Šílenství kolem skupin aneb intimita a souznění

Tenhle článek měl být původně o šílenství a vášni, kterou fanoušci ohledně svých idolů prožívají, ale nakonec bude o emocích a intimitě. Měla jsem to štěstí, že se mi sen zažít naživo U2 vyplnil. Motivujících okamžiků rok předtím bylo několik, dodnes si vybavuji tu chvíli, kdy jsem na nádraží ve Vysočanech zahlédla plakát na U2. Tehdy České dráhy pro fanoušky skupiny U2 připravily speciální nabídku v programu ČD Bonus – vstupenku na jejich koncert v Berlíně 18. července 2009. A v roce 2010 bylo vydáno DVD U2 360° – Živě z Rose Bowl (koncert) v režii Toma Kruegera, které zachycovalo koncert v americké Pasadeně v Kalifornii. Očekávaný den D ale nastal až o rok později, 10. srpna 2010, kdy jsme se na U2 vypravili s manželem do Frankfurtu právě na tohle turné se specifickým pódiem Claw, tvořící zvláštní klepeta, jakoby se snesl z nebes obrovský pavouk.

Byl to skvělý zážitek a jedinečné bylo zejména to, že publikum se od začátku koncertu změnilo v jeden jásající a tančící organismus, a to včetně diváků v prostorech pro místa na sezení, kde jsme byli i my. Ale protože nejsem kouzelník, abych vás dokázala na tohle místo přenést, chtěla bych vám nabídnout malý průlet zajímavými vystoupeními U2 na YouTube, a to zejména jejich intimnějšími, komornějšími videi. Kde jinde se vytváří ta zvláštní nevyzpytatelná chemie mezi hudebníkem a posluchačem než v takových chvílích. Fantastická série vystoupení U2 na verandě domu zprostředkovaného kanálem Radio.com má neuvěřitelnou atmosféru i jen takhle online. Jakoby se vám poštěstilo se vklínit do jakéhosi meziprostoru, kde si můžete v klidu vychutnávat každý nádech, moment, dotek té chvíle, se zatajeným dechem hltat každé slovo například písně Every Breaking Wave. A když se pak podíváte ve videu Stuck In A Moment You Can’t Get Out Of, že lidé poslouchají na místě nejen natěsnaní před verandou, ale i poblíž na lodích, či stojící ve vodě, je to famózní okamžik.

Dalším takovými mými oblíbenými vystoupeními jsou ta, jež U2 absolvovala v noční noční talk show pořádanými Jimmy Fallonem na NBC The Tonight Show Starring Jimmy Fallon. Tolik něhy a jemné krásy v akustické verzi písně Ordinary love, kterou Bono začíná zpívat nejdříve usazený na pohovce, která přejde ve vlnu šťastného souznění i s přítomnými diváky. A baví mě také sledovat, jak se ta radost být součástí toho všeho bezprostředně odrazí i na tváři jednoho člena doprovodné kapely, která se k U2 mezitím přidala. Jako bonus si můžete vzápětí pustit jejich ztvárnění písně Invisible také z této show ze dne 17. 2. 2014 na střeše budovy. Je tam onen vysněný moment každého správného fanouška, být svému idolu takřka na dotek, s naprosto minimálním odstupem. Při záběru kamery zeshora je fascinující ten malý ostrůvek radostného třeštění plavajícího uprostřed vesmíru.

Další „střešní“ video jistě není třeba dlouho představovat, ztvárnění písně Where The Streets Have No Name, hitu z roku 1987, na střeše v Los Angeles, kdy policie musela kvůli nadšeným divákům řídit provoz na ulicích. A přesto, že tady je zpěvák ve výšinách, je tam jakési napojení, neviditelná nit, která kapelu s jásajícími lidmi dole spojuje. Jeden z nadšenců neváhal dokonce vylézt i na semafor. Když už jsme u hudebníků koncertujících na střeše, ráda bych zmínila Natálii Rottrovou a její píseň Vnitrokrize. Talentovanou zpěvačku jste možná zaregistrovali v The Voice Česko Slovensko v roce 2019 v týmu Pepy Vojtka. Její vystoupení před vypadnutím ze soutěže bylo nádherné a osobité ztvárnění písně od Zuzany Navarové. Podobně jako u Vnitrokrize se zde doprovázela na cello. Letos v lednu zveřejnila zpěvačka nové video AS WE GROW. První záběry prozrazují její přetrvávající oblibu v nezvyklých ponožkách a botaskách. Kdo ví, třeba se to stane jejím poznávacím znamením. Ve videu BEHIND THE SONG můžete nahlédnout i do „kuchyně“ tvorby jejích songů.

