DĚJINNÉ OKAMŽIKY: 18. února 1923 – na následky atentátu zemřel Alois Rašín

DĚJINNÉ OKAMŽIKY: 18. února 1923 – na následky atentátu zemřel Alois Rašín

ALOIS RAŠÍN (18.10.1867 – 18.2.1923)

Před 98 lety zemřel na následky atentátu Alois Rašín, český politik, ekonom, účastník prvního odboje, jeden z mužů 28. října, autor textu zákona o zřízení samostatného státu československého a první československý ministr financí.

Vystudovaný právník se politicky začal angažovat již za studií, po vypuknutí války se aktivně zapojil do odboje jako člen tzv. Maffie, v roce 1916 byl odsouzen k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. Trest mu byl zmírněn po nástupu Karla I. na trůn a v roce 1917 byl plně amnestován. 28. října 1918 vyhlašoval společně s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem samostatný československý stát.

Od listopadu 1918 do července 1919 vykonával funkci ministra financí. Stabilizoval rozvrácené státní finance a měnovou reformou z roku 1919 provedl mimo jiné měnovou odluku od ostatních částí bývalého Rakouska-Uherska a zavedl československou korunu. Na pozici ministra financí se opět vrátil v první vládě Antonína Švehly v říjnu 1922. Prosazoval přísná úsporná opatření, vystupoval rázně proti všem sociálním výhodám pro různé zájmové skupiny, takto se dostal do sporu například s legionáři, kvůli platům také s učiteli. Usiloval o silnou národní měnu, znamenala pro něj symbol stabilní ekonomiky, podpora deflace však vážně poškozovala export, vedla k rostoucí nezaměstnanosti a krachu podniků i bank.

Z uctívaného hrdiny a spoluzakladatele státu se tak Rašín stával veřejným nepřítelem… 5. ledna 1923 byl na ulici postřelen devatenáctiletým anarchokomunistou Josefem Šoupalem. (“Nechtěl jsem zabíti Rašína, chtěl jsem zabíti Živnostenskou banku… Chtěl jsem zasáhnouti to, co representoval: kapitalismus, rdousící tisíce mých bratří… Lituji doktora Rašína, jestliže zemřel a systém zůstal.”) Na následky zranění zemřel po šesti týdnech.

„Socialisté cítili, že následkem zřejmého nezdaru politické akce, která byla připojena k protestům proti vývozu, jejich postavení není výtečné, i odpovídali rozpačitě. Stříbrný prohodil, že byli nuceni odvážiti se skoku do tmy, což jistě nebyla nejlepší obrana, jež mohla býti vymyšlena. Rašín s vervou zkritisoval ideu skoku do tmy a zvolal: kde se jedná o osud národa, tam se neskáče do tmy!“  (PEROUTKA, F. Budování státu. Sv. 1. Praha: Fr. Borový, 1933. s. 52.)

Publikace Aloise Rašína v Národní digitální knihovně: bit.ly/alois_rasin

 

 

Text a foto: FB – Kramerius – Digitální knihovna NK ČR

 

 

 

 

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře