Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

Kolonie nutrií na řece Rokytná ve středu města Jaroměřice nad Rokytnou se utěšeně rozrůstá. Samozřejmě budí pozornost obyvatel města a návštěvníků, kteří se pohybují zejména v zámeckém parku.

„Upozornili jsme, co může kontakt s lidmi způsobit a zejména na to, aby lidé zvířata nekrmili. Tomu ale nemůžeme zabránit,“ konstatoval starosta Karel Müller.

Nutrie nepůsobí žádné škody a město zatím nehodlá proti zvířatům přijmout nějaká opatření.

Podobně to vidí kastelán Státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou Radim Petr. „Žijí na řece už pár let, žerou trávu a vadí asi jen těm, co se je snaží zabít čerstvými rohlíky. Samozřejmě to s nimi myslí jen dobře,“ okomentoval stav Petr.

Stejně hovoří i mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař: „Nutrie, na rozdíl od bobrů, nám nezpůsobují závažnější škody. Nicméně ten potenciál při jejich přemnožení, že by mohlo docházet k vytváření nor v ochranných hrázích, vnímáme. Stav hrází proto v lokalitách s jejich výskytem sledujeme. Opatření proti nutriím v současnosti ale neplánujeme.“

Je to neštěstí

„Výskyt nutrií ve volné přírodě je stejné neštěstí jako výskyt jiných invazivních druhů v naší přírodě,“ uvedl Zbyšek Karafiát ze Stanice Pavlov, která se zabývá ochrannou zvířat.
O vyjádření Jihlavské listy požádaly i Českomoravskou mysliveckou jednotu. „Nutrie byla zavlečena z Jižní Ameriky, nemá na našem území přirozené predátory a hojně se rozmnožuje,“ naznačila mluvčí Andrea Güttlerová.

Poznamenala, že v celé Evropě je nutrie nežádoucím druhem, na základě nařízení Evropské unie je na seznamu invazních nepůvodních druhů.

„Nutrie působí škody na vodních dílech, zemědělských plodinách a negativně ovlivňuje českou faunu a flóru. Může až zcela spást vegetaci na březích, čímž například připraví hnízdící ptáky o vhodná útočiště, případně může břehy samotné podhrabat, což může vést k sesuvům. Je rovněž přenašečem řady nemocí a parazitů včetně leptospirózy, salmonelózy, brucelózy, tularémie či svalovce,“ zdůraznila Güttlerová.

Připustila, že nutrie jsou oblíbenou atrakcí při procházkách lidí, kteří je s oblibou krmí. Nutrie se pak v místech se zvýšeným pohybem lidí drží.

Lov problematický

„Často se tak nachází na nehonebních pozemcích, a tím se lov stává problematickým. Myslivci se při lovu řídí právními předpisy, zejména zákonem o myslivosti,“ nastínila Güttlerová.

Podotkla, že myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby. Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgánu státní správy myslivosti příslušného úřadu. Lov lze povolit i mimo dobu lovu.

„V současné době mají my-slivci omezené možnosti. Nutrii říční má oprávnění lovit pouze myslivecký hospodář a myslivecká stráž. Situace by se mohla změnit přijetím novely, která povoluje lov nutrií, coby invazního druhu, všem myslivcům. Aktuálně je projednávána sněmovními výbory,“ sdělila Güttlerová. 

Upozornila, že lidé by měli přestat podléhat roztomilosti nutrií a nepodporovat jejich populační explozi krmením. Nutrie do české přírody nepatří. Lidé by si v blízkosti nutrií měli dávat pozor zvláště na psy, kterým nutrie svými zuby dovede vážně ublížit.

„Invazní druhy jsou vyjmenovány v seznamu Evropské unie. Ze zvířat se mezi ně kromě nutrie řadí ondatra pižmová, psík mývalovitý či mýval severní. Možnosti regulace psíka a mývala jsou ještě složitější než u nutrie, protože žijí skrytým způsobem života. Jako šelmy ale dokonce ještě více škodí původní fauně,“ doplnila mluvčí Güttlerová.

Diskuze k článku