Na Facebooku se začala šířit kampaň Staviště volá o pomoc, která vybízí k tomu, aby lidé písemně připomínkovali navrhované změny územního plánu. Obyvatelé sídliště Vodojem dokonce dostali vzor připomínky i s pokyny, jak postupovat, do svých schránek. Stěžovatelé mají čas pouze do 8. února.
Iniciátorka kampaně Petra Braunová považuje navržené změny územního plánu v okolí vodního díla, které slouží jako záložní zdroj pitné vody, za překvapivé.
„Po 61 letech ochrany se navrhuje začít s výstavbou rodinných domů vně hranice zastavěného území Žďáru nad Sázavou směrem ke Stavišti,“ napsala Braunová.
Vodní dílo StavištěBylo postaveno v letech 1956–1959. „Původní účel nádrže bylo zásobování města pitnou vodou. Vzhledem k intenzivnímu rozvoji Žďáru nad Sázavou v dalších letech došlo k propojení vodárenské soustavy ještě se vzdálenými nádržemi Vír a Mostiště,“ uvádí web státního podniku Povodí Vltavy. Nyní slouží Staviště jako záložní zdroj, Povodí jej využívá za účelem částečné ochrany před povodněmi a nadlepšování minimálních průtoků. |
Kromě funkce zásobního zdroje pitné vody zmiňuje krásu přírodního území, které leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. „Slouží k oddechu a procházkám mnoha občanů i turistů, hrám dětí z Vodojemu i jako útočiště živočichů a domov mnoha druhů rostlin a dřevin. To je další důvod, proč území zachovat,“ argumentuje Braunová.
Jelikož jsou zmiňované pozemky urbanisticky odtržené od současné zástavby, obává se, že po dalších případných změnách bude výstavba pokračovat.
Negativně se k záměru vybudovat objekty pro bydlení v blízkosti vodní nádrže Staviště staví i vedení města. „Jedná se o lokalitu, která je mezi obyvateli velmi oblíbená, chodí tam na procházky a relaxovat do přírody. Za sebe jako starostu, za radu města a i za řadu zastupitelů mohu konstatovat, že změnu územního plánu v této lokalitě nepodpoříme. Chceme, aby tam zůstal zachován stávající stav,“ uvedl žďárský starosta Martin Mrkos.
Podle vyjádření mluvčího radnice Matěje Papáčka byly pozemky číslo Z229 a Z233 do územního plánu zařazeny běžným postupem na žádost jejich majitele a schváleny do dalšího projednávaní.
„To, že se změna dostane do procesu projednávání, ale neznamená, že bude schválena. Pozemky se jeví z hlediska ochrany přírody a vodního zdroje jako nevhodné a zastupitelstvo města je může z těchto důvodů vyřadit. Chceme veřejnost ujistit, že vnímáme negativní ohlasy k této změně a budeme se jimi i nadále zabývat,“ sdělil Papáček s tím, že zastupitelé by měli o problematice hlasovat 11. února.
„Došlo k chybě v interní komunikaci“
Faktem je, že se návrh soukromého subjektu do fáze projednávání zastupitelstvem dostat vůbec nemusel. To uznává i starosta. „Bohužel došlo k chybě v interní komunikaci a nastavení vnitřních procesů tady na úřadě. Nedoporučující stanovisko CHKO jsme obdrželi později, než naše pracoviště územního plánování předložilo tento návrh k zařazení do projednávání,“ pravil Mrkos.
Dokument od ochranářů je ale přitom podle mluvčího radnice již z listopadu loňského roku. Konkrétně se stanovisko vyjadřuje ke změnám územního plánu z hlediska vlivu na evropsky významné lokality (EVL) Natura 2000.
„V tomto případě zvažovaný záměr vliv na EVL nemá, protože do tohoto území žádná nezasahuje. Ovšem přidali jsme k dokumentu i doporučující vyjádření, že se nám oblast pro zmiňovaný návrh jako vhodná nejeví,“ sdělil Václav Hlaváč, ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy, jež spadá pod Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky.
