Martin France (51) - Chvíle, kdy mi šlo o život!
Býval hvězdou pražské muzikálové scény, zpíval, tančil a v dlouhých kudrnatých vlasech neměl Martin France (51) nouzi ani o fanynky. Pak ale přišlo několik situací, při kterých málem přišel o život, a jeho cesta se začala ubírat jiným směrem. Z jeviště zmizel a začal se věnovat produkci. A po padesátce se rozhodl, že je opět čas se vrátit na prkna, která znamenají svět…
Příběh zpěváka a producenta Martina France není rozhodně jen procházka růžovým sadem. Narodil se v Sokolově, vyrůstal v Horním Slavkově, ale ještě na základní škole se s rodiči přestěhoval do České Lípy. „Táta tehdy práskl komunistickou knížkou a někdo mu řekl, že se na školu jen tak nedostanu,“ svěřuje se. Maminka pracovala v administrativě, tatínek byl svářeč. Nic tedy nenasvědčovalo tomu, že by se Martin věnoval umění. Na střední ekonomické škole ale začal zkoušet divadlo a tančit. „Možná to mám po dědovi. Vždycky chtěl k cirkusu, kam to táhlo i mě. Můj sen bylo dělat lítací hrazdu. Jako kluk jsem se věnoval sportovní gymnastice a moc mě to bavilo,“ vzpomíná Martin. Herectví ale začalo vítězit. „Už na ekonomce jsem tajně odjel do Prahy na konkurz do filmu Etuda pro zlomenou ruku. Vybrali mě do hlavní role, ale hrát jsem ji nemohl. Škola mi to zatrhla proto, že bych se prý zhoršil v prospěchu a stouplo by mi to do hlavy,“ vypráví. „Tak mě to zklamalo, že jsem se na školu vykašlal a jen tak tak ji dokončil. Bylo mi šestnáct a cítil jsem se hrozně ukřivděný.“ V osmnácti odešel do Prahy na vysokou, třikrát se snažil dostat na DAMU. Neměl ale štěstí. A tak začal pracovat v podniku Motokov jako asistent pro dovoz a vývoz automobilů. „Ještě asi pět let to tam po mě předělávali,“ usmívá se. Tehdy vyhrál další konkurz, a to do snímku Království za kytaru, který už natočil. A začalo se mu dařit. Čím dál víc se objevoval v muzikálech, filmech i činohrách, chvíli působil i v Divadle na Vinohradech. Vypadalo to, že se vše ubírá dobrým směrem.
Vyhořelý byt
Pak se ale začalo vše komplikovat. V době, kdy účinkoval ve slavných muzikálech Jesus Christ Superstar a Vlasy mu vyhořel byt a ze dne na den skončil na ulici. „Stropem se ke mně prohořel soused. Ráno jsem se probudil, v bytě bylo bílo od kouře, strop prohnutý, vařící, praskal. Rychle jsem zavolal hasiče, otevřel okno, v tom strop spadl a začal hořet můj byt,“ vzpomíná. Přišel o všechno, naštěstí mu tehdy pomohli známí, jinak by se z něj snad stal bezdomovec. To ale netušil, že jde teprve o první těžkou životní zkoušku. O pár let později přišla další. „Doma jsem si o křeslo ukopl malíček a odřel si kolena,“ popisuje. Zdánlivá banalita se rychle měnila k horšímu. Jedna noha mu začala natékat, bolet, měnit barvu. Chodil k lékaři, dostal masti, antibiotika, nic nepomáhalo. „Měl jsem nohu ohromě nateklou, černou, už od třísel. Doktoři nevěděli, co to je,“ doplňuje. Tenkrát hrál v muzikálech Beatles a Pomáda a šel dělat rozhovor do televize. Nohu už nemohl ani natáhnout. „Dana Morávková mi tehdy rovnou zavolala sanitku. Odvezli mě do nemocnice. Tam zjistili, že mám v noze obrovský zánět a sdělili mi, že jestli se dostal do kosti, hrozí amputace. Řekl jsem: Nikdy! Tak v tom případě by mě prý čekal do tří dnů exitus,“ líčí Martin. Naštěstí se ukázalo, že zánět až do kosti nedoputoval. „Takže mi jen rozřízli nohu a vše odstraňovali, dodnes si pamatuju tu nesmírnou bolest, díky které jsem jim roztrhl i nemocniční lehátko. Když jsem se probudil, měl jsem v noze drenáž, která byla tlustá jak hadice od pračky.“ Nohu se nakonec podařilo zachránit. Trvalo ale několik měsíců, než se mohl vrátit na jeviště.
Prokopli mi hlavu!
Jak k tomu došlo? Dozvíte se v tištěném Aha! pro ženy číslo 6.