Matematička Lenka Přibylová stojí za indexem rizika v jádru protiepidemického systému. Ten od počátku považuje za málo striktní, po nástupu britské mutace s vyšším reprodukčním číslem navíc výpočet potřebuje zkalibrovat – k tomu se ale ministerstvo nechystá. „Index rizika nám říká, že situace je velice vážná. Startujeme čtvrtou vlnu z plných nemocnic,“ říká Přibylová v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Praha/Brno 6:30 20. února 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaká je vaše přesná role v systému PES?
Jsem členkou expertního týmu, který pro PES vyvíjel index rizika (přepočet epidemických ukazatelů na stupně pohotovosti, pozn. red.). Podílela jsem se i na metodice výpočtu jeho lednové revize, PES 2.0.

Jaký je cíl indexu rizika?
Index rizika se vytvářel na podzim s tím, že na konci roku dojde k jeho revizi. Ta byla nakonec nutná hlavně proto, že se zavedlo antigenní testování. Cílem indexu je odhadnout budoucí nápor na nemocniční systém, tedy budoucí přírůstek nových hospitalizací. Uvádíme ho na škále nula až sto, aby si běžný člověk dokázal představit riziko zahlcení zdravotního systému. Celkový index rizika je pak součinem čtyř ukazatelů.

Jak se počítá?
Základ je odhad budoucího počtu hospitalizovaných: ten získáme tak, že počet pozitivně testovaných vynásobíme odhadem reprodukčního čísla R. První ukazatel odpovídá detekované náloži viru v populaci, druhý říká, kolikrát se nálož navýší za nějakou dobu. Musíme ještě přidat nálož v rizikové populaci, lidé nad 65 let mají zhruba 12× vyšší pravděpodobnost hospitalizace. To nám dá tři členy, které říkají, jak se v budoucnu zaplní nemocnice.

Jenže nevidíme všechno, ale jen to, co laboratoře otestovaly. Takže to ještě musíme přepočítat pomocí odhadu míry detekce a zjistit skutečný stav věcí. To je ten čtvrtý ukazatel. Když například vidíme jen 50 procent nakažených, musíme to celé vynásobit dvěma.

O polovině nakažených nevíme

Právě poslední ukazatel ve výpočtu se v lednu změnil. Proč?
Původně se odhadoval z pozitivity testů, ale při zavedení antigenního testování ztratil schopnost míru detekce věrohodně odhadovat. Souvisí to s indikací testů: v okamžiku, kdy se zavedly screeningové antigenní testy, začalo se to promítat do pozitivity testů. Když testujeme lidi podezřelé z nákazy – rizikové kontakty nebo lidi s příznaky – je pravděpodobnost, že najdeme pozitivního podstatně vyšší než u antigenních testů, na které chodí všichni. Dalším problémem je následné PCR testování, které potvrzuje předběžná zjištění antigenních testů, to naopak pravděpodobnost pozitivity PCR testu zvyšuje.

Místo toho, abychom nějak složitě upravovali původní metodiku výpočtu odhadu míry detekce, tak jsme s kolegyní Veronikou Hajnovou navrhly použít podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, který používáme v našem modelu pro monitoring epidemie. Vychází z tvrdých dat nemocnic.

Jak se měří?
Sleduje, kolik pacientů, kteří jsou přijímáni do nemocnice, nejčastěji s covidovým zápalem plic, ještě není hlášeno v registru potvrzených covidových případů. Takže máme velmi dobrý odhad, jaká část nakažené populace systému uniká. V indexu rizika se nyní počítá klouzavě za čtrnáctidenní období právě s podílem těch detekovaných až v nemocnici.

Takže pokud se podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě pohybuje od ledna mezi 55 a 45 procenty, znamená to, že o polovině hospitalizací dopředu nevíme?
Přesně tak a jde bohužel o docela stabilní hodnotu. Když o polovině hospitalizovaných předem nevíme, znamená to, že probíhá komunitní přenos mimo detekované klastry.

Upozorňujete také, že víme jen o 30 procentech nakažených a že se zatím nakazilo 3,5 milionu Čechů. Souvisí to právě s ukazatelem komunitního šíření?
Ano a ne. Matematik by řekl, že v indexu rizika se objevuje podmíněná pravděpodobnost, tedy pravděpodobnost, že daný člověk je nebo není detekován za předpokladu, že je hospitalizován. To je jiná pravděpodobnost, než ta, kterou zmiňujete. Odhadovaných 30 procent samozřejmě také závisí na čase, na jaře byla ta míra detekce ještě mnohem nižší.

Důležitá je taky otázka, koho považujeme za nemocného. Pro monitoring epidemie je klíčové sledovat nakažlivé. Odpověď pak ovlivňuje čísla, jaká je pravděpodobnost hospitalizace nebo jaká je u covidu smrtnost. Literatura se dnes shoduje na smrtnosti zhruba 0,5 procenta, což potvrzují i data z nejlépe trasujících a testujících zemí. Mnoho odborníků se však stále zabývá otázkami, které s tím úzce souvisí, jako je variabilita virové nálože u jedinců nebo u populace třeba v závislosti na věkové struktuře.

Potřebovali bychom stupeň šest

Jste spoluautorka indexu rizika, ale k systému PES se nehlásíte. Proč?
S tvorbou indexu rizika jsem pomáhala, název PES vymyslel můj muž, ale tabulku opatření vědci navrhli jinak. Původní tabulka byla inspirovaná funkčními tabulkami v zahraničí, například v Irsku. Byla také postavena na srovnávacích studiích efektivity opatření, které byly publikovány v renomovaných vědeckých časopisech Nature, Lancet nebo Science. Hlavní tvůrci indexu rizika, Jan Kulveit a Tomáš Gavenčiak, jsou mimochodem spoluautory oxfordské studie publikované v Science.

Brzdit šíření měl už stupeň tři, pátý stupeň měl být až ten nejzazší, tvrdý lockdown. Jenže nakonec měla každá skupina připomínky, tu a tam se ubralo a ještě se přidaly podtabulky, které zpracovávaly jednotlivé resorty. Tahle „štěňata“, jak je pojmenoval Jan Kulveit, spolu s přijatou tabulkou PES brzdila až v pátém stupni. S tím jsme ale už nic dělat nemohli, to byl výsledek politické diskuse.

Nyní tu máme novou mutaci s o polovinu vyšším základním reprodukčním číslem. Potřebovali bychom stupňům čtyři a pět vrátit jejich původní sílu a nejen to, ještě doplnit i šestý stupeň. Hlavně ale nesmí být v populaci tak vysoká virová nálož, která je důsledkem například rychlého rozvolnění před Vánoci.

Říkáte, že v indexu rizika chybí stav nemocnic. Co to znamená?
Index rizika říká, jaký je očekávaný přírůstek v následujícím měsíci. Jenže nepočítá s tím, že epidemii akcelerujeme v okamžiku plných JIP. PES není robot a od počátku byl navržen jako pomocná informace, jedna z mnoha.

Ministr (Jan) Blatný vždy deklaroval, že o přesunu z úrovně na úroveň bude rozhodovat odborná skupina na základě indexu rizika a dalších podkladů. Jedním z nich je právě naplněnost JIP a nemocnic, kterou velice rozumně zavedl profesor Dušek, další je pozitivita testů dle indikace. Z nich je velice dobře vidět, jak se chová epidemie. Aktuálně tedy bohužel akceleruje jak počet nakažených, tak pozitivita testů, o nemocnicích netřeba mluvit, ty jsou na hraně kapacit.

Jak se v systému projevuje britská mutace s vyšší nakažlivostí?
Index rizika byl kalibrován na starou mutaci, novou mutaci nezohledňuje, takže bychom správně měli vidět vyšší číslo. Myslím ale, že jej již nikdo kalibrovat nebude, nikdo to po nás nechce.

Co říká index rizika o současném vývoji?
Že situace je velice vážná. Startujeme čtvrtou vlnu z plných nemocnic, zatímco ve sněmovně se mluví o rozvolňování. Polovina populace je na to nastavena, má pocit, že opatření nefungují. Fungují, ale jen částečně, protože bojujeme s novou mutací a k tomu je příliš nedodržujeme. Jako by polovina hráčů fotbalu sedla při utkání na trávník, překážela hrajícím a ptala se, proč prohráváme.

Pokud by nynější opatření ignorovala i ta druhá polovina spoluobčanů, tak bychom teprve viděli přirozený průběh epidemie se základním reprodukčním číslem nad pět. Nemocnice by byly dávno zahlceny.

Nevím, zda si lidé uvědomují, co nás teď čeká. Rozvolnění naprosto není na místě. Přitom epidemii my lidé řídíme, my hrajeme ten zápas. A pro virus jsme jen substrát. Když mu vezmeme žrádlo, vymře. Stačí, abychom všichni teď najednou snížili počty nechráněných kontaktů. Respirátory a dezinfekce velice dobře fungují, větrání místností, distanc, kloktání, to všechno jsou jednoduché, ale funkční rady. Do té doby, než proočkujeme populaci, je cesta ven v bezpodmínečném dodržování opatření a pravidelném testování ve firmách a školách.

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít