Babišovy útoky na Rychetského jsou podle odborníků přehnané. Soud měl rozhodnout dřív, připustil právník

Wagnerová v ČT odmítla, že by Ústavní soud ve středu rozhodoval politicky s cílem ovlivnit politický systém v zemi. „Laikům se může zdát, že je to politicky motivované rozhodnutí, ale ve skutečnosti jde o právní rozhodnutí, ke kterému dospěl soud na základě právních úvah,“ uvedla. 

Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Marek Antoš odmítl vyjádření premiéra Babiše, který uvedl, že ÚS se aktivně snaží ovlivnit politickou situaci v zemi a že tím klesá význam voleb. „Ústavní soud se dnešním rozhodnutím naopak postavil za to, aby vzrostl význam voleb, aby hlas každého voliče měl stejnou váhu,“ uvedl s tím, že Babišův výrok je nesmyslný. 

„Překvapuje mě ostrost slov předsedy vlády, protože demokratický právní stát stojí na jakési loajalitě svých institucí, na tom, že ty instituce respektují svá rozhodnutí. ÚS neudělal nic špatného a podle mě je naprosto v rozporu s jakoukoliv elementární kulturou, aby předseda vlády používal taková slova,“ řekl Antoš.

Babiš ve středu na tiskové konferenci při kritice soudu dokonce naznačil, že má jeho předseda Pavel Rychetský politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023. To Rychetský odmítl a premiérovy výroky označil za dehonestující. Politoložka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze Vladimíra Dvořáková řekla, že se Babiš snaží udělat PR. „Kandidatura pana Rychetského na prezidenta byla opakovaně odmítána. Nemyslím si, že by to byl jeho záměr,“ uvedla.  

Na otázku, zda se Babišovo hnutí ANO může obávat ztráty mandátů, byť by získalo stejný počet hlasů jako ve volbách před čtyřmi lety, Dvořáková odpověděla, že je možné, že volební systém by mohl znevýhodnit velké strany. „Kdysi, když byl ten volební systém přijímán, tak se ODS a ČSSD domnívaly, že jim to pomůže jako velkým stranám. V tuto chvíli už vidíme, že ČSSD nepatří k velkým stranám, a u ODS jde o stranu řekněme střední,“ řekla s tím, že nakonec se může stát, že změna bude hnutí ANO ku prospěchu. 

Rozhodoval soud příliš dlouho?

Wagnerová přiznala, že délka rozhodování Ústavního soudu, která byla až tři roky, byla velmi dlouhá. Upozornila však, že nešlo o něco neobvyklého. ÚS například čekal na to, zda parlament sám neupraví volební zákon. „Ty návrhy byly dokonce už zařazeny i na program několika schůzí sněmovny, nebyly nikdy projednány,“ zmínila Wagnerová. 

S ohledem na délku trvání se naopak Antoš za Ústavní soud nestaví. „Myslím, že ten návrh měl být rozhodnut dříve, situace by byla daleko klidnější, pokud by k tomu došlo například před rokem,“ uvedl. 

To, že žádost byla u soudu příliš dlouho, řekla také Dvořáková. „Myslím si, že je problematické, že se došlo k rozhodnutí až nyní, na druhou stranu je tam minimalistická úprava,“ řekla s tím, že sněmovna a Senát by neměly mít problém přijmout kompromisní stanovisko.  

Doufám, že krize nehrozí, řekla Wagnerová

Podle Antoše se teď nesmí stát, že by se poslanci a senátoři nedokázali v rozumném čase domluvit na úpravě potřebných zákonů. „Senát v případě volebního zákona nelze přehlasovat, to znamená, že je potřeba, aby se obě komory shodly na stejném znění volebního zákona. Je to nezbytné k tomu, aby se volby mohly konat, respektive aby bylo možné je vyhodnotit,“ řekl. 

Wagnerová uvedla, že doufá, že Česku žádná ústavní krize nehrozí, jak o tom soudcům psal prezident Miloš Zeman. „Já doufám, že parlament si bude vědom své ústavní odpovědnosti, že sám sebe omezí a nebude chtít měnit něco problematicky tak, aby to nebylo skousnutelné, a že se prostě dohodnou,“ řekla. „Teď je na parlamentu, aby naplnil to, co bylo zrušeno těmi novými pravidly. Ale ono jich není mnoho,“ dodala.