Učňům praktických oborů stále citelněji chybí možnost praktické výuky a praxí. Jejich absenci pociťují i zaměstnavatelé

„To byla naše dílna pro učně, za tou stěnou je klasická výroba,“ říká personální ředitelka šumperské společnosti Pars nova Lucie Novotná. Stojí uprostřed haly plné pracovních stolů. Normálně by touto dobou byla plná studentů šumperské střední železniční školy. Teď zeje prázdnotou. „Výuka se spustila na chvíli na začátku školního roku a pak se zase zavřela. Je tady prázdno,“ popisuje ředitelka.

Kvůli výpadku praktické výuky je podle Novotné jasné, že zaučování letošních absolventů, kteří do podniku po škole nastoupí, bude trvat mnohem déle než obvykle. Závod ale především přichází o nejlepší možnost, jak své budoucí pracovníky vůbec získat. A to v době, kdy nové zaměstnance potřebuje. „Tím, že tady nejsou se nebuduje ten vztah, abychom je mohli oslovit s tím, že jim nabídneme zaměsnání. My už je oslovujeme od druhého ročníku, kdy mají možnost získat stipendium. Následně, když jsou absolventi, mají jisté místo v naší společnosti,“ doplňuje Novotná.

Jak připomíná ředitelka Střední školy železniční, technické a služeb v Šumperku Irena Jonová, pro učně může přerušení praxí ve firmách znamenat i finanční problémy. Přicházejí totiž o stipendia. „Jsou to také častokrát žáci ze sociálně slabých rodin, kde s očekává, že se zapojí a přispějí rodině nějakými finančními prostředky,“ uvedla Jonová,

Vedení školy navíc nejspíš bude muset u některých oborů posunout praktické závěrečné zkoušky až na srpen. To by pro absolventy znamenalo pozdější nástup do zaměstnání.