„Právě na tom pracujeme, námitky budeme vznášet,“ potvrdil starosta Nových Heřminov Ludvík Drobný. Obec se stavbě přehrady brání mimo jiné tím, že státu nehodlá prodat potřebné pozemky.
Dlouhodobě žádá posouzení i jiných variant ochrany proti velké vodě na řece Opavě.
Například na základě odborné studie Václava Čermáka, podle níž lze stejného cíle dosáhnout pomocí úprav koryta, odstraněním překážek v průtoku vody, vyvýšením mostů a břehů, paralelním ramenem na odvádění části průtoků či stavbou protipovodňových zdí.
„Při přípravách s námi stát nekomunikoval, nejednal, nepřipravoval s námi různá řešení. Pak v roce 2008 přehradu schválila vláda, od té doby je pro ně jedinou variantou a o jiných se odmítají bavit. Chceme jednání nezávislých odborníků, které nás přesvědčí, že stavba přehrady je nutná,“ popsal starosta.
Nové Heřminovy chtějí například zachovat obloukový most, který je jejich chloubou, při stavbě přehrady však padne.
Stát s obcí podle starosty nejedná o žádné připomínce. Například před dvěma lety nabídla dohodu – souhlas s přehradou za ulehčení od aut a výstavbu obchvatu. Ani to průlom nepřineslo. „Jde o neměnný scénář. Za celou dobu nevyšli vstříc ani jednomu našemu návrhu,“ konstatoval starosta.
Proti jsou i aktivisté
Územní řízení bude připomínkovat také ekologické hnutí Duha. „Veřejným zájmem není přehrada, ale ochrana obyvatel před povodní. Pro tu existují i další alternativy. Povodí Odry zvolilo konfliktní záměr, kvůli kterému se ani po 23 letech nepostavilo nic,“ uvedl Ivo Dokoupil z hnutí Duha Jeseníky.
Kdyby se stát projektu přehrady vzdal, mohla by podle něj už jiná varianta ochrany na řece být hotová.
Povodí Odry naopak upozornilo, že vedení Nových Heřminov jednat o přehradě nechce. Už příprava podkladů pro zahájení územního řízení byla podle státního podniku složitá, trvala od konce roku 2017 a vodohospodáři čelili spoustě právních obstrukcí. „Stále se snažíme dohodnout, bohužel obec s námi o přehradě odmítá komunikovat,“ sdělila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Situace je tak vyhrocená, že se počítá s vyvlastněním nevykoupených pozemků. Územní rozhodnutí je důležitým klíčem.
„Po podání námitek běží lhůta k jejich vyhodnocení a poté je nutné se s nimi vypořádat. Pak stavební úřad může řízení uzavřít a vydat územní rozhodnutí. S platným územním rozhodnutím začneme připravovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení, ale můžeme také začít vyvlastňovat, protože se jedná o veřejně prospěšnou stavbu. Tyto dva kroky poběží souběžně a nemělo by to zdržet další vyřizování,“ nastínila Vlčková.
Termíny jsou v rovině odhadů. Předpokládá se, že stavba objektů proti zpětnému vzdutí začne za čtyři roky, stavba hráze v roce 2028 a potrvá tři stavební sezony.
Obce a města v povodí řeky Opavy po přehradě hlasitě volají. „Loni jsme měli Opavu i Opavici na druhém povodňovém stupni a od velkých škod jsme byli jen krůček,“ popsal starosta Krnova Tomáš Hradil.
„V říjnu jsme měli namále. Řeka se téměř vylila, chybělo pár centimetrů. Lidé měli strach. Bez přehrady nemůžeme udělat nic. Čekáme už dvacet let,“ uvedla starostka Zátora Salome Sýkorová.
Zátor stavbu naopak žádá
Ač v Zátoru kvůli přehradě padly přes dvě desítky domů a lidé také budou muset strpět stavební práce, přehradu chtějí. „Nemáme žádnou ochranu před více než pětiletou vodou, je to pro nás velmi důležité, hlavně v části Loučky, kterým voda hrozí nejčastěji. Byli jsme i pro velkou variantu,“ dodala Sýkorová s tím, že s protahováním stavby přehrady má obec potíže také s investičními akcemi a plánováním.
I to je pro starosty v povodí důležité. „Pomůže nám to odblokovat mnohé pozemky, které jsou v zátopové mapě. Záplavové pásmo je v Opavě široké a limituje při investicích, projevilo se to třeba při přípravách stavby akvaparku,“ uvedl Roman Konečný z opavské radnice.
V Opavě jsou nejkritičtějším místem Vávrovice, ty na podzim povodeň zcela odřízla od světa. „Podle výpočtů má přehrada umět snížit hladinu až o patnáct centimetrů a sníží přívaly. Pro nás je každý centimetr dobrý,“ řekl Miroslav Kořistka, starosta městské části, kde už při překročení třetího povodňového stupně evakuují první domy.
Dodal však, že chápe i obec. Sám má také zkušenosti s náročnými jednáními. Ve Vávrovicích totiž v roce 2017 skončil projekt hráze kvůli nedohodě o prodeji pozemků. „Padla desetiletá práce a bylo to velké zklamání. Jediné řešení vidím v jednání.“
