Britský antropolog utekl před íránským vězením. Přes hory a po svých

Každý Čech podle dat Ministerstva životního prostředí ročně vyhodí 91 kilogramů potravin. V celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně. Odhady se ale liší – podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně průměrný Čech do koše vyhodí zhruba 54 kilogramů.

Nejvíc jídlem plýtvají lidé, kteří bydlí sami. Nejhůře je na tom podle vědců z Mendelovy univerzity generace Z. I zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc, a to třeba kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin. Zužitkovat co nejvíc potravin se naopak snaží senioři, kterým je víc než 65 let.

Podle Ley Kubičkové, která působí na Mendelově univerzitě je ale pozitivní, že většina lidí považuje plýtvání potravinami za nežádoucí jev. Špatně se podle studie při plýtvání jídlem cítí víc než 60 procent Čechů. Zároveň ale většina z nich průměrnou spotřebu domácnostní podhodnocuje – odhadují, že se vyhodí jen 12 kilogramů. To je mnohem méně, než ukazují obě zprávy.

V celosvětovém měřítku je odhadována uhlíková stopa nezkonzumovaných potravin na 3,3 gigatuny CO2, uvádí zpráva Ministerstva životního prostředí. Plýtváním potravinami mrháme nepřímo i dalšími zdroji, jako je půda, voda, energie a lidská práce.

S plýtvání jídlem v Česku bojují platformy, jako Nesnězeno, která propojuje pomocí aplikace podniky se zákazníky. Ti si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Stránka Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje o systémové změny a řešení. V České republice je síť potravinových bank, které od výrobců vybírají poškozené potraviny, nebo ty, co by se včas nespotřebovaly a rozdávají je lidem v nouzi. Potravinové banky dvakrát ročně pořádají Potravinovou sbírku, do které se může zapojit každý.

Cílem studie bylo zjistit, jakým způsobem je změna klimatu na filmovém plátně zobrazována a jestli se filmy snaží reflektovat realitu, ve které žijeme. Výzkumníci nejprve omezili výběr filmů na ty, jejichž děj se odehrává na Zemi v letech 2006-2100. Potom zjišťovali, jestli film představuje příběh, ve kterém změna klimatu existuje a jestli o ní některá z postav ví. Výsledkem bylo, že z 250 filmů se klimatická krize tematizuje v méně než 10 %. A jen ve 4 % z nich byla změna klimatu zmíněna ve dvou nebo více scénách.

Podle výzkumného týmu jde o jakýsi Bechdel test pro změnu klimatu. Test je pojmenován po americké kreslířce Alison Bechdelové, poprvé se objevil v jejím komiksu Dykes to Watch Out For z roku 1985. Používá se pro měření zastoupení žen ve filmu a dalších dílech. Test zjišťuje, zda se v díle vyskytují alespoň dvě ženské postavy, které vedou rozhovor o něčem jiném než o muži. V některých verzích je přidán požadavek, aby tyto dvě ženské postavy měly jména.

Některé výsledky studie byly poměrně překvapivé. Testem například prošly filmy, které na první pohled vypadají, že nebudou mít velký přínos k reflexi klimatu. Mezi filmy, které změnu klimatu alespoň částečně reflektují, patří například snímek Na nože: Glass Onion z roku 2022, nebo horor Midsommar (Slunovrat) z roku 2019. Manželská historie (Marriage Story), emotivní drama Noaha Baumbacha z roku 2019 o rozpadu jednoho vztahu, testem prošly částečně proto, že je postava Adama Drivera popsána jako „uvědomělá v oblasti energetiky“. Výzkumníci se také zaměřili na letošní Oskary. Z 31 nominovaných filmů klimatickou krizi řeší 3 – Barbie, Mission: Impossible Odplata – První část a snímek Nyad.

Podle hlavního výzkumníka studie, profesora angličtiny na Colby College Matthewa Schneider-Mayersona ale diváci chtějí na plátně vidět odraz své reality. Nereflektování klimatické krize je podle něj v rozporu se zájmem filmových diváků. Autoři studie doufají, že výzkum inspiruje tvůrce filmů k tomu, aby klimatickou krizi ve svých dílech víc reflektovali. Můžou tak nenuceně vzdělávat většinovou společnost.

Turbulence se podle australského úřadu projevují hlavně ve chvíli, kdy letadlo prolétá rozbouřeným vzduchem, který způsobuje prudké vertikální a boční otřesy. Úřad rozlišuje hned několik typů turbulencí – bouřkové, tepelné, tlakové a ty, které způsobují „vysokohorské vlny“. Nejčastěji se turbulence objevují nad vysokými horami, oceány, rovníkem a taky při vletu do různých vzdušných proudů. To jsou turbulence, které se vyskytují na podobných místech a dají se částečně předpovědět. Například přelety nad Bengálským zálivem nebo nad Alpami jsou pro své turbulence známé.

