PALBA.CZ

Tak poslanci schválili zvýšení schodku rozpočtu na 500 miliard. Většina poslanců KSČM se v hlasování přidala k ANO a ČSSD. Řekl bych že vrácení pěti miliard do rozpočtu obrany už v podstatě nic nebrání.

Překvapivé rozhodnutí. Uvidíme co za to KSČM dostane.
Uvidíme, zda se ty peníze vrátí.

Choroš: Tímto není postiženo jenom družstvo u nás , ale i další družstva , která hospodaří na pozemcích , které se nacházejí na území v našem případě chráněné krajiné oblasti Moravský kras.
Já si myslím , že bychom to zvládli , z důvodu , že s nás pořád převládá zemědelská velkovýroba . Riziko je , ale cena PHM . , Na příklad v sedmdesátých letech , když už byla družtva u nás stabilizovaný , narozdíl od nás v Polsku převládala malovýroba , která nebyla schopná uživit rychle přibývající obyvatelstvo ve velkých průmyslových aglomeracích . Což vedlo k masivnímu dovozu potravin a zadlužování Polska

Choroš
Co jsem četl relativně nedávno (tak 5 let zpět) predikce, týkající se až do roku 2080, tak EU bude schopna se i s případnými klimatickými změnami k horšímu (myšleno úrodnost) vypořádat a zajistit plné pokrytí spotřeby svých občanů. Dokonce i sama ČR si měla polepšit ve schopnosti navýšit produkci potravin proti svojí spotřebě.

Nutno ale dodat, že zásadní roli v tom hraje zmenšení populace států EU a to i za předpokladu velké migrace. byla to jinak predikce čistě kolik toho státy EU vyprodukují vs. jejich veškerá spotřeba. Tedy bez rozdělení kolik potravin se vyváží a kolik dováží. Tedy abych to shrnul, říkalo to jen to, že pokud by byla EU nucena se spoléhat k pokrytí veškeré potravinové spotřeby jen na své zdroje, bude zcela soběstačná a to i s přebytkem.

Skeptik
Jenže jde o to, že problémy se nepředpokládají, protože stále existuje v rámci EU dost států, které jsou schopny pokrýt svoji spotřebu a současně mají velký přebytek potravin k vývozu. Navíc se to diferencuje stát od státu, takže co si pamatuji, třeba Dánsko produkuje 4x a Benelux 2x více masa, než činí jejich spotřeba, nebo Francie 2x více obilovin a Španělsko a Řecko 2x více ovoce atd. Díky společnému trhu je potom velká motivace pro vývoz do členských zemí, protože odpadají značné byrokratické zátěže (jak ostatně nyní vidíme dnes v případě brexitu).

Co se týká dotací, obecně se uvádí, že právě ty mají pozitivní vliv na zvedání výnosů plodin na hektar. Například výnos pšenice za ČSSR koncem 80tých let činil nejvíc 5 t/ha, zatímco po roce 2015 se vyhoupl už na asi 6 t/ha. Nárůst začal po roce 2000 (do té doby jsme byli v propadu), tedy s dotacemi EU do zemědělství. A tento trend platí prakticky ve všech pěstovaných plodinách. Pokud tedy přijmeme tvoje bezpečnostní teze, potom zrušení dotací je naopak dle tvé definice bezpečnostní riziko, protože by nejspíše vedlo opět k poklesu výnosů a tím by se zhoršila naše schopnost produkce plodin.

Dzin píše: Co se týká dotací, obecně se uvádí, že právě ty mají pozitivní vliv na zvedání výnosů plodin na hektar. Například výnos pšenice za ČSSR koncem 80tých let činil nejvíc 5 t/ha, zatímco po roce 2015 se vyhoupl už na asi 6 t/ha. Nárůst začal po roce 2000 (do té doby jsme byli v propadu), tedy s dotacemi EU do zemědělství. A tento trend platí prakticky ve všech pěstovaných plodinách. Pokud tedy přijmeme tvoje bezpečnostní teze, potom zrušení dotací je naopak dle tvé definice bezpečnostní riziko, protože by nejspíše vedlo opět k poklesu výnosů a tím by se zhoršila naše schopnost produkce plodin.

Rád bych viděl tu kauzalitu dotace=vyšší výnosy. Jediné, co mně napadá je vyšší chemizace a to mi nepřipadá moc dobré.
Ale podle mně se jedná o dva efekty: 1/ zavedení nových odrůd 2/ omezení pěstování na bonitnější půdy. Za socialismu se muselo pěstovat i v podhorských oblastech, kde jsou dneska pastviny a nebo leží ladem.

A velkovýroba fakt není podmínkou soběstačnosti, v západní Evropě jsou průměrné výměry farem zlomkem našich. A hlad v Polsku byl způsebený vývozem potravin, protože Poláci museli splácet obrovské úvěry, které si v šedesátých nabrali (a moc efektivně je nedovedli využít). Totéž v té samé době v Rumunsku.

Výměry viz: Eurostat: Česko si drží prvenství v průměrné rozloze farem v EU, zaostává v jejich modernizaci
https://www.kurzy.cz/zpravy/410385-euro ... dernizaci/

Dzin píše: Co se týká dotací, obecně se uvádí, že právě ty mají pozitivní vliv na zvedání výnosů plodin na hektar. Například výnos pšenice za ČSSR koncem 80tých let činil nejvíc 5 t/ha, zatímco po roce 2015 se vyhoupl už na asi 6 t/ha. Nárůst začal po roce 2000 (do té doby jsme byli v propadu), tedy s dotacemi EU do zemědělství. A tento trend platí prakticky ve všech pěstovaných plodinách. Pokud tedy přijmeme tvoje bezpečnostní teze, potom zrušení dotací je naopak dle tvé definice bezpečnostní riziko, protože by nejspíše vedlo opět k poklesu výnosů a tím by se zhoršila naše schopnost produkce plodin.

Snad nechceme tvrdit, ze CSSR nedotovala poľnohospodársku vyrobu
Narast hektaroveho vynosu tak bude za niečím iným. Najskôr barastom mechanizácie.

Stale plati, ze poľnohospodári na zapade dostávajú z unijnych penazi na jeden ha ovela viac peňazí ako naše krajiny. Tlak na zmensovanie nasich "družstiev" je tlakom na znižovanie efektivity a ide proti všetkým ekonomickým zakonitostiam. (Rad by som vedel skutočné motívy) Uz aj z dovodu, ze to pole nie je obhospodarovane nejakym Zetorom z 80tych rokov, ale uz nejakym Johnn Deerom s troj-stvor nasobnym hodinovým výkonom.
Výkony tych masin narastli takým spôsobom, že niektorým poľnohospodárom sa uz ani neoplatí mat kombajn a vznikaju firmy, kde sa sezonna mechanizacia da prenajať aj s obsluhou.

A k tým motivom taká otázka. Prečo sme pri vstupe museli zatvárať nase cukrovary? Prečo sme ich existenciu nenechali vyriešiť spolocnu neviditeľnú roku trhu.

A posledná vec na zamyslenie vore Dzina, prečo si západné krajiny tak veľmi strážia svoje poľnohospodárstvo? Sú hlúpi a nevidia, ze ved staci si nakúpiť potraviny v zahraničí? Take Francúzsko v posledných mesiacoch vetovalo dokonca predaj Carefouru do zahraničných rúk, ako ohrozenie narodnej bezpečnosti.

Dzin
Stále opakuješ tutéž chybu ... Evropská unie není stát, ale spolek.

Státy tohoto spolku nemají žádný závazek k vyživování obyvatel České republiky. Své potraviny -budou-li mít přebytky - budou prodávat nejvyšší nabídce. Zvláště pak v kříži, kdy cena potravin vystřelí na několikanásobnou hodnotu.

parmezano
pravdu nechápu to nadšení pro zemědělskou velkovýrobu. Kde často hospodaří na pronajaté půdě (už tím jsme v Evropě za naprosté exoty) ze které bezohledně dolují maximální výnosy a devastace půdy opravdu není z větší části působena útlumem živočišné výroby. Spíš maximálním používáním herbicidů a pesticidů,obrovskými plochami osetými monokulturou, absencí hluboké orby, atd. Celé by seto dalo shrnout do hesla - vytěžit maximum za minimální náklady. Což je zejména v zemědělství přímá cesta do háje.
Navíc to že jsou dotace z větší části nastavené tak aby z nich tyhle velkopodniky maximálně profitovaly na úkor malých zemědělců je kapitola sama pro sebe.

