Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Česko

Schwarzenberg a Pezoldová ukončili dlouhý spor o hrobku u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu

Karel Schwarzenberg. foto:  Jan Zátorský, MAFRA

Třeboň (Jindřichohradecko) - Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se mimosoudně dohodli ve sporu o hrobku v Domaníně u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu, který nově založí. Pezoldová se dlouho domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud. Informovala o tom v pátek Česká televize (ČT).
  15:14aktualizováno  16:09

„Mohu potvrdit, že v případu sporu o rodové dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů došlo k posunu, jelikož mezi klientkou Elisabeth Pezoldovou a Karlem Schwarzenbergem byla v prosinci 2020 uzavřena dohoda o společném postupu k ukončení dědického řízení. Touto dohodou se strany zavázaly, že budou v dědickém řízení za dohodnutých podmínek postupovat ve shodě,“ uvedl pro ČT advokát Pezoldové Petr Meduna. Dohodu uzavřeli loni v prosinci.

Zatím není jasné, kdo se o hrobku bude starat. Dosud to dělali památkáři. „Jsou dvě možnosti: buď budeme nadále spravovat hrobku na základě smluvního vztahu, jak jsme to dělali doteď, a na základě podmínek, na kterých se domluvíme, anebo si majitel hrobku převezme do vlastní správy. V předchozích letech se opravovala střecha, sochařská výzdoba, stát do ní investoval v řádech milionů korun,“ řekl v pátek ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Pezoldová nezíská paláce na Hradčanech

Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Jak uvedla ČT, kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.

Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor na začátek. Nárokem Pezoldové se tak znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu podle ČT v roce 2017 zamítl, verdikt o rok později potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se pak obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s odkazem na to, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.

Dědička hlubocké větve Schwarzenbergů Alžběta Pezoldová

Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před II. světovou válkou velký majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o všechny državy. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubocké větve zůstaly státu.

Domanínská hrobka je dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru osmiúhelníku, s předsunutou věží a oboustranným schodištěm. Obklopuje ji anglický park. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů, uvádí památkáři. Letos od ledna do srpna ji navštívilo 27 941, sdělila ČTK mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.

Cestu k získání hrobky otevřel Pezoldové soud v lednu 2009

Výběr informací o sporu Karla Schwarzenberga a jeho nevlastní sestry Alžběty Pezoldové o hrobku v Domaníně:

  • Elisabeth (Alžběta) Pezoldová je v Česku známá především díky svému snažení získat zpět část bývalého majetku hlubocké větve rodu Schwarzenbergů. Řadu let usiluje o zrušení zákona z července 1947, který zestátnil majetek hlubocké větve rodu (tzv. Lex Schwarzenberg).
  • Ve svém právním tažení Pezoldová dlouho nezaznamenala žádný úspěch. Teprve v lednu 2009 jí Ústavní soud svým rozhodnutím otevřel cestu k získání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Hrobka je však po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález soudu uplatňovat na ostatní nárokované nemovitosti.
  • V listopadu 2012 Ústavní soud ve sporu o dědictví hlubocké větve vyhověl stížnosti Pezoldové kvůli porušení práva na soudní ochranu. Pezoldová tak získala příležitost znovu uplatňovat práva v dědickém řízení, z něhož byla neprávem vyloučena. České soudy dosud za dědice považovaly Karla Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal otec Pezoldové v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala aktivně usilovat o vrácení celého majetku.
  • Soudy o kauze rozhodovaly naposledy v únoru 2017, kdy budějovický okresní soud zamítl žalobu Pezoldové, která se domáhala uznání dědictví.
  • Dnes se Schwarzenberg a Pezoldová ve sporu o hrobku v Domaníně mimosoudně dohodli. Vloží ji do nadačního fondu, který založí.
  • Novogotická hrobka z dílny rakouského architekta Jana Schmidta se nachází mezi Domanínem a Třeboní v anglickém parku jihovýchodně od rybníka Svět. Založil ji Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu na podnět své manželky Eleonory. Stavba začala roku 1874 a byla dokončena o tři roky později. V hrobce je uloženo 26 rakví.
  • Hlavní součástí stavby je kaple, která je zasvěcená božskému vykupiteli, v níž se také dříve konaly bohoslužby pro farníky. Pohřebiště je v kryptě pod ní. Areál Schwarzenberské hrobky tvoří kromě hlavní kaple také fara a pozemky, na nichž leží volně přístupné zahrady a přírodní park.
  • O návrat majetku hlubocké větve začala Pezoldová usilovat po roce 1989. Podle restitučního zákona však majetek získat nemohla, protože byl zabaven před 25. únorem 1948. Pezoldová proto podala u českých soudů řadu žalob s tím, že Lex Schwarzenberg je od samého počátku protiústavní. V minulosti neúspěšně žádala či stále požaduje od českého státu mnoho památek, například zámky v Hluboké a Českém Krumlově i řadu staveb a pozemků v jižních Čechách. U některých podává žaloby opakovaně.
  • S Karlem Schwarzenbergem vedla Pezoldová dvanáct let spor i o majetek v Rakousku a Bavorsku. V listopadu 2012 rozhodl Rakouský nejvyšší soud ve Vídni, že si Schwarzenberg může ponechat rozsáhlý majetek, zahrnující zděděné zámky a usedlosti. Ve sporu šlo mimo jiné o Schwarzenberský palác ve Vídni, zámek Murau na jihu Rakouska a rozsáhlé lesy ve Štýrsku a Salcburku.
  • Alžběta Pezoldová je jedinou dcerou Jindřicha Schwarzenberga a vnučkou posledního držitele panství Adolfa Schwarzenberga. Narodila se v rodině 16. vévody krumlovského, antifašisty, který byl za války v koncentračním táboře a také nuceně nasazen na práci ve zbrojní továrně. Studovala historii umění a archeologii. V roce 1970 se vdala za právníka Rüdigera von Pezolda, s nímž měla dvě dcery a pět synů.
Autor: