Aljaška vám ukáže zimní království daleko od davů lidí. Lepší je v létě

Je nám naprosto jasné, že většina našinců se už nemůže dočkat, až sníh zase zmizí a slunce začne žhnout jako rozpálená pec. Ale jsou mezi námi lidé, kteří zimu nezatracují. Naopak. Umí v ní najít svébytnou a neoddiskutovatelnou krásu. Nejvíce je vidět v oblastech, které jsou na ni zvyklé a dokážou s ní čarovat.

Jedním z těch nejúžasnějších míst je Aljaška. Turisté tam samozřejmě míří spíše v létě. Tehdy také funguje většina cestovních agentur nabízejících nepřeberné množství výprav v první řadě za raritami tamní přírody.

Jejich nabídka se v zimě ztenčí, ale nevymizí. Stejně tak jako ona nádhera, kterou toto nejseverněji položené území USA nabízí. Určitě se takovou cestou nevydáte tuto zimu, možná ani ne tu další. Ale pokochat se aljašskou divokou vzpurností a začít takový výlet plánovat na někdy jindy můžete.

To, nač Aljaška láká, je zdejší ojedinělá krajina, která v tomto čase připomíná skutečně dobu ledovou ve svém nejsilnějším období. Projeví se to hlavně na ledovcích, z nichž nejznámější jsou Matanuska, Spencer nebo Exit.

Přes léto mohou kvůli globálnímu oteplování a následnému tání vypadat mírně ušmudlaně, až špinavě. Ale v zimě jsou tyto majestátní útvary doslova dechberoucí. Jejich tmavě modrá barva přímo kontrastuje se třpytivě bílým sněhem všude kolem a vytváří tak velký obraz, který by ani největší mistr nenamaloval.

24 fotografií

Dalším tahákem je polární záře. Nejčastěji se za ní vyjíždí z města Anchorage, o němž se mluví jako o nejdrsnějším, ale přitom nejpřívětivějším městě severu. „Jde o to dostat se někam, kde zážitek neruší umělá světla. A pak jen tiše stojíte, pozorujete tisíce světel tančících po obloze v objetí s vrcholky hor a máte pocit, že svět je prostě nádherný,“ popisuje to Mary Crawley, která v Anchorage žije posledních třicet let.

Zážitkem pro více aktivní návštěvníky je i možnost vyzkoušet si zimní sporty. Místní obyvatelé jsou proslulí tím, že umí na sněhu snad všechno – lyžovat, běžkovat, jezdit na snowboardu, lézt do výšek po ledu. Ale jedno milují ze srdce – ledovou rybařinu.

Najdou si místo na zamrzlé vodě (nejoblíbenější jsou jezera u ledovce Matanuska nebo jezero Birch), udělají do ledu díru a v klidu si u ní sedí, dokud něco nezabere. Klidně to zkuste s nimi.

Zatímco přes léto mohou být trochu nevrlí, v zimě si rádi popovídají. „Je to tím, že tady žijí vždycky tak trochu podivíni, co jsou rádi sami. A přes léto je tu hodně turistů, což je unavuje. V zimě je to úplně jiné a oni si naopak rádi popovídají. Vytrhne je to z každodenního koloritu,“ říká Mary.

A pak tu je ta nejpodstatnější věc – zvířata. Vidět je v aljašské přírodě je úžasné. Nejsou tu tolik zvyklá na lidi, a tak se chovají opravdu přirozeně. Nejvíc turistů jezdí na Aljašku kvůli medvědům. Ty nevyhledávejte. Přes zimu hibernují, ale to neznamená, že neotevřou oči. V pelechu často rodí mláďata. A pokud je něco vyruší, dost je to naštve. Rozespalý a hladový chlupáč je pak velmi těžký soupeř. A také hodně silný. Místní většinou vědí, kde přebývají, chce se to jen zeptat.

Nejnebezpečnějším zvířetem tu ale není medvěd, nýbrž los. Toho už potkat můžete. Problém je, že je nepředvídatelný. Nikdy nevíte, co ho rozzuří. A tak se moc blízko raději nepřibližujte. Toto zvíře může vážit až 800 kilogramů, srážka s ním je neúprosná.

Podobnými, byť menšími tvory jsou tu sobi karibu. Stejně jako losi se v zimě často stahují k větším městům, kde mají šanci najít víc jídla. Kopýtka mají uzpůsobená tak, aby se jim podařilo vyhrabat ze sněhu jakoukoli dobrotu.

To umějí i pižmoni, ti se ale pohybují spíše na severu a často je neuvidíte. Velkým štěstím je tu také zahlédnout rysa. Vypadá přítulně jako naše kočka, ale pozor. Je velmi teritoriální a brání své území. Zimu přežívá díky populaci sněžných králíků, které loví. Když je jich hodně, zvýší se také počet rysů. Pokud ne, i šelmiček víc uhyne.

Roztomilost sama je polární liška, jejíž sněhobílá srst ji ale dokonale maskuje, navíc je malá, takže je těžké ji zahlédnout. Jejího většího příbuzného vlka, stejně tak oděného do bílého kabátu, raději nehledejte. Zvláště ve smečkách bývá dost zákeřný. Jelikož si v jiné době troufne v partě i na medvěda, nějaký človíček ho rozhodně nezastaví.

Aljaška ve zkratce Jedná se o součást území USA, proto se na Aljašce platí americkými dolary. Úředním jazykem je angličtina a ještě cca dvacet indiánských jazyků. Aljašského malamuta vyšlechtila skupina Eskymáků. Byl určen k závodům psích spřežení, je tudíž silný a má hustou srst. Největším tahákem pro turisty je tu národní park Denali. V něm leží i nejvyšší hora Aljašky Mount McKinley (6194 m n. m.). Symbolem země je i ovce aljašská, kterou můžete v zimě zahlédnout. Musíte ale do větší výšky. Miluje strmé svahy, které ji chrání před predátory. VÍTE, ŽE… … Aljaška se připojila k USA 3. ledna 1959? … státní vlajku navrhl Benny Benson ve třinácti letech? … zemi se přezdívá „poslední hranice Ameriky“?