Jinou věcí, kterou si fanoušek většinou neskutečně užívá, jsou nečekaná propojení s jinými hlasy, třeba i z odlišného hudebního ranku. Za poslech stojí zejména následující dvě unikátní vystoupení, Mary J Blidge hip-hopová a soulová zpěvačka, svým zvučným hlasem ozvláštnila píseň One. Tahle píseň je sama o sobě nádherná a už od prvních tónů se do vás vpije jak savý papír, ale když se do melodie začne vkrádat ten proud ženských tónů plný dynamiky a síly, je to jak doping a vy se blaženě propadáte do výšin. Dalším takovým příkladem úspěšného spojení je Bono Vox a Lady Gaga na koncertě v Madison Square Garden v New Yorku. Zabarvení hlasu této popové zpěvačky jakoby dodala písni ještě na větší naléhavosti. Mistrná propojení nemusí být čistě jen v pěvecké rovině, jednou z dalších zajímavých lahůdek je videoklip Song for Someone, v němž si zahráli Woody Harrelson s dcerou Zoe pod režií Vincenta Haycocka. Netradičním pohledem na U2 je nepochybně video Song For Someone natočeného Mattem Mahurinem, který tam vnesl své speciální výtvarné vnímání světa. Černobílou poctou U2 je i video písně Invisible od režiséra Marka Romaneka, který dokázal světlo a vše co s koncertem souvisí představit s jiným magickým nábojem. Fotografové ctící černobílou fotografií by nad každým záběrem jistě zaplesali.

Mojí vůbec nejoblíbenější písní je The Ground Beneath Her Feet z filmu Wima Wenderse The Million Dollar Hotel, ačkoliv film je pro mě trochu neuchopitelný, tuhle píseň si není možné nezamilovat. Snad, že symbolizuje touhu každého z nás po prvních opatrných a nejistých krůčcích získat pevnou půdu pod nohami, rozlétnout se a projevit se v životě naplno. Divouška D doporučuje verzi skladby With Or Without You v podání fantastických hudebníků 2CELLOS na koncertě konaného v chorvatské Pule dne 3. července 2013. Zazněla zde i Where The Streets Have No Name, u níž Luka Sulic a Stjepan Hauser hrají do roztrhání těla a smyčců. Nelze nevzpomenout v této souvislosti Mira Šmajdu a jeho Dream on v soutěži Česko Slovenská superstar v roce 2009, kde ty smyčce také zběsile „létaly“. Dostáváme se tak k davovým šílenstvím, která někteří zpěváci u posluchačů vzbuzují.

Na závěr bych chtěla zmínit tři skupiny osmdesátých až devadesátých let, která také dokázaly pobláznit davy – Spice Girls, New Kids on the Block a The Kelly Family. Spice Girls a jejich Wannabe spolehlivě dokáže roztančit a rozproudit krev. Jejich tak trochu komiksovo-bojový svět superhrdinek si můžete užít v poklidné písni Say You'll Be There, či se vydat na kosmický sci-fi výlet v klipu Spice Up Your Life. Skalní příznivci si tehdy užili i filmový počin Spice World z roku 1997. New Kids on the Block byli ve své době nepřehlédnutelní, jejich fotky plnily stránky časopisu Bravo a v roce 1990 byly jejich hity Step by Step a Tonight „number one“. Skupina The Kelly Family měla vynikající období po vydání alba Over the Hump v roce 1994. Divouška D vzpomíná zejména na hit An Angel. Píseň napsal Paddy pro svou matku, která zemřela v roce 1992. Moje rockové srdce si získal dobrodruh, sportovec a ironman Joey Kelly, jehož kytarová sóla jsou výborná. Skladba Why why why rovněž z Over the Hump dokáže přinést dobrou náladu. Jednou ze skvělých věcí je i jejich spolupráce s Joe Cockerem, pro kterého mám velkou slabost. The Kelly Family s ním nahráli v roce 1996 třeba skladbu Into the mystic, či You take me up. Musím říct, že na koncertech s Joe Cockerem se fantasticky tančilo a jeho niterné prožívání písní na scéně jen tak něco nepřekoná a jsem vděčná, že jsem mohla být u takového silného a vzácného okamžiku. A tom fanouškovství vlastně je, navázat vztah, který úžasně nabíjí. Umělec vytvoří takovou „bublinu“,  do které vás přizve a je vám v ní báječně. Oboustranně si pak předáváte obohacující energii.   

V tomhle mě potěšila skupina Maroon 5 ve videu Girls Like You ft. Cardi B, to krásné „stínování“ zpěváka vždy jednou ženou, je hravé a symbolizuje pro mě i něco více než jen ilustraci textu této písně, esenci vzájemné náklonnosti a symbiózy se svými fanoušky.   

P. S.: Pokud jste hloubavý typ a zajímala by vás historie časopisu Brava, Klára Hlavatá sepsala bakalářskou diplomovou práci Časopis Bravo, historie a vývoj periodika pro mládež.