Slyšte, lidé! – Animal Music v roce 2020

V roce 2018 slavila 70. narozeniny písničkářka a kytaristka Dagmar Voňková. Producent Petr Ostrouchov, který je zároveň majitelem vydavatelství Animal Music jí tehdy zorganizoval mimořádný koncert v pražském divadle Archa. Zatímco z nahrávek i jejích samostatných koncertů známe Dášu Voňkovou jako samotářku s kytarou – a maximálně s jedním hostem –, tentokrát ji obklopila řada předních osobností naší jazzové a alternativní hudební scény. V rozhovoru pro kulturní magazín UNI písničkářka řekla: „Nebylo náročné se s nimi sehrát, přišlo mi to jako něco blízkého, jako přijít domů. Určitě mi mnohé ulehčovali. Nenutili mě hrát z not, mohla jsem se řídit pouze citem, sluchem a intuicí, jak jsem zvyklá. V pátek před koncertem – ten se konal v neděli – jsme dva dny zkoušeli. Každou píseň jsme si asi dvakrát prošli. Hudebníci přinesli již předpřipravené aranže. Při jejich tvorbě vycházeli z archivních nahrávek písní a z CD Milí moji, Slunci ležím v rukou a Hostina. Musím všem poděkovat, cítili se mnou a s mým nachlazením. Všichni jsme věděli, že pokud antibiotika, obstřiky a další léky nezaberou, bude koncert pro nespolupracující hlasivky ohrožen. Ale zákroky pana doktora Štěpánka, primáře ORL, na poslední chvíli zachránily mne i představení.“ Představení tedy proběhlo, povedlo se a o dva roky později vyšel jeho záznam na CD Archa, které mimochodem skončilo na čtvrtém místě v anketě naší hudební redakce o Album roku 2020.

Mimořádně silné album u Animal Music vydala také zpěvačka Lenka Dusilová. Její Řeka dokonce anketu Proglasu o Album roku 2020 vyhrála. I Lenka Dusilová si ke spolupráci pozvala Petra Ostrouchova jako producenta. V některých skladbách si vystačila sama, jinde ji doprovází skutečný orchestr. V písni Białe konie s polským textem Doroty Barové pak uslyšíme například Jiřího Slavíka na knotrabas, violoncello, violu a housle, Miloše Dvořáčka na bicí, Matěje Belka na kytaru, Martina Brunner na syntezátor, Romana Víchu a Petra Ostrouchova na perkuse, Milana Cimfeho na dřevěnou flétnu a samozřejmě i Dorotu Barovou na violoncello.

V roce 2018 jsme si připomínali 100 let od vzniku Československé republiky. Pražský big band Concept Art Orchestra toto výročí oslavil speciálním koncertem 100 × 6, na kterém v premiéře zazněla šestidílná suita reflektující sto let československých a českých dějin. Autory suity jsou členové skladatelského sdružení Pražská šestka, kteří si celé století období rozdělili na šest částí, a každý z nich tak univerzálním jazykem hudby vyjádřil část našich novodobých dějin. Dobu první republiky hudebně zpracovala dirigentka orchestru Štěpánka Balcarová, další části pak postupně napsali Jan Jirucha, Luboš Soukup, Martin Brunner, Tomáš Sýkora a Vít Křišťan. Suita sice vznikla v roce 2018, ale na albu s názvem 100 Years vyšla na samém konci roku 2020.

Loni jsme si připomněli nedožité 80. narozeniny pianisty Karla Růžičky a díky jeho žákovi a dlouholetému dobrému příteli Tomáši Sýkorovi, který našel v archivu dosud nevydané nahrávky, mohlo vyjít posmrtně album Karla Růžičky Garden of Silence. Jde o nahrávky, které vznikly v roce 2010 a ve kterých Růžička – slovy Tomáše Sýkory – prokázal trojí mistrovství: skladatelské, melodické a improvizátorské. Album, které během svého života jeho autor ani nestihl pojmenovat, dostalo svůj název Zahrada ticha v návaznosti na jiné Růžičkovo album Zahrada radosti. V době, kdy nahrávky vznikaly, řekl pianista v rozhovoru pro časopis Harmonie: „Sólové hraní mě baví moc, ale je to hodně těžká disciplína. Neměl jsem zkrátka dlouho motivaci něco takového udělat. Přišla pak nějak zevnitř, přirozeně. Kdykoli jsem si sednul k pianu, vynořovala se mi nová témata. Všechna jsem zaznamenával a pak si prostě sednul do studia a nahrál je. Zvolil jsem jen trochu opačný postup. Nečekal jsem, až mě někdo osloví, abych mu natočil sólovou desku. Zaplatil jsem si studio a říkal si, že komu to dám k vydání, se uvidí až pak.“ Ono „pak“ tedy nastalo až o deset let později, po autorově smrti.

Své druhé album na značce Animal Music vydala v roce 2020 pianistka Nikol Bóková, původně a stále především klasická interpretka, která ovšem propadla kráse jazzového klavírního tria a v tomto formátu nahrála své první autorské album Inner Place. Novinka Unravel má trochu jinou koncepci. Na ní totiž Bóková klade vedle sebe skladby klasických autorů se svými vlastními variacemi na ně. Některé přitom nahrála opět s triem – tedy s kontrabasistou Martinem Kociánem a bubeníkem Michałem Wierzgoněm, jiné sama. „Brouzdat v hudbě velkých skladatelů, poznávat ji do hloubky a uvádět ji v život. To je má obrovská životní vášeň,“ říká Nikol Bóková, která se kromě nahrávání hudby věnuje také internetovému projektu Cataplasm, ve kterém můžete přímo nahlédnout do jejího tvůrčího procesu.

Saxofonista Luboš Soukup už deset let žije a působí v dánské Kodani. Součástí Kodaně je takzvané „svobodné město“ Christiania s vyhlášeným jazzovým klubem Børneteateret. Soukup tam v létě 2019 pozval svého českého kolegu, pianistu Vojtěcha Procházku, a dlouholetého dánského spoluhráče, bubeníka Mortena Hæsuma. K nim se přidal umělecký šéf klubu kontrabasista Emil Brun Madsen a takto odehráli dva koncerty. Záznam z nich vyšel na albu Christiania, přičemž kvarteto se nazvalo Freetown Quartet. 

V pořadu se v jednom případě vrátíme i do roku 2019. Album Hard To Understand kontrabasisty a skladatele Jaromíra Honzáka totiž vyšlo na samém konci onoho roku, takže většina posluchačů se k němu dostala až se začátkem roku 2020. Honzák album natočil s kytaristou Davidem Dorůžkou, s pianistou Vítem Křišťanem, se saxofonistou Lubošem Soukupem a s bubeníkem Martinem Novákem. Autor na albu rozvíjí svůj zájem o středověkou hudbu, který začal s jeho pozdním studiem na JAMU v Brně a naplno se rozvinul na minulém studiovém albu Early Music. Nejde ovšem – až na jednu výjimku – o album úprav středověkých skladeb. Najdeme zde totiž Honzákův nový autorský repertoár.