Pavel Janíčko píše o prazvláštním mediálním používání slova papaláš, které v poslední době slaví comeback. Kdo je dneska vlastně “papaláš”?
V poslední době se opět výrazně zvýšila frekvence používání a také zneužívání pojmu „papaláši“, a to především v souvislosti se porušováním pravidel současného výjimečného koronavirového stavu. Nedalo mi to, a s pomocí internetových vyhledavačů jsem zapátral po tom, jak se vlastně dnes tento pojem vysvětluje a aplikuje.
Vyjdeme-li z dostupných definic tohoto pojmu, pak papaláš je dobře placený vyšší funkcionář od kraje výše, a každý žijící na vysoké úrovni, vyšší důstojník nebo generál, déle pak také osobnost z vyšších kruhů/představitel moci, šéf, boss, předák, pán, chlebodárce, magnát, vrchnost/šlechta, náčelník, přednosta, vůdce. Nebo taktéž papaláš je hanlivé označení hlavouna, často veřejného činitele, vlivného a mocného člověka, který se neštítí svou pozici zneužít ve svůj prospěch.
Dobře, řekl jsem, nynější doba musí být papalášů plná. A tak jsem dále zapátral, jak současnost papaláše identifikuje a jak je posuzuje. A zjistil jsem, že se bojuje především s těmi papaláši minulými, stačí jen výčet následujících titulků:
Papaláš Štrougal slaví 95. narozeniny. Historik: Tvář normalizace, straně obětoval život
Jakeš slavil 97. narozeniny. Co pomáhá dlouhověkosti rudých pohlavárů?
Co vyplavil komunistický archiv: Papaláš Štrougal na kanoi na Lužnici
Kamarádím se Štrougalovou dcerou, hájila účast na papalášově oslavě šéfka Nadace Charty 77
Komunistický papaláš Štrougal jako kůl v plotě: Devadesátku oslavil procházkou o holích…
Zdrcený papaláš Jakeš: Přišel o vnuka, teď pohřbil i manželku Květenu!
Papaláš Štěpán exkluzivně: Navštěvuji Štrougala i Jakeše! A jak se mu žije v dnešní době?
Můj táta komunista! Ministr Toman si v úřadu vyvěsil obrazy papalášů.
Komunistický papaláš Štrougal na procházce: Tady bydlí a odpočívá!
Ale aby to nebylo líto ani současným papalášům, existují i dnes v dokonalé demokracii, do které se nějak rafinovaně vplížili, a dokonce obsadili významné funkce. Takže výběr dalších titulků:
Miloš Zeman v 10 bodech: Papaláš, podporuje extrém, antivzor, mstivý až za hrob.
Andrej Babiš, papaláš jako z partesu.
Zapřemýšlel jsem trochu a přišlo mi, že je trochu zvláštní, že by zneužívali moci pouze předlistopadoví komunističtí funkcionáři a v současnosti pouze lidé spojení se Zemanem nebo Babišem, tak jsem dále zadal v této papalášské souvislosti jména Havel a Schwarzenberg. Tam se kupodivu žádné odsouzení za papalášské manýry nevyskytuje, naopak je zde plno obdivu k jejich demokratičnosti a džentlmenství. Asi je to tím, že na rozdíl od dřívějších i dnešních papalášských ničemů tito pánové nabyli pěkné majetky a jejich moc a postavení nebylo odvozeno jen z nějakých veřejných funkcí, ale především z jejich postavení mezi světovou majetkovou (a tím i mocenskou) elitou.
Takže vlastně to už skuteční papaláši nejsou, ale asi jde o světově uznávané dobrodince, kteří prostřednictvím rozmnožování majetků připívají k blahobytu všech, a nesmí nás zmást, že někteří z nich, jako Havel, tvrdili, že žádné majetky nechtějí. Jméno Schwarzenberg mě dovedlo i k názvu Bilderberg, tak jsem si tuto skupinu krystalických „nepapalášů“ vygoogloval a zjistil jsem, že Bilderberg je označení pro výroční uzavřenou konferenci, na kterou je pozváno 120 až 150 významných osobností především ze Severní Ameriky a západní i střední Evropy. O pozvání rozhoduje řídící výbor a každý rok se seznam pozvaných obměňuje. Tradičně tvoří jednu třetinu pozvaných politici a zbylé dvě třetiny osobnosti z oborů finančnictví, průmyslu, odborů, vzdělání a komunikací. Název skupiny je odvozen od jména hotelu v Nizozemsku, kde došlo v roce 1954 k prvnímu setkání. (Pozn. red.: tématu Bilderberg jsme se věnovali zde a zde).
