Kudy v Pardubicích vedl pivovod? A kam přijela na návštěvu císařovna Sisi?

Pardubický Příhrádek patří k turisticky vyhledávaným místům, přinejmenším se tu zastaví ti, kteří míří na zámek. Přesto ale málokoho příliš zaujme pamětní deska na jednom z tamních domků, která prozrazuje, že se tam narodil v roce 1838 Jiljí Vratislav Jahn.

Jméno kdysi velmi významného občana Pardubic, politika, chemika, pedagoga, ředitele pardubické reálky, básníka, ale také autora vědeckých spisů a dopisovatele do Národních listů dnes asi málokomu něco řekne. Přitom to byl právě on, který se například podílel na věhlasu pardubické reálky a rozkvětu politického, kulturního a společenského života Pardubic. Byl to muž  tak významný a schopný, že si ho posléze po jeho odchodu do důchodu a přestěhování do Prahy, vyžádali, aby tam řídil prestižní dívčí gymnázium Minerva.

Kudy vedl v Pardubicích pivovod?

Dnes tam sídlí Krajský úřad Pardubického kraje, ale před zhruba dvaceti lety měla tato významná budova z dílny architekta Františka Schmoranze ze Slatiňan namále. Byla totiž v tak žalostném stavu, že usilovali o její zbourání. Přitom ve své době patřila k nejvýznamnějším domům ve městě.

Z této části budovy bývalého pivovaru vedl k té protější pivovod, tedy potrubí, kterým teklo pivo|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Postavili ji totiž v roce 1865  jako reálku, tedy první střední pardubickou školu. Jak významný to byl počin, o tom svědčí skutečnost, že u položení základního kamene byl třeba také František Palacký nebo F. L. Rieger.  Reálkou pak prošla řada současných i budoucích slavných osobností, například spisovatel Zikmund Winter nebo jazykovědec Jan Gebauer a mezi absolventy se řadil třeba architekt Josef Gočár, letech Jan Kašpar, a předseda vlády František Udržal.

Stopy slavného architekta Josefa Gočára najdeme v Pardubicích na řadě míst. Ne každý ale ví, že se za ním dá vydat také na pardubický zámek. Nejde tedy o jeho historickou hlavní budovu, ale okolní stavby, tedy ty, které zůstaly po zámeckém pivovaru. Jedním z jeho sládků byl totiž Antonín Chlad, také významný regionální politik, jehož dceru Marii si vzal Josef Gočár za manželku.

A i když se na zámku přestalo vařit pivo několik desítek let po vzniku nového pardubického pivovaru, budovy zůstaly a dnes v nich sídlí muzeum. Zajímavou představou je pak skutečnost, že přes tamní nádvoří vedl kdysi pivovod, tedy potrubí na pivo, nebo že v dnešním výstavním zámeckém sále býval výčep.

Z poštmistrova zámečku k Veselce

Projít se pardubickou třídou Míru je také zajímavou cestou do historie. Pokud začneme na jejím horním konci u Grandu, možná si kvůli němu ani nevšimneme sněhobílé honosné stavby, kterou bývalý hotel v podstatě zakrývá. Je to tzv. zámeček poštmistra Krase, významného měšťana Pardubic, úspěšného podnikatele, majitele pošty a otce výstředního „hvězdáře“ barona Artura Krause. Zámeček byl kdysi výstavním místem, který s oblibou navštěvovali a obývali třeba i králové. Na návštěvu ke Krausům tam přijel například saský král Jan, pruský král Vilém nebo císař František Josef I. s půvabnou císařovou Sisi.

Zámeček poštmistra Krause je dnes ukrytý za budovou Grandu|foto:Šárka Rusnáková,Český rozhlas

Druhý konec dnešní třídy Míru po stovky let zdobila jedna z nejproslulejších budov v Pardubicích, tzv. Veselka. Jaký význam měla, o tom svědčí skutečnost, že přestože už po jejím znárodnění v roce 1948 vlastně přestala sloužit svému účelu a v roce 1972 ji zbourali, nepřestalo se tomuto místu říkat Na Veselce.

Historie tohoto hotelu sahá až do 17. století, kdy tam stávala hospoda. V 19 z ní vznikl hotel, a hlavně slavný sál Odeon. Ten byl místem řady koncertů, divadelních představení, plesů a slavností,  které navštívila řada slavných osobností, včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Veselku také několik desítek let vlastnila rodina letce Jana Kašpara. Tuto skutečnost může dnes připomínat i letcova nedaleko stojící socha.