7°C
Podcast: 100 let od úmrtí zakladatele českého filmu. Kříženecký se kvůli kinematografu zadlužil
Video se připravuje ...
Světový film byl v roce 1898 teprve v plenkách, ale pražský rodák a nadšenec do techniky Jan Kříženecký se neváhal kvůli kinematografu zadlužit. Za přístroj bratrů Lumièrů zaplatil 2 tisíce franků, což zhruba odpovídalo jeho ročnímu platu! Na jeho záběrech ožívá stoletá Praha, lidé dovádí na plovárně a nebo se perou u párků. O počátcích českého filmu promluvila v Blesk Podcast filmová historička Marie Barešová z Národního filmového archivu.
Mezi první zákazníky, kteří si nadšeně koupili přelomový vynález bratrů Lumièrů, patřil od května 1898 Jan Kříženecký. Ten za něj zaplatil podle Barešové zhruba tisíc zlatých, za něž by si mohl tehdy koupit asi 10 tisíc chlebů. Jeho roční plat činil přibližně 1200 zlatých. A co drahá technika na záznam obrazu uměla?
„Kinematograf v sobě spojoval trojí funkci. Byla to kamera, kopírka, projektor. Vypadal velmi podobně jako dobové fotoaparáty. Byla to dřevěna skříň, uvnitř které byla optika, stála na trojnožce,“ vysvělila Barešová a dodala, že filmy byly v té době velmi krátké. Úplně první filmový pás byl dlouhý asi 17 metrů a bylo možné na něj zachytit pouze několik vteřin. Kříženecký si ale poradil a kinematograf v roce 1907 upravil tak, aby dokázala pojmout až 80 metrů.
Zadlužili i tátu!
Poprvé se Kříženecký svými filmovými snímky pochlubil na Výstavě architektury a inženýrství od léta do podzimu 1898. A opět kvůli ní sáhl hluboko do kapsy: „Kříženecký na celé výstavě spolupracoval s kolegou a spolužákem Josefem Františkem Pokorným. Půjčku na nákup kinematografu a realizaci představení a stavby pavilonu si vzal jeho otec, což byl spolumajitel pražské továrny na kočáry. Půjčil si mezi 4 až 5 tisíci zlatými. Takže opět vysoká částka,“ prozradila historička, jak moc se pionýři českého filmu zadlužili.
Vznikla zde dočasně stavba bez podlahy, diváci chodili pouze po udusané hlíně a budova byla vybavená několika nouzovými východy pro případ, kdyby vzplál vysoce hořlavý pás. „Promítalo se asi 10 snímků v rámci jednoho programu,“ vypočítává Barešová s tím, že ale představení proběhlo několik denně. Na Kříženeckého filmové snímky se později hrnula jenom pochvala a podle vědkyně Národní listy o výstavě napsaly, že jeho filmy se vyrovnají francouzským vzorům.
Podívejte se, jak zachytil Jan Kříženecký Prahu, její obyvatele nebo ruch na Žofínské plovárně před více než 120 lety:
Video Blesk Podcast: 100 let od úmrtí zakladatele českého filmu. Kříženecký se kvůli kinematografu zadlužil
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.