Ve Spojených státech sleduje zranění cestujících a členů posádek leteckých společností způsobených turbulencemi Federální letecký úřad. Ze statistik vyplývá, že celkový počet zranění se v letech 2009 až 2019 pohyboval v rozmezí od pěti do osmnácti ročně. Můžeme se jich nějak vyvarovat?

Letecké společnosti mají mapy turbulentních oblastí. Využívají je k tomu, aby předem naplánovaly trasu letu a případně vybraly náhradní letiště. Mezi nejturbulentnější letecké trasy v roce 2023 patřily třeba ty z Chile do Bolívie, z Kazachstánu do Kyrgyzstánu, ale i z Itálie do Švýcarska.

Některé turbulence jsou ale stále neočekávané. Mohou se vyskytnout kdekoliv a kdykoliv a jsou obvykle způsobeny náhlou změnou směru větru, nebo nepříznivým počasím. Podle mluvčí Asociace leteckých zaměstnanců Taylor Garland bude turbulencí přibývat i v důsledku změny klimatu. Podle Federálního leteckého úřadu i podle Australské federace pilotů je nejlepším způsobem, jak předejít zranění při neočekávaných turbulencích, zapnutý bezpečnostní pás po celou dobu letu.

Některé symptomy jsou zcela patrné, jiné nejsou viditelné ani na ně nelze přijít pomocí testů. Zatímco někteří pacienti trpící autoimunitním onemocněním mohou trpět kognitivními problémy či ztrátou rovnováhy, jiní se mohou potýkat s nočními můrami. Standardní seznam symptomů se tak ztěžuje, a je proto třeba vše bedlivě sledovat. Autorkou studie je Melanie Sloan, výzkumnice katedry veřejného zdraví a primární péče na Univerzitě v Cambridgi.

„Jedním zajímavým zjištěním bylo, že určité symptomy, včetně nočních můr, byly běžně popisovány jako projevy těsně před jinými symptomy onemocnění, a tak mohou poskytnout systém včasného varování před narůstající aktivitou onemocnění. To by mohlo vést k dřívější léčbě a lepší pomoci,“ vysvětlila Sloan.

„Některé z příznaků, na které jsme se ptali, byly běžně známé jako součást lupusu (například bolesti hlavy a únava), další symptomy nebyly v současné době uvedeny podle žádných kritérií pro lupus nebo jiná systémová autoimunitní revmatická onemocnění. To zahrnuje i noční můry,“ podrobněji popsala průběh výzkumu.

Noční můry a halucinace, které pacienti prožívali, podle studie často zahrnovaly opakující se děsivá a násilná témata. „Mám spoustu násilných snů… V jednom z nich mě někdo napadl a nakonec jsem mu podřízl hrdlo,“ vzpomíná jeden z pacientů.

Melanie Sloan dodává, že u mnohých pacientů nebyly neuropsychiatrické symptomy brány v úvahu jako varovné příznaky blížícího se propuknutí nemoci. Podle nemocných „jejich symptomy lékaři nechápali a odmítli je vnímat jako součást nemoci“. Je proto těžké rozpoznat hrozící vzplanutí nemoci a zavčas zavést léčebný plán ke zmírnění závažnosti.

„Bohužel, jak se chystáme vykázat v naší další studii, cesta k diagnóze může být dlouhá a traumatická a může mít přetrvávající a zničující dopad na sebevědomí lidí a důvěru v lékaře,“ řekla Sloan. Podle výzkumnice je podstatné, aby doktoři naslouchali svým pacientům a brali v potaz jejich perspektivu, zejména pokud jde o symptomy, které jsou do značné míry subjektivní a neviditelné.

Měla udělat práci za lidi a vytvořit souhrn vyhledávaných informací na internetu tak, aby člověk nemusel listovat hromadou odkazů a ušetřil čas. Místo toho ale nová AI funkce Googlu nabízí uživatelům rady, které přitom pravidla technologické společnosti samy porušují.

Uživatelé například nahlásili případy, kdy funkce AI Overview doporučovala těhotným osobám kouřit dvě až tři cigarety denně, navrhovala používat lepidlo k udržení sýru na pizze a uváděla, že je zdravé denně sníst alespoň jeden malý kamínek, což jsou velmi nebezpečná, zdraví ohrožující doporučení.

