Dnešní výlet nás zavede do severních Čech, konkrétně na Českolipsko. Zalesněná oblast mezi obcemi Svojkov a Sloup v Čechách je protkána mnoha turistickými trasami, které návštěvníky zavedou k různým zajímavostem zdejších pískovcových skal a roklí. Vrcholem procházky bude jednoznačně magické poutní místo v Modlivém dole, jehož historie sahá až na počátek osmnáctého století. Dnes je oblíbeným turistickým cílem, který si můžete užít v jakoukoli roční dobu.
Ideálním výchozím bodem k výletu je autobusová zastávka Svojkov, u zámečku. Obsluhuje ji ovšem, podobně jako zastávku přímo na návsi ve Svojkově, jen autobusová linka č. 474 spojující Zákupy s Novým Borem, která navíc jezdí pouze ve všední dny. Nejpohodlnější cestu proto budete mít, pokud vyjedete vlastním vozem.
Alternativně je výchozí bod rovněž v docházkové vzdálenosti od Nového Boru, který leží na železniční trati, a je tedy dostupný relativně bezproblémově. Novoborské nádraží je od Svojkova vzdálené zhruba pět kilometrů, počítat tedy v tomto případě budete muset s tím, že si výlet o deset kilometrů natáhnete.
Poutní místo v Modlivém dole
Jako Modlivý důl se označuje skalnaté údolí mezi Tisovým vrchem a vrchem Slavíček severně od Svojkova. Dříve se mu říkalo Smolný důl, a to díky množství smolných pecí, v nichž místní uhlíři vařili kolomaz. Za prvopočátek poutního místa lze považovat rok 1704, kdy zde byl pověšen obrázek Panny Marie a Ježíše, aby odehnal zlé duchy. O zdejších roklích se totiž tradovaly chmurné pověsti. U obrázku se začali zastavovat pocestní, a brzy se rozkřiklo, že prosby, které zde modlící lidé vyřknou, bývají zázračně vyslyšeny. To se v roce 1772 údajně přihodilo i hraběnce von Czerwelli ze Svojkova, jež zde poté na znamení díků nechala zbudovat dřevěnou kapličku. Koncem století pak kapličku zbourali, dle zadání hraběnky Alžběty Kinské ale místo ní vytesali novou kapli přímo do skály.
Církev zdejšímu kultu příliš nefandila, považovala jej za modlářství. Farář z nedalekého Sloupu například pravidelně nechával odstraňovat svaté obrázky a poděkování za vyslyšená přání, které zde lidé nechávali. Vadilo mu, že se lidé chodí – spíš než k němu do kostela – modlit do lesa. Obliba Modlivého dolu poté dočasně klesla, nicméně během epidemií ve třicátých letech devatenáctého století sem už zase mířila procesí z České Lípy. Své ikonické průčelí získala kaple v roce 1836, vyhotovil jej sloupský sochař Antonín Wagner.
Koncem 19. století byla skalní kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a církev ji tak konečně přijala za svou. Modlíval se tu dokonce i císař Ferdinand V. Dobrotivý, když pobýval na zámku v nedalekých Zákupech. Zkázu ovšem přinesla druhá světová válka a místo nadále chátralo i za doby komunismu. K obnově došlo až v posledních letech. Od roku 2016 cestu ke kapličce díky iniciativě místních zdobí křížová cesta.
Od svojkovského zámečku se až ke skalní kapli dostanete po červené turistické značce. Cesta měří ani ne půl kilometru.
Svojkovské skály a skalní hrádek Svojkov
Jak jsme již naznačili výše, oblast mezi Svojkovem a Sloupem toho nabízí mnohem víc, a byla by tedy škoda navštívit jen Modlivý důl. Kromě obhlédnutí známých atrakcí, mezi něž lze zařadit skalní hrad Sloup, rozhlednu Na Stráži anebo nedaleké Pusté kostely, se můžete ve Svojkově napojit na žlutou turistickou značku a projít si takzvaný Svojkovský okruh, dlouhý zhruba čtyři kilometry.
V podstatě přímo nad autobusovou zastávkou leží romantické zříceniny skalního hrádku Svojkova, jehož historie sahá až do poloviny čtrnáctého století. Už v šestnáctém století ale zpustl. Do dneška jsou nicméně k vidění zbytky hradního zdiva a zejména místnosti vytesané přímo do skály.
V severozápadní části Svojkovského okruhu vás určitě upoutá několik skalních věží, třeba Pinkasova nebo Buková. Zajímavostí na trase je taktéž dvojité skalní okno zvané Kolonáda. Nahlédnout můžete i do malé jeskyně Staré časy. V místě, kde se žlutá značka potkává s červenou, vedoucí z Modlivého dolu, stojí za prohlídku takzvaná Hlídková jeskyně. Jedná se o malou jeskyni vytesanou do paty nevysoké pískovcové skály. V jihovýchodní části okruhu vede trasa po hřebeni Svojkovských skal, přičemž na několika místech, například u Dědových kamenů, si lze užít pěknou vyhlídku do okolí. Četnějším rozhledům ovšem vadí zdejší bujná vegetace.
Spoustu dalších tipů na neotřelé výlety nabízí náš speciál ČESKO KŘÍŽEM KRÁŽEM.