Zásadnější roli by mělo mít spíše druhé vyjádření, jež zohledňuje hlavně další zájmy ochrany přírody. „To znamená vliv na chráněné druhy rostlin i živočichů či na územní systém ekologické stability. Toto stanovisko jsme však ještě nevydali. Předpokládám, že bude hotové v nadcházejících dnech,“ informoval ve středu 3. února Hlaváč.
Vlastník pozemku považuje iniciativu za zbytečnou
MF DNES se podařilo kontaktovat vlastníky obou diskutovaných pozemků. Horní louka, ležící v I. zóně CHKO, mezi sídlištěm Vodojem a lesem u přehrady patří Štěpánu Dobiášovi. Ten celou iniciativu za záchranu Staviště považuje za zbytečnou.
„Už před lety jsem požádal o změnu využívání plochy, chtěl jsem si postavit jeden rodinný dům,“ vysvětluje Dobiáš. „Pak město v této lokalitě plánovalo řadovky zasahující až do mé louky, čímž se měla zástavba sídliště Vodojem rozšířit až ke srázu. Bylo to však bez jakékoli konzultace se mnou a já se pozemků zbavovat nechci,“ popisuje Dobiáš, který u přehrady vlastní také část lesa. Zmiňuje rovněž úvahy města vést tudy cyklostezku.
Po 12 letech od podání žádosti se majitel louky diví tomu, že se znovu objevuje návrh na změnu využití pozemku a navíc přehled návrhových ploch ÚP zmiňuje dokonce tři domy místo jednoho.
Jak je to možné? „Žádost na tento pozemek byla podaná v roce 2009, návrh schválilo 11. června toho roku zastupitelstvo, nešlo však o změnu jako takovou. V roce 2011 se začal řešit nový územní plán, nicméně do územního plánování se žádost dostává až nyní ve fázi změn číslo 2,“ vysvětluje mluvčí Papáček. „Co se týče počtu domů, jde o odhad, který v územním plánování vychází čistě z plochy pozemku,“ dodává.
Štěpán Dobiáš už považoval svoji žádost za odmítnutou, protože má z minulých let z odboru rozvoje a územního plánování záporné rozhodnutí k námitce.
Plocha je dosud vedena jako zemědělská. Svůj pozemek však Štěpán Dobiáš podle svých slov nemůže hospodářsky využít. „Když se pokusím udělat seno, většinou jej znehodnotí psi a pošlapou lidé,“ poukazuje na to, že louka je veřejně přístupná a řada kolemjdoucích se nechová ohleduplně.
Město podle něj zanedbalo údržbu sousední úvozové cesty a lidé se tak místo po ní pohybují často po jeho pozemku.
Vlastník se diví i některým argumentům iniciátorky kampaně. „Kolem přehrady platí ochranné pásmo. Autorka svůj příspěvek pojala velmi srdceryvně, ale přijde mi, že se její argumenty navzájem vylučují,“ poukazuje Dobiáš s tím, že Braunová píše o možném využití „údolí Staviště jako rekreační zóny, lesoparku nebo naučné stezky“.
Petra Braunová možnosti reagovat na protiargumenty nevyužila.
Lesík neplánují zastavět, přírodu chtějí zachovat
Druhý soukromý pozemek, na nějž byla podána žádost o změnu, navazuje na vodárenský objekt na konci Vodárenské ulice zhruba 300 metrů pod hrází přehrady na úrovni Kosinkovy ulici.
„Chceme postavit jeden rodinný dům v místě, kde končí intravilán (zastavěné plochy v obci) a začíná extravilán. V žádném případě neplánujeme zastavět lesík v Lískách. Rozhodně je naším cílem zachovat přírodu, u přehrady máme také les, o který pečujeme,“ reagovala zástupkyně společnosti AG Inter Holding, jíž pozemek patří.