Podle dalších lidí nový nástroj Googlu tvrdil, že bývalý americký prezident Barack Obama je muslim, a potvrzoval konspirační teorii jeho někdejších politických oponentů.

I Google tak dokazuje, že umělá inteligence je stále velmi zranitelným nástrojem snadno podléhajícím mylným informacím, a to i přesto, že před spuštěním programu společnost podrobila AI funkci několika testům. „Před spuštěním této nové zkušenosti jsme provedli rozsáhlé testování. Stejně jako u dalších funkcí, které jsme spustili ve vyhledávání, oceňujeme zpětnou vazbu,“ sdělil výše zmíněnému serveru mluvčí společnosti Google.

Kvůli nespolehlivému a místy i nebezpečnému poskytování informací je ale Google připravený zajistit nápravu. „V případě potřeby přijímáme rychlá opatření podle našich obsahových zásad a používáme tyto příklady k vývoji širších vylepšení našich systémů, z nichž některá jsme už zavedli,“ dodal mluvčí.

K úmrtí došlo v místech, kde teploty přesáhly až 43 stupňů Celsia. Před uhynutím trpěla zvířata křečemi, mdlobami a hypertermií, které patří mezi příznaky dehydratace. Hlavní příčinou je podle ochranářských organizací úpal. K úmrtím primátů dochází po celém státě Tobasco. Místní biologové se v posledních letech snažili tento druh opic chránit kvůli jejich zranitelnosti a snižujícímu se počtu. Události posledních proto mnohé odborníky sledující vřešťany zasáhly.

„Bolí to, protože veškeré úsilí, které jsme léta vynakládali, jde do koše,“ přiznává Gilberto Pozo, biolog zabývající se divokou zvěří z Institutu ekologie v Xalapě. Pozo je rovněž výkonným ředitelem občanského sdružení Cobius (zkratka pro Ochranu biologické rozmanitosti Usumacinta, pozn. red.). V regionu již po 13 let spolupracuje s místními komunitami na ochraně ohrožených druhů.

Zkraje května navštívil tým Cobius skupinu vřešťanů v Cunduacánu. Tam totiž opice ohrožují významné změny krajiny. Během terénní práce tým spatřil dva vřešťany padající z 15 metrů vysokých stromů. V následujících dnech navštívil biopark Saraguatos, kde objevil pět mrtvých opic a osm dalších v nepříznivém stavu. Pozo si u opic všiml střední až těžké dehydratace, kvůli které se primáti hůře pohybují a vykazují známky apatie. „Stávají se z nich malé panenky,“ míní biolog.

Vřešťani jsou jedním ze tří druhů opic obývající Mexiko. Vyskytují se například ve státech Tabasco, Veracruz nebo Yucatanu. Primárně se vzhledem k pojídání listů řadí mezi listožravce. Pokud listy obsahují malé množství vody, jsou opice kvůli dehydrataci o to více vystaveny rizikům vyšších teplot.

Ačkoli se průměrná roční teplota v Tabascu pohybuje okolo 27 stupňů Celsia, v květnu teploty stouply na 36 stupňů i výš. Podle mexického Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů se nyní pracuje s několika variantami příčin úmrtí. Kromě úpalu z vysokých teplot zmínilo i podvýživu a postřik rostlin toxickými chemikáliemi. Za viníka proto lze považovat i krajinné úpravy. Z původní oblasti lesů totiž kvůli půdě přizpůsobené pro zemědělství zbývají už pouhá 3 procenta.

Dvacet metrů dlouhý a dva a půl metru vysoký plot je pokrytý černou sítí. Ta má zhatit plány turistů na atraktivní „selfíčka“ se slavnou horou. Městečko Fudžikawagučiko je známé tím, že nabízí jedny z nejlepších výhledů na ikonickou japonskou horu. Místní obyvatelé už ale mají dost turistů, kteří blokují chodníky a zastavují dopravu, aby získali dokonalý snímek.

Obzvláště oblíbeným místem pro fotografování byla venkovní část obchodu Lawson, odkud se při fotografování pod určitým úhlem zdálo, jako by hora Fudži seděla na střeše obchodu. Turisté, většinou cizinci, dokonce toto místo pojmenovali „hora Fudži Lawson“.

„Kawagučiko je město postavené na cestovním ruchu a já návštěvníky vítám,“ říká Mičie Motomoči, majitel kavárny, která stojí jen nedaleko oblíbeného místa fotografování. Motomočimu zejména vadí neurvalé chování návštěvníků města. Turisté podle něj totiž bez skrupulí odhazují odpadky, přecházejí silnice za hustého provozu a bez dovolení vnikají na soukromé pozemky.