Scotty87 to čo popisuješ, absencia hlbokej orby, pesticidy,... su prave vymoženosti zapadneho vzoru intenzivneho polnohospodartsva, ktore sme si importovali.
To zle sme si nechali, to dobre odstranili a priniesli zle navyky zo zahranicia.
Samozrejme nie vsade, su vseliake druzstva a agrofarmy, ale globálne mam pocit, že to je tak ako popisujem.

Scotty87 píše:parmezano
pravdu nechápu to nadšení pro zemědělskou velkovýrobu. Kde často hospodaří na pronajaté půdě (už tím jsme v Evropě za naprosté exoty) ze které bezohledně dolují maximální výnosy a devastace půdy opravdu není z větší části působena útlumem živočišné výroby. Spíš maximálním používáním herbicidů a pesticidů,obrovskými plochami osetými monokulturou, absencí hluboké orby, atd. Celé by seto dalo shrnout do hesla - vytěžit maximum za minimální náklady. Což je zejména v zemědělství přímá cesta do háje.
Navíc to že jsou dotace z větší části nastavené tak aby z nich tyhle velkopodniky maximálně profitovaly na úkor malých zemědělců je kapitola sama pro sebe.

Do jisté míry souhlasím, ale ta absence hnoje se na tom nemálo podílí. Nejsem vysloveně půdař ani zemědělec, takže se raději nebudu tolik rozepisovat, byly by to spíše mé dojmy než fakta. Ale ohledně používání pesticidů si podle mě moderní země nemají co vyčítat: víceméně všude se stříká o sto šest. Velké rozlohy polí mají své ekonomické výhody (u pastvin to je ještě zřetelnější - výrazně se redukuje počet parazitů), a to, že na západě tolik nejsou, je dáno nejspíš zejména vlastnickou tradicí, která u nás byla přerušená; dlouhodobě to je samozřejmě pro krajinu záhul, ale řekl bych, že spíše z hlediska zadržení vody než přímo úrodnosti půdy. A zcela jistě neplatí, že - porovnáme-li komunistické státy se západními v osmdesátých a devadesátých letech - by příroda západních států na tom byla lépe. Naopak, byla na tom lépe v bývalém východním bloku, soudě podle výskytu druhů hmyzu. On ten západní přístup měl totiž taky svá negativa.
Jinak to je klasický trade-off - intenzivní zemědělství dává větší výnosy v přítomnosti, ale je více devastační do budoucnosti. Oba přístupy mají své klady a zápory. Osobně bych rád viděl utlumení zemědělské výroby v těch odvětvích, která nejsou nezbytná, tj., klidně bych nechal ladem ležet pole, kde je dnes řepka, aby si půda trochu odpočinula.

Dzin: já tedy na tyhle dlouhodobé plány nevěřím, klima nejde věrohodně predikovat ani z roku na rok, natož na desítky let dopředu; a navíc souvislosti se společenským vývojem... Spíš to pokládám za takové budovatelské nadšení. Ale ani si nemyslím, že máme propadat panice. Nějak bude, a stejně se moc do budoucna připravit nejde; maximálně na úrovni: technologie, dobrý zdravotní stav obyvatel, vzdělání, slušná armáda, nezdevastovaná příroda, pokud možno soběstačnost v čemkoli, pokud to není vysloveně ekonomický nesmysl... to se hodí vždycky, ať už se svět bude vyvíjet jakkoli.

Hodně daleko jsme odběhli od AČR.

Juraj Tichý píše:Tlak na zmensovanie nasich "družstiev" je tlakom na znižovanie efektivity a ide proti všetkým ekonomickým zakonitostiam. (Rad by som vedel skutočné motívy)
...
A k tým motivom taká otázka. Prečo sme pri vstupe museli zatvárať nase cukrovary? Prečo sme ich existenciu nenechali vyriešiť spolocnu neviditeľnú roku trhu
....
prečo si západné krajiny tak veľmi strážia svoje poľnohospodárstvo? Sú hlúpi a nevidia, ze ved staci si nakúpiť potraviny v zahraničí?

Toto sú predpokladám rečnícke otázky

Choroš píše: Hodně daleko jsme odběhli od AČR.

Veľká pravda - má zmysel to oddeliť?

