Jeden z nejvýraznějších spisovatelů světové literatury stále patří mezi oblíbené autory. Jeho knihy vychází v nových edicích, vznikají seriály, divadelní představení či filmy. Autor pronikl i do české kinematografie, kde se stal inspirací například pro Petra Zelenku a jeho snímek Bratři Karamazovi či Sašu Gedeona s filmem Návrat Idiota.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil 11. listopadu 1821 v Moskvě, rodiče pocházeli z vysokých kruhů, otec dokonce pracoval jako lékař. Dostojevskému se dostalo kvalitního vzdělání na petrohradském vojenském učilišti. Ostatně město na řece Něvě si zamiloval, bylo totiž přesným opakem starobylé Moskvy.
Kousíček od smrti
Ze studenta techniky se postupem času stal literát, který začal inklinovat k socialismu, přesněji k utopickému socialismu. Seznámil se s Michailem Vasilijevičem Petraševským, jenž se shodou okolností narodil ve stejný měsíc. Petraševskij prosazoval zrušení nevolnictví, svobodu slova či veřejná soudní líčení. Pokud přihlédneme k tomu, že nevolnictví bylo v Rusku zrušeno až po několika desítkách let, můžeme jeho myšlenky považovat za futuristické a snílkovské.
V hnutí Petrašovců se angažoval i Dostojevskij. Za účast málem zaplatil životem, protože utopičtí socialisté volali po svržení cara Mikuláše I. Kroužek však dokázaly úřady infiltrovat, v dubnu 1849 bylo několik desítek členů pozatýkáno mezi nimi i Dostojevskij. Soud vyměřil zúčastněným vysoké tresty, velkou část z nich měl čekat trest smrti. Do osudu ale zasáhl car, který změnil exekuce na dlouholeté žaláře. Dostojevskij měl být ve vězení 28 roků.
Ruský spisovatel strávil téměř deset let na Sibiři, což se výrazně podepsalo na jeho zdravotním stavu. Pracoval v tuhých mrazech, a tak se z vězení se vrátil jako fyzicky i psychicky zlomený člověk, který trpěl epilepsií. Když se ocitl na svobodě, věnoval se psaní, přispíval dokonce do několika časopisů.
Druhý život Fjodora Dostojevského
Dostojevskij se zaobíral především psychologií postav, v jeho dílech najdeme lidi z různých společenských vrstev. V dnešní době je považován za jednoho nejvýraznějších autorů realismu, někteří historici jej označují i jako psychologa, což sám spisovatel odmítal. Velikán ruské literatury zemřel v roce 1881, kdy ho postihl epileptický záchvat a plicní krvácení. V posledních letech života žil skromně, protože platil dluhy po zemřelém Michailu Petraševském.
Odkaz některých autorů končí prakticky ihned po jejich smrti. To však není Dostojevského případ, díla jako Bratři Karamazovi, Zločin a trest či Idiot se těší velké oblibě i dnes. Pro čtenáře může být překážkou rozsah či sáhodlouhé líčení, a tak hozenou rukavici sebrali režiséři. Jeden z prvních snímků vznikl čtyřicet let po autorově smrti. Bratři Karamazovi od Carla Froelicha měli premiéru v roce 1921.
Z Dostojevského ale těžila především sovětská kinematografie, velmi dobře hodnocen je téměř čtyřhodinový film trojice režisérů Lavrova, Pyrjeva a Uljanova (ne, není to Lenin). Jeho jméno dokonce zazní i v „imperialistickém“ seriálu Simpsonovi.
Díla ruského spisovatele promluvila i do českého filmu. Bratrů Karamazových se ujal Petr Zelenka, který psychologický román převedl na divadelní prkna. Diváci jej mohli vidět v Dejvickém divadle.
V roce 2008 se rozhodl přenést hru na filmové plátno, vznikl specifický film, kde v titulní roli září Ivan Trojan.
Druhý známý román, Idiot, se dočkal několika adaptací. Během roku 2003 dokonce uvedla ruská televize desetidílný seriál. V tuzemsku motiv využil Saša Gedeon, jenž se nechal volně inspirovat a natočil snímek Návrat idiota. Oba české snímky byly přijaty velmi kladně, oba dokonce získaly několik cen. Bratři Karamazovi získal ocenění na MFF v Karlových Varech, Návrat idiota si vysloužil pro změnu několik Českých lvů.
