Slavná pošta u brněnského nádraží skončí, budova už příliš zchátrala

  12:10
Už desítky let sem zástupy lidí chodí vyřizovat dopisy, balíky i složenky. Pošta vedle hlavního vlakového nádraží, která před pandemií obsloužila na 50 tisíc zákazníků měsíčně, se za tu dobu stala jedním z neodmyslitelných symbolů Brna. Jenže v posledních letech s negativním nádechem. Zanedlouho se proto její brány zavřou.

Unikátní stavba z pera významného architekta Bohuslava Fuchse, v níž se nachází mimo jiné jeden z posledních tří výtahů typu páternoster v Brně, totiž chátrala tak dlouho, až se Česká pošta rozhodla svou pobočku přemístit jinam. 

„Chceme, aby zůstala v docházkové vzdálenosti od nádraží. Zároveň řešíme, jak naložit se stávající budovou,“ informoval mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Vzhledem k enormní velikosti nádražní pošty v Brně je možné, že se současná končící pobočka rozdělí na dvě menší.

Při hledání možností plánuje státní podnik oslovit vedení města. „Představíme mu další plány, případně se zeptáme na možnou kooperaci při vytipování prostor,“ sděluje mluvčí s tím, že schůzky by měly začít v příštích týdnech.

„Dokud nebudu mít bližší informace, je těžké se k tomuto tématu jakkoli vyjadřovat,“ reagoval náměstek primátorky pro majetek města Tomáš Koláčný (Piráti).

Jednou z variant, o níž Česká pošta jedná, je podle informací MF DNES přesunutí pobočky do nákupního centra Vaňkovka. „Obchodní vztahy či jakékoli změny ve skladbě obchodů a značek předem nekomentujeme,“ oznámil manažer centra Jan Pazour.

Vzhledem k enormní velikosti nádražní pošty je možné, že se současná pobočka rozdělí na dvě menší. „Záleží na tom, kde seženeme odpovídající prostory. Lidé se však nemusí bát, že by o pobočku přišli. Určitě nezanikne,“ ujišťuje Vitík.

Ještě méně jasný je další osud dosluhující Fuchsovy budovy. Česká pošta řeší, zda ji opravit, či prodat. A spíše se kloní k druhému scénáři. Od 80. let stavba spolu s areálem nádraží figuruje na seznamu kulturních památek, k případným úpravám se tak budou vyjadřovat památkáři. 

Při určení ceny je podle Aleše Homoly z Národního památkového ústavu v Brně zásadní, jak se vyvine situace s přesunem hlavního nádraží do nové lokality. „Může to být hodně lukrativní stavba, ve které by mohla být třeba obchodní galerie,“ domnívá se.

Největší ostuda Brna

Sídlo nejnavštěvovanější pobočky v Brně bylo postaveno v letech 1937 až 1938. Na začátku byla soutěž o novou poštu, v níž zvítězil Fuchsův návrh. Jde o funkcionalistickou budovu s technicistními rysy, například nýtovanou ocelovou konstrukcí. Jako vyšší úředník tam před válkou pracoval třeba český básník Petr Bezruč. 

„Proto by měl případný nový majitel brát v úvahu, že si kupuje nejen historickou hodnotu, ale také určitý závazek,“ míní architekt Petr Hrůša.

Postupem času se však z brněnské chlouby stávala spíš zátěž. V anketě iDNES.cz před třemi lety čtenáři dokonce budovu kvůli její zanedbanosti a ošuntělosti označili za nejostudnější stavbu města.

Na jejím vzhledu se podepsaly úpravy z 80. a 90. let. Nejdříve vzaly za své ocelové lavice s masivními dubovými opěráky a sedadly, poté původní ušlechtilou do tmavošeda probarvenou cementovou omítku pokryl disperzní nátěr. „Ten budově uškodil. Uzavřel ji a nedovolil jí dýchat. Mezi ním a konstrukcí se mohla srážet voda, což mohlo budovu paradoxně místo opravy poškodit, protože se to neudělalo kvalitně,“ popisuje Hrůša.

Zato historický oběžný výtah neboli páternoster pošta před osmi lety za pět a půl milionu korun opravila. Do budovy přibyl ve 40. letech. Tvoří jej dvě řady kabinek, které dokola projíždí všemi patry. Protože i on je památkově chráněný, při rekonstrukci bylo nutné dbát na historickou přesnost. Madla, nápisy a další detaily uvnitř tak odpovídají původní podobě.

Vnitřek se měl přestavět

Hrůša se domnívá, že samotná konstrukce stavby zničená není, proto je možné ji zachránit. „Nejlepší by bylo, kdyby se konstrukce očistila a oprava se udělala pořádně tak, jak má. Ale to je extrémně nákladná záležitost. Pak by se mohl využít také pozemek vedle a stavba by přirozeně navazovala na něj coby reprezentativní prostor. Jsou tam mimořádně cenné pozemky.“

Zajímavostí je, že Fuchs, který je také autorem třeba Městských lázní v Zábrdovicích nebo hotelu Avion, stávající podobu už od počátku zamýšlel jen jako provizorium, které se později přestaví. Jednoduchá ocelová konstrukce zalitá v betonu dovoluje, aby se vnitřní příčky rozmontovaly a libovolně uspořádaly. 

Dílem světoznámého architekta Fuchse je Brno protkané

„Jenže přišla válka, pak čtyřicet let komunistického režimu a nic se nedělalo. A je to stále stejné. Proto je teď potřeba velký zásah,“ říká památkář Homola.

Poštovní budova má dvě železobetonová podzemní a čtyři nadzemní patra. Předobrazem byla dnes už neexistující stavba Jaromíra Krejcara z výstavy Expo v Paříži v roce 1937. 

„Je pravda, že konec 30. let už byl poznamenaný krizí, takže se mohlo šetřit. Betony dole možná budou potřebovat sanovat,“ přemítá Hrůša. Ocelová konstrukce se podle něj dá otryskat a znovu ošetřit. „Je nýtovaná, což je daleko bezpečnější než svářená. Do svarů totiž nevidíte,“ podotýká.

Autoři: