Kliknutím zvětšíteNevhodné krmení zvířat návštěvníky zoo nebo krmení zvířat kolemjdoucími v zemědělských či zájmových chovech je podle hlavního zoologa Ondřeje Kotta ze Zoo Tábor bohužel smutným českým evergreenem. „Veřejnosti se dlouhodobě nedaří vysvětlit fatální následky, které touto podivnou kratochvílí mohou způsobit a často také způsobí. V zoologických zahradách takto každoročně zbytečně uhyne nemalé množství zvířat,“ připustil fakta.
ZAKÁZANÉ CHOVÁNÍ
Tzv. dopřávači nebo krmiči, jak se lidově těmto neukázněným návštěvníkům říká, se i v táborské zoologické zahradě občas objeví. „Nezřídka se setkáváme s velmi agresivními reakcemi i při slušném objasnění jejich rizikového a v rámci vnitřního řádu zoologické zahrady navíc přísně zakázaného jednání. Návštěvníky se na několika místech v zoo snažíme speciálními zákazovými tabulemi informovat o důsledcích nevhodného krmení zvířat, které může skončit jejich úhynem,“ podotkl Ondřej Kott.
Všechna zvířata, včetně savců, mají dle jeho slov trávicí trakt evolučně uzpůsobený pro určitý typ potravy. „Často se jedná o velmi složité potravní specializace a trávicí systémy. V chovech tak zvířata dostávají vyvážené krmné dávky, které plně odpovídají jejich fyziologickým potřebám. Představa, že například velblouda, tedy zvíře pocházející z málo úživných oblastí světa s komplikovaným trávicím traktem, který se skládá ze tří žaludků a přirozeně zpracovávající nízkoenergetickou potravu, potěší pytlík komerčně zpracovaného cukru pro lidský konzum, je zcela zcestná,“ upozornil zoolog.
UMÍRAJÍ V BOLESTECH
Při nadměrném požití takového energetické nálože dojde v trávicím traktu k nezvratným změnám a kolapsu složitého systému trávicí mikroflóry. „Zvíře jistě hyne ve značných bolestech. Takto každoročně a zcela zbytečně umírají i koně, jejichž trávicí trakt se od sudokopytníků liší, ale má stejně tak svá značná specifika. Jedním z nich je nemožnost zvracet, takže požití nevhodné potravy je samo osobě velmi rizikové,“ dovysvětlil.
Koňovití savci jsou obecně náchylní na koliky. „To jsou závažné poruchy trávení, které jsou doprovázené velkými bolestmi v břišní krajině. Požití pár kousků tvrdého pečiva koním či zebrám obecně neublíží, ale větší množství čerstvého nebo ještě hůře zplesnivělého pečiva, které navíc obsahuje toxiny, je často fatální,“ upřesnil, že i opakovaná osvěta u nemalé skupiny spoluobčanů nezabírá.
MOHOU I ZRANIT
Stejný názor zastává i dlouholetá chovatelka velbloudů ze Záhostic na Táborsku, Žaneta Krátošková, která se do majestátních zvířat zamilovala v Austrálii. „Rozhodně nekrmit nikdy a ničím. Většinou jsou zvířata v ohradách ve stádu. Ve stádu je vždy jeden kus dominantnější. Ten pro kus pamlsku ostatní zvířata pokope, odstrčí, pokouše, odežene a vše sežere sám. Zbytečně dochází ke konfliktu ve stádě a k úrazům zvířat. Ten chtíč je tak veliký, že dominantní zvíře může krmiče kousnout či jinak mu ublížit,“ popsala další možný negativní důsledek.
Podle jejího názoru mohou různým zvířatům ublížit jiné potraviny. „Vždy hledíme na to, co každé zvíře má žrát. Velbloudovi jasně nebudeme dávat maso a psa nekrmíme senem. Proč dávat zvířeti něco, k čemu jeho trávicí systém není uzpůsoben," podivuje se.
