A právě káně lesní (Buteo buteo), pták v našich končinách docela hojný, byla letos vybrána Českou společností ornitologickou za ptáka roku. Loni to byla jiřička obecná.
Ze starého názvu „káně myšilov“ bylo zřejmější, že hlavní potravou káně (káněte) jsou myši, podle všech dosavadních výzkumů a pozorování tvoří právě hraboši a malí hlodavci kolem 70 %. Hnízdící pár, který vychovává v průměru dvě mláďata, jim naloví zhruba 14 kilo kořisti, což činí asi 700 hrabošů. A k tomu připočtěme, kolik ještě musí ti pečliví rodiče nachytat pro sebe! A teď zkusme spočítat, kolik to může dělat, když se uvádí, že u nás žije 11 až 14 000 párů, plus nějací singl ptáci! Káně lesní jsou opravdu velcí pomocníci při likvidaci hrabošů v polích. Zejména těch, která jsou v blízkosti lesů a remízků, popřípadě podél silnic, kde káňata na hraboše ráda číhají. Možná právě zde je káně nejčastěji k vidění. Když člověk při jízdě autem přibrzdí, může ho až překvapit, jak velký to je pták. Vždyť křídla káně mají rozpětí přes metr, ovšem hmotnost není velká, do jednoho kila.
Káně často krouží nad krajinou, a je rozeznatelná mimo jiné tím, že plachtící křídla jsou mírně prohnutá nahoru, do jakéhosi otevřenějšího „U“. Má to svůj význam, takhle totiž káně lépe dokáže zareagovat na sílu a rázy vzestupných proudů teplého vzduchu. Ozývají se občas charakteristickým voláním, připomíná spíš hlasité mňouknutí. Kromě malých obratlovců, kteří tvoří základ její potravy, si káně ráda pochutná i na nějakém obojživelníkovi, mrtvé rybě či přejetém zajíci. V posledních letech se ukazuje, že tento dravec má v přírodě nezastupitelné své místo, a navíc je velmi prospěšný polím, a tedy i sedlákům. Proto by se s ním mělo počítat, nerušit tyto dravce při hnízdění, a budovat v polích pozorovatelny, tzv. berličky či téčka. Ty pak mohou využívat nejen káně lesní, ale třeba i poštolky.
Dnes jsou na tom dravci, a mezi nimi i káně lesní, přece jen lépe než v minulých desetiletích, kdy po velkou část dvacátého století byli bráni jako škodná a byli stříleni. V odborné literatuře z oné doby jsou citovány statistiky, kolik dravců, zejména káňat, bylo postříleno na výrovkách. Ostatně úplně vyhráno dravci nemají ani dnes. Čas od času se i dnes najde jedinec, který, když už dravce nemůže střílet, tak je tráví. Bez ohledu na to, že usmrcovat dravce, tedy i tato nádherná káňata myšilovy, dnes zvané káně lesní, je protizákonné.
Josef Duben
