Je to hra. Zábava. Jdete s kůží na trh. Kdo by mohl jet na příští velkou hokejovou akci v národním dresu? Kdo s kým by si mohl sednout v lajně? Komu svěřit péči nad brankovištěm a koho nechat doma? Když média přijmou na moment roli trenérů a načrtnou vlastní sestavu, nemusí to v pozdějším reálném světě tolik znamenat. Stejně vás ale může pořádně vytočit, když v novinách své jméno nenajdete. Vyprávět by o tom mohl kanadský obránce Drew Doughty.
Tři měsíce zbývají do startu hokejového mistrovství světa. Švédské hry byly o víkendu posledním testem, než bude muset na počátku května trenér Filip Pešán složit širší nominaci na generálku v podobě Českých her. „Ještě je strašně brzy na nějaké debaty a dohady,“ reagoval směrem k úvahám o jménech pro světový šampionát kouč národního týmu.
Zatímco my řešíme turnaj, který vypukne už za pár týdnů, v Kanadě již mnoho měsíců média črtají obrys týmu javorových listů pro olympijské hry v roce 2022.
Když se nějaký hráč neobjeví ve finální nominaci pro velkou akci, je zklamání a mnohdy i naštvání pochopitelné. Méně častá je však zloba v případě, že vás rok před turnajem v týmu nevidí ve své projektované sestavě novináři.
„Všiml jsem si, že mě mnoho lidí odepsalo, že už nejsem dobrý hráč. Viděl jsem některé sestavy Kanady, ve kterých jsem nefiguroval. Podle těch lidí nepatřím do olympijského týmu. Můžu vám říct, že mě to naštvalo,“ řekl nedávno obránce Drew Doughty s tím, že většinu dlouhé pauzy bez hokeje sledoval kanadskou sportovní stanici TSN.
Kritiku tamních expertů, že jeho hra spadla pod bod mrazu, zaregistroval. „Od svých vrstevníků tohle rozhodně neslyším. Nikdy! Ale tohle jsou prostě média. Pro mě to ale posloužilo jako motivace, abych na sobě dřel víc než kdy dřív. O to víc chci ukázat, že do týmu určitě patřím,“ dodal nasupeně bek Los Angeles.
Před pár dny TSN vydala aktualizovanou sestavu Kanady. Doughtyho v ní však stále nenajdete. „Přednost dáváme Bowenu Byramovi. Úžasný obránce, který bude za rok ve stejné situaci jako Doughty v roce 2010. Taky si kdekdo klepal na čelo a ptal se: Bože, proč je v týmu? Tehdy byl mladý a vynikal, teď je ale situace jiná,“ komentoval volbu expert Craig Button, ředitel skautingu TSN a bývalý generální manažer Calgary. Doughty jel tehdy na ZOH ve Vancouveru jako dvacetiletý, výbornými výkony pomohl ke zlatu.
Zvlášť v Kanadě je na každé místo v kádru řada potenciálních náhradníků. Totéž ovšem platí i v Česku. Prakticky kamkoli byste si mohli podle vlastních preferencí dosadit někoho jiného. Naše nominace je v některých bodech cíleně kapku odvážnější. Vybrat tým plný třicátníků by zvládl každý. Také proto by u nás dostali šanci Filip Král nebo Matěj Blümel.
„Nevybírám dvacet nejlepších hráčů, kteří jsou k mání. Vybírám tým, hráče pro konkrétní role. Můžete mít totiž nabouchaný kádr, jaký chcete, ale když se hráči spolu nebaví a komunikují jen ve skupinkách o tom, proč hraje ten a ne tamten, skončí to většinou průšvihem. Vybírám si proto hráče, pro které je schopnost přijmout svou roli v kolektivu přirozená,“ popisoval před rokem tehdejší trenér juniorské reprezentace Václav Varaďa.
V opravdovém světě bude čekat na Filipa Pešána a spol. brutální úkol. Probrat se jmény, vytvořit okruh zhruba padesáti adeptů. O některých už má stoprocentně jasno teď, ti utvoří páteř. Na zbylá místa však zbude spousta dalších kandidátů. Musí o nich debatovat a debatovat i s nimi, zda vezmou flek pro ně připravený. Pak musí škrtat. Nic k závidění.
