V katalánských volbách zvítězili socialisté, většinu ale drží separatisté

Volby v Katalánsku provázela kvůli pandemii covidu-19 nejnižší účast v historii svobodných voleb v tomto regionu, k urnám přišlo 53,5 procenta voličů. 

V předchozích volbách v prosinci 2017 byla účast naopak rekordně vysoká, když přišlo 79 procent voličů. 

Tehdy k vysoké účasti přispělo, že dva měsíce předtím tehdejší španělská pravicová vláda odvolala tamní separatistickou vládu kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska a dočasně převzala vedení regionu.

9 fotografií

Z nedělní nízké účasti vytěžila podle médií zejména španělská krajně pravicová strana Vox, která se poprvé dostala do katalánského parlamentu a skončila jako čtvrtá nejsilnější s 11 poslanci. 

Za sebou nechala i druhou nejsilnější španělskou stranu, opoziční lidovce, kteří obsadí jen jedno parlamentní křeslo, a středovou stranu Ciudadanos, která předchozí volby v Katalánsku v roce 2017 vyhrála a nyní získala jen šest mandátů.

Nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt

„Chci vzkázat premiérovi Pedru Sánchezovi, že nastal čas sednout si ke stolu a vyřešit konflikt, hlasovat v referendu a udělit amnestii pro vězně,“ řekl po zvěřejnění výsledků lídr kandidátky nejsilnější separatistické strany Republikánská levice Katalánska (ERC) Pere Aragonés. 

Ten je od loňského podzimu úřadujícím premiérem Katalánska a nyní je hlavním kandidátem na sestavování vlády.

 Předsedou ERC je totiž Oriol Junqueras, bývalý katalánský vicepremiér, který si ve vězení odpykává třináctiletý trest za vzpouru. 

Aragonés prosazuje uspořádání referenda o nezávislosti dohodnutého se španělskou vládou. Ani druhou nejsilnější separatistickou stranu Společně pro Katalánsko (Junts per Catalunya) do nedělních voleb nevedl její šéf. 

Tím je totiž katalánský expremiér Carles Puigdemont, který v roce 2017 uprchl do Belgie, protože je rovněž viněn ze vzpoury kvůli separatismu.

Hořkosladké vítězství

Hořkosladké vítězství

Illovo vítězství označují místní média ale za hořkosladké. „Vítězství, které je z hlediska počtu hlasů jednoznačné, má velice jasný význam: je třeba obrátit stránku,“ uvedl Illa s tím, že se svými 33 mandáty se pokusí o vládu levicové koalice. 

Tu by ale musela podpořit i ERC. Separatistické strany ale minulý týden uzavřely dohodu, že vládu socialistů nepodpoří. Na celostátní úrovni ERC však s levicovou vládou v parlamentu spolupracuje.

Tři separatistické strany v neděli spolu získaly nejvíc hlasů v historii, ve 135členném parlamentu obsadí 74 křesel, po předchozích volbách jich měly 70. 

Nejvíce (33) mandátů bude mít ERC, o jedno křeslo méně připadne straně Junts a devět radikální straně Kandidátka lidové jednoty (CUP).

„Zhruba 12. březen je limitní datum pro první hlasování v parlamentu o vládě, doufám ale, že dohody dosáhneme mnohem dříve,“ řekl dnes Aragonés. Zopakoval, že vládu se socialisty nechce. „Jsme jako voda a olej,“ dodal.