektromobilita je důležitou součástí konceptů pro smart city a smart transportation, a proto se s problematikou studenti setkají hned v několika kurzech. Získají přehled o konstrukci vozů, zdrojích energie i o městském plánování a změnách, jež elektromobilita v městském provozu přinese,“ nastínila Lenka Kosková-Třísková z FM, jež specializaci připravila.
„Myslím, že jsme se specializovaným předmětem přišli právě včas, neboť jsou aktuálně schvalovány velké investice na rozvoj v této oblasti. Lze očekávat, že po našich absolventech bude v tomto směru velká poptávka. To i navzdory nepříliš optimistickým ekonomickým výhledům v automotive oblasti obecně,“ uvedl Josef Černohorský, garant programu z FM.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...