Průvodce jazzovou muzikou z pera Jana Schneidera nechybí ani dnes. Skladby si můžete nejen poslechnout, ale také do nich proniknout díky informovanému komentáři.
Ještě jednou děkuji příteli Láďovi C. za upozornění na další pěknou předělávku ve stylu 1920’s Gatsby, tentokráte v originále mimořádně stupidní skladby „Bad Romance“, kterou zpívá Lady Gaga. Zde je však v zajímavém podání Ariany Savalas, ale já se musím přiznat, že jsem čím dál více pošilhával po stepařce Sarah Reich, protože toto je umění mně (nota bene s mou váhou) naprosto nepochopitelné a podezírám, že je chvílemi v rozporu s přírodními zákony.
Altsaxofonista Phil Woods je dalším z řady znamenitých interpretů, které si dovolím nabídnout: A Taste of Honey! Kromě sólistů (vedle Woodse ještě Iordanis Tsomