Roň slzy - píseň, která otevřela Yvonne Přenosilové cestu do Anglie

Boty proti lásce, Roň slzy, Sklípek a další hity šedesátých let nazpívala Yvonne Přenosilová, které si poprvé všiml skladatel Karel Mareš při natáčení filmu Konkurs režiséra Miloše Formana. Ona jediná totiž zazpívala přirozeně, beze strachu, odvázaně a ladila.

Yvonne Přenosilová pochází z muzikantské rodiny, hodně se u nich doma muzicírovalo, otec hrál na piano, jeho bratr na housle a zahrát si k Přenosilovým chodil třeba hudební skladatel Karel Svoboda. Na hlas Yvonne Přenosilové si mladí posluchači zvykli hned, ale v novinách se objevily kritiky, že ječí jako holky v tělocvičně. V roce 1964 nahrála pro Supraphon tehdy sedmnáctiletá Yvonne českou verzi písničky I'm Sorry s českým textem Jiřího Štaidla Roň slzy. Stala se u nás hitem a jedním z nejprodávanějších českých singlů šedesátých let.

Rok na to dostala Yvonne pozvání na třítýdenní pobyt do Londýna. Zpívala v londýnském rozhlase, nazpívala dvě písně na malou desku, absolvovala dva úspěšné koncerty v klubech, vystupovala v televizi, psali o ní v novinách. Nejcennější bylo pro ni vystoupení v nejpopulárnějším pořadu britské televize Ready, Steady, Go!, kde vystoupila společně se skupinou Rolling Stones.

V roce 1968 podepsala Yvonne Přenosilová manifest Dva tisíce slov a po srpnu 68 odešla do Spolkové republiky Německo. Pokoušela se pokračovat v kariéře, jenže to se nepovedlo. 8 let pracovala na letišti, vdala se a založila rodinu. Spolupracovala s radiem Svobodná Evropa, od roku 1987 byla jeho redaktorkou.