Choroš píše:Dzin: já tedy na tyhle dlouhodobé plány nevěřím, klima nejde věrohodně predikovat ani z roku na rok, natož na desítky let dopředu; a navíc souvislosti se společenským vývojem...

Jen ještě jedno OT, souhlasím, ale jde o to, že se nepředvídá, jak to bude, ale určuje se trend. A ten lze na tuto dobu předpovědět poměrně dobře. Na tohle (určování trendů obecně) doporučuji knihu Globální katastrofy a trendy, Václav Smil. Tam se zabývá horizontem 50ti let a je to velmi poučné a zajímavé.

DeníkN

„V okamžiku, kdy budou peníze potřeba, je převedeme,“ řekla ministryně financí Schillerová k požadavku ministra obrany Metnara vrátit resortu do konce března pět miliard korun. Předchozí sliby o návratu peněz obraně vláda nesplnila.

Schillerová uvedla, že s Metnarem jednala o převodu peněz obraně neformálně i mimo hlavní jednání vlády. „V okamžiku, kdy peníze budou potřebovat, tak je převedeme. Jsou ve vládní rozpočtové rezervě. V momentě, kdy o ně budou potřebovat, dostanou je,“ řekla na tiskové konferenci.

Ministr Metnar podle HN bude peníze potřebovat do konce března, aby armáda nemusela měnit systém investic.

Ministryně Schillerová tvrdí, že nyní sporných pět miliard nemá být určeno na investice, ale na provoz armády. „Na investice on peníze má. To máme vyjasněno a já určitě když je bude potřebovat do konce března, převedeme je do konce března. Mluvili jsme spolu a převedeme je v momentě, kdy je bude potřebovat,“ zopakovala ministryně.

„V okamžiku, kdy peníze budou potřebovat, tak je převedeme. Jsou ve vládní rozpočtové rezervě. V momentě, kdy o ně budou potřebovat, dostanou je, ...“

Pokud tam ještě budou

Ministr Metnar podle HN bude peníze potřebovat do konce března, aby armáda nemusela měnit systém investic.

a co na to Schillerová ???

... nyní sporných pět miliard nemá být určeno na investice, ale na provoz armády. „Na investice on peníze má."

Pravděpodobnost, že MO ČR ty peníze získá je stejné, jako že Slavie ve čtvrtek porazí Leicester 3:0 ... možné to je, ale pravděpodobné ???

Otázka spíš je co by tomu mělo bránit? Zvýšením plánovaného schodku si vláda zajistila dostatečný prostor na v podstatě cokoli a směšných 5 miliard je rozhodně nevytrhne. V článku HN Metnar říká že můžou počkat do konce března a pak budou muset peníze na investice převádět do provozu.

Když tomu nic nebrání, tak proč je nepřevedou rovnou ???
Na komunisty už se taky ohlížet nemusejí ... co potřebovali jim stejně odhlasovali ...

Kdo ví. Včerejší jednání vlády bylo údajně dost bouřlivé a asi na to nebyl prostor. Uvidíme jak se k tomu postaví dál.
Mimochode s BVP jsi měl pravdu. Zatím ještě obrana finální nabídky nemá. Zakázka by měla jít v nejbližší době na vládu a teprve potom firmy podají finální nabídku.

Skeptik píše:Když tomu nic nebrání, tak proč je nepřevedou rovnou ???
Na komunisty už se taky ohlížet nemusejí ... co potřebovali jim stejně odhlasovali ...

Dobrá otázka! Začíná to připomínat špatnou šaškárnu. Co vládě bránilo vytvořit v kapitole Obrany položku "Covidové náklady" a do ní už dávno těch 10 mld dát? A komunisti by nemohli ani hlesnout. A jinak Metnar nemůže jen tak převádět peníze z investic do provozních. Na to musí mít vždycky povolení financí, možná i vlády u vyšších částek. Takže jsme zase na začátku.

seabee píše:Co vládě bránilo vytvořit v kapitole Obrany položku "Covidové náklady" a do ní už dávno těch 10 mld dát

Protože potom by ty peníze musely použít na covidové náklady a to skutečně deset miliard stát nebude. To že se ty peníze dočasně škrtli z provozu je jen zástěrka aby mohli (vláda, komunisti) říct peníze se převádí do provozu ne do nákupu zbraní.