Velbloud je přežvýkavec. Při podání pečiva dochází k ucpání žaludků. Funkce bachoru se zastaví a zvíře netráví. „Zjistím-li to včas, ihned volám veterináře, aplikujeme injekce, kapačky a do velblouda musím také nalít mnoho litrů speciálního nálevu. Léčba trvá zhruba měsíc a je asi padesátiprocentní šance na jeho záchranu,“ uvedla Žaneta Krátošková zkušenosti z praxe.
KRMIČE NEZASTAVÍTE
Dalším jejím zásadním zjištěním je, že krmičům nelze zastavit. „Stavěním dvojitých plotů zbytečně uberete pastvu zvířatům a lidé nakonec pečivo hodí do výběhu i s igelitkou,“ komentovala, že jí se osvědčilo pouze nepouštění návštěvníků ke zvířatům bez jejího dozoru. „Proto máme krátkou otevírací dobu, u příchodu jasně příchozí upozorním na zákaz krmení. Když i přesto se objeví krmič, jsem už na něj zlá a vzteklá. Po celou dobu jsem u svých velbloudů a sleduji klidný průběh návštěvy. Neustále také vysvětluji, proč nekrmit,“ sdělila svůj recept na úspěch.
Ředitelka Zoo Na Hrádečku u Horní Pěny Romana Albrechtová dokonce případ uhynulého velblouda Alibaby u Borovan konzultovala s veterinární lékařkou, která se věnuje přímo velbloudům a lamám. „Zajímal mě odborný názor, jelikož jsem si vědoma, jak nelehcí chovanci velbloudi v našich podmínkách jsou a trpí velice často parazitózou,“ řekla.
CUKR NEMUSEL NUTNĚ ZABÍJET
V zoologické zahradě nedaleko Jindřichova Hradce se chovem velbloudů zabývají 10 let, provádí také čtyřikrát do roka rozbory jejich trusu. „Neznám zoologickou zahradu, která by neřešila s velbloudy problémy tohoto typu. Paní doktorka obdržela i zveřejněnou fotografii uhynulého zvířete z Borovan. Společně jsme se shodli na tom, že cukr by byl zabiják pouze v případě podání většího množství a byl by zabijákem v případě, že zvíře nebylo v dobré kondici. Osobně jsem viděla chov velbloudů, kde zvířata dostávala jako pamlsek cukry a jejich kondice byla ukázková,“ podotkla Romana Albrechtová.
I podle ní jsou lidé absolutně neukázněni, co se týče krmení cizích zvířat. „I zvíře v dobré kondici může být usmrceno tvrdým pečivem natož čerstvým či jablky. U přežvýkavců jsou pak nebezpečné i třeba provázky ze sena a slámy a v chovech je třeba v tomto směru dbát na důslednost při krmení balíků,“ doplnila další nebezpečí.
KAMPANÍ PROTI NEŠVARU
V loňském roce rozjeli kampaň Jak se (NE)chovat v zoo. „Za pomoci sociálních sítí jsme vyslali do světa šest grafických zpracování od Daniela Kyncla, jak se lidé nemají chovat nejen vůči zvířatům, ale i majetku zoologických zahrad. Touto kampaní jsme chtěli upozornit na častou neukázněnost,“ naznačila její poselství.
Zoo Na Hrádečku bojuje proti nevhodnému chování návštěvníků pomocí kampaně: Jak se (NE)chovat v zoo.
Už u vstupu do areálu proto visí cedule: Proč nekrmit zvířata v zoo. „Dále na mapě areálu, kterou každý obdrží při vstupu, upozorňujeme na zákaz krmení zvířat. Tyto informace zdůrazňuje i návštěvní řád u poklady a na přístupných voliérách jsou upozornění na zákaz krmení s piktogramem uhynulého zvířete,“ vyjmenovala další bojové nástroje.
Podle všeobecných zásad krmení není ani tvrdé pečivo vhodné krmivo. „Výživově zvířatům extra nic nepřinese, je přesolené. Existují rozhodně kvalitnější a lepší způsoby, čím zvířata krmit. Člověk může ublížit i jablky či zeleninou podávanou ve vysoké míře, především v případě, kdy nejsou na tento typ stravy navyklá. Proto je lepší cizí zvířata vůbec nekrmit, anebo se nejdříve dohodnout s jejich majitelem,“ uzavírá radou Romana Albrechtová.
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