Hlavní představitelé
Józef Retinger (zakladatel; politik, spoluzakladatel Evropského hnutí), Denis Healey (zakladatel, člen Řídícího výboru; politik), David Rockefeller (zakladatel; podnikatel), Princ Bernhard z Lippe-Biesterfeldu (zakladatel; nizozemský princ), Peter Carington, 6. baron Carrington (člen Řídícího výboru; politik, v 80. letech 20. století byl Generálním tajemníkem NATO), Andrew Knight (člen Řídícího výboru; novinář, ředitel News Corporation, v 70. letech 20. století editor The Economist), Martin Taylor (člen Řídícího výboru; podnikatel, bývalý ředitel banky Barclays, později předseda firmy Syngenta).
Účast osob z České republiky
Vladimír Dlouhý – bývalý místopředseda federální vlády (1989), bývalý ministr průmyslu a obchodu, nyní pracuje pro Goldman Sachs, neúspěšný kandidát na prezidenta ČR (2013).
Karel Kovanda (1998) – byl vedoucím administrace na Ministerstvu zahraničních věcí ČSFR, bývalý velvyslanec ČR při OSN, vedl přístupová jednání k NATO (poté od roku 1998 velvyslanec ČR u NATO) a Západoevropské unii.
Michael Žantovský (1999) – tiskový mluvčí a poradce prezidenta Václava Havla, předseda Výboru pro zahraniční věcí, obranu a bezpečnost českého Senátu, později velvyslanec ČR v Izraeli.
Jiří Pehe (2001) – ředitel New York University in Prague, předtím ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
Karel Schwarzenberg (2008) – původně vedoucí kanceláře prezidenta Václava Havla, český ministr zahraničních věcí, v roce 2013 neúspěšný kandidát na prezidenta ČR.
Ale třeba to ještě nejsou všichni světoví „nepapaláši“. Třeba se ještě všichni přímo neúčastní na aktivitách bilderbergské skupiny a stojí v pozadí. I současné koronavirová krize přispěla k posílení světových „nepapalášů“.
Zvěst o novém světovém rekordu v chamtivosti vydali pracovníci Institutu pro studium politiky (IPS, Institute for policy study) ve Washingtonu (částky v závorce jsou v miliardách dolarů). Podle nich nejúspěšnějším chrobákem v pandemii paniky je Jeff Bezos (189,5), Bill Gates (114,1), Mark Zuckerberg (95,5), Warren Buffett (80,6), Elon Musk (73,1), Steve Ballmer (71,5), Larry Ellison (70,9), Larry Page (67,4), Sergey Brin (65,6), Alice Walton (62,6), Jim Walton (62,3), Rob Walton (62,03).
„To je příliš mnoho hospodářské a politické moci v rukách dvanácti lidí,“ řekl Chuck Collins, ředitel IPS. Svatá pravda! Neboť proč by někdo hamonil miliardy dolarů, které si s sebou do hrobu nevezme. Chrobáka nežene mamon, ale touha po moci. Moc je droga. Kdo ji pozná, nemůže bez ní žít a musí brát stále větší dávky.
Že by výše uvedený výzkumník měl trochu pravdy? Že by skutečná moc nespočívala v rukou papalášů, ale spíš majetkově vybavených „nepapalášů“? Nebo že by těmi skutečnými papaláši v kapitalismu nebyly jen ubohé politické loutky, ale spíše majetkové elity, které se nemusí zabývat nějakými volbami (když tak jen jejich ovlivňováním tak, aby byly zvoleny ti dostatečně povolní lokajové), ale jsou v kapitalismu nositeli té skutečné moci? Nebo, že bychom se v tom slavném listopadu 1989 zbavili mikroskopického papalášismu tehdejších funkcionářů, a přešli rovnou k masivnímu papalášismu kapitalistických majetkových elit? V tom případě je nadpis tohoto článku naprosto přesný, v kapitalismu skuteční papapláši hodují, a ještě přitom mlaskají.