Hora Fudži bývala v minulosti poutním místem. Dnes je oblíbená mezi turisty, kteří na vrchol vystupují, aby sledovali východ slunce. Velkým problémem se však staly tuny odpadků, včetně plastových lahví, potravin a dokonce i oblečení, které tady po sobě nechávají. Prefektura Jamanaši, kde je také stezka Jošida - nejoblíbenější ze čtyř tras na vrchol 3776 metrů vysoké hory - zavedla před letošní sezónou výstupů na Fudži rezervační systém. Ten má snížit počet návštěvníků.

S přílivem turistů bojují i některé destinace v Evropě. Nejoblíbenější atrakce Menorky, městečko s bíle omítnutými domy, zavedlo návštěvní hodiny. Také Benátky, jedno z nejoblíbenějších italských měst, kde počty turistů často převyšují počet obyvatel, nedávno zavedly poplatek za návštěvu.

Podle vůbec prvního odborného hodnocení těchto klíčových ekosystémů a zásobáren uhlíku hrozí polovině všech mangrovových lesů na světě zánik. Analýza Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) tvrdí, že hlavní příčinou jejich úbytku lesů jsou lidé. Nejvíce jsou přitom mangrovové porosty ohrožené v jižní Indii, na Srí Lance a Maledivách.

Angela Andradeová, předsedkyně komise IUCN pro správu ekosystémů, uvedla: „Mangrovové ekosystémy jsou pro člověka neobyčejně potřebné. Jejich ztráta může mít katastrofální následky pro přírodu i lidi na celém světě.“

Mangrovové porosty se vyskytují na mnoha místech naší planety a zahrnují desítky různých druhů stromů a keřů podél tropického pobřeží. Ty jsou útočištěm obrovské biologické rozmanitosti. Slouží jako líhně ryb a žijí v nich nejrůznější savci, například tygři, afričtí divocí psi a lenochodi. Tyto ekosystémy ukládají na svou rozlohu neúměrné množství uhlíku, téměř třikrát více než tropické lesy stejné rozlohy.

Při výzkumu, na němž se podílelo více než 250 odborníků z celého světa, použili vědci obdobu červeného seznamu, který se používá pro výpočet rizika vyhynutí druhů. „Červený seznam ekosystémů poskytuje jasné cesty, jak můžeme zvrátit úbytek mangrovových porostů,“ říká Andradeová. „Chránit tyto křehké ekosystémy pro budoucnost, znamená chránit biologickou rozmanitost,“ dodala.

Koncert ve vyhlášené aréně Luna Park v Buenos Aires s kapacitou osm tisíc diváků přilákal zástupy obdivovatelů pravice. Většinou mladých mužů, kteří se přišli podívat na svého rockového libertariánského vůdce zblízka. „Udělal jsem to, protože jsem chtěl zpívat,“ prohlásil třiapadesátiletý Milei, který byl jako teenager frontmanem cover kapely Rolling Stones s názvem Everest a je prý také fanouškem operního skladatele Giuseppe Verdiho.

Deník La Nación napsal, že Mileiova „okázalá akce“ se nepodobala ničemu, čeho kdy byla Argentina svědkem „Byla to dvouhodinová pohanská mše celebrovaná prezidentem v extázi,“ uvedl deník o představení, které mělo také propagovat Mileiovu poslední knihu Kapitalismus, socialismus a neoklasická past. „Jsem král ztraceného světa! Já jsem král a zničím vás!“ křičel na koncertě prezident Milei.

Koncert si nenechala ujít ani Ana Eugenia Clemente, 33letá venezuelská herečka. Svírala v rukou Mileiovu novou knihu a vyzdvihovala argentinského hlavního baviče. „Cítím hlubokou nenávist ke zlé levici, která poškodila mou zemi“, řekla novinářům. „Cítím, že Milei je člověk, který přišel zachránit nejen Argentinu, ale i svět,“ dodala.

Argentinská opozice byla méně nadšená a označila toto setkání za pokus odvrátit pozornost od domácích problémů, které ještě zhoršuje Mileiova snaha o úspory a reformy, které britský politik  Nigel Farage označil za „thatcherismus na steroidech“. Podle kritiků toto výrazně „neprezidentské“ vystoupení nepomůže vyřešit problémy země. Argentina v současnosti trpí nejvážnější hospodářskou krizí za posledních dvacet let. Šest měsíců po nástupu prezidenta do funkce tři z pěti občanů žijí v chudobě a roční inflace se vyšplhala na téměř 300 procent.