Železné hory mají srdce ze žuly

Na poměrně malém území Železných hor najdeme více než 100 druhů hornin. „To je málokde v Českém masivu,“ upřesňuje geolog Národního geoparku Železné hory Daniel Smutek. „Velká část těchto hornin patří mezi ty vzácnější, nejznámější je ale hornina, které se lidově říká žula. Centrum žul se nachází v trojúhelníku mezi Trhovou Kamenicí, Nasavrky a Hlinskem. S kolegou Vlastimilem Peřinou z CHKO Železné hory říkáme, že někde tam, v hlubinách, ještě tepe žulové srdce Železných hor. Je to taková krásná parafráze, protože výrazná část těžby se nachází a nacházela právě na tomto území,“ doplňuje geolog Smutek.  

Vznik Železných hor

Vznik Železných hor se datuje do hlubokého úsvitu geologické historie Země. „Kalkulujeme s dobou okolo 600 – 700 milionů let. Zbytky takto starých hornin lze najít při hřbetu Železných hor mezi Chvaleticemi a Sečí. Mnohem zajímavější je ale fakt, že trošku mladší horniny, které spadají do úsvitu prvohor, čili období, kdy se na Zemi objevili první živočichové, okolo 530 až 520 milionů let, to už jsou horniny dobře vysledovatelné,“ uvádí Smutek.

Pohled na řeku Doubravu z vyhlídky Sokolohrady|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

„Proces tvorby Železných hor je vázán nejen na putování mikrokontinentů směrem od rovníku, ale i na odezvách, když se tvořily Alpy, tedy alpinské vrásnění. Tak se vytvořil i Železnohorský zlom, hory byly daleko vyšší, výška toho zlomu byla až 1 kilometr,“ upřesňuje geolog Smutek. „Co se týče názvu Železných hor, z archeologických průzkumů okolo Labe a Chvaletic je zřejmé, že se v těchto místech už tavila železná ruda a kulo se železo. To mluvíme o době raně křesťanské.“ 

Historii Železných hor se věnoval geolog Jindřich Vodička. Našel první zmínku o Železných horách, která pochází ze Zbraslavské kroniky z roku 1287. Tento název se ale potom dlouho nepoužíval. „Až v roce 1891 geolog Krejčí mluví o tom, že název Železné hory upadá v zapomenutí a proto je jeho obnova žádoucí,“ vysvětluje Daniel Smutek.

Lávka přes řeku Doubravu|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Národní geopark

Území Národního geoparku Železné hory má plochu 777 km čtverečních. Severní hranici tvoří Chrudim, jižní Chotěboř, kde geopark zasahuje do kraje Vysočina. Západní hranici vymezují Chvaletice a nejvýchodnější částí jsou Nové Hrady. Na území geoparku je více než sto významných geotopů. Asi třetinu území Národního geoparku zaujímá Chráněná krajinná oblast Železné hory.

Čtěte také

Lom Ctětín: Pravěk v rukou a pod nohama

Na území geoparku se nacházejí více než dvě desítky naučných geo-stezek. Geopark nabízí také několik venkovních stálých expozic. Velmi oblíbený je geopark u Boru u Skutče. Pod rozhlednou Barborka v obci Horní Raškovice na Pardubicku můžete ve venkovní expozici porovnat několik typů hornin. Jak vypadalo prvohorní moře, vám přiblíží naučná stezka okolo lomu v Prachovicích.

Za návštěvu určitě stojí Muzeum vápenictví v Berlově vápence v Třemošnici, expozice kamenictví ve Skutči nebo stálá výstava hornin, minerálů a zkamenělin přímo v sídle geoparku, tedy ve společnosti Vodní zdroje Chrudim. Tam najdete i geostezku s ukázkami leštěných horninových desek z celého světa.

Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice|foto:Národní geopark Železné hory

Míst, která stojí za vidění, je skutečně mnoho. Na cestách okolo Rabštejnské Lhoty je to přírodní památka Na skalách, poblíž Chrasti skalní masiv na Podskále. Zážitkem je určitě prohlídka dna prvohorního moře u Deblova na Chrudimsku, zkamenělého útesu provrtaného červy a dalšími organismy, které na Zemi žily před skoro 500 miliony let.

Žulová stezka

Vysoce kvalitní vápenec a samozřejmě také žula, resp. granodiorit, se v Železných horách těžily po stovky let. Vždyť jen okolo Skutče kdysi fungovalo až devadesát lomů, dnes je jich na území geoparku činných okolo dvaceti. Jak vypadala tvrdá kamenická práce v minulosti, se můžete přesvědčit na Žulové stezce, 4,5 km dlouhé poznávací trase která začíná na okraji Skutče.

Lom Kaňon|foto:Jaroslav Horák

Zdejší zatopené lomy vytvářejí nezapomenutelnou kulisu, uvidíte tu i staré stroje, historické fotografie a pomocí systému QR kódů si můžete na chytrých telefonech prohlédnout i videa o kamenické výrobě.

Trilobiti od Heřmanova Městce

V lesním komplexu Palác, který navazuje na zámecký park, byly před asi sedmi desítkami let nalezeni trilobiti. Jako připomenutí Geopark ve spolupráci s městem připravil naučnou stezku. V roce 2019 ale geologové opět objevili v suti trilobita. „Lokalitu jsme začali prozkoumávat a v květnu 2019 jsme objevili další unikátní pozůstatky prvohorní fauny. Konkrétnější ale nebudu, v současné době se bádá a nálezy zpracovávají. Každopádně jsou to záležitosti, které povyšují kambrium Železných hor na daleko vyšší level,“ uzavírá geolog Daniel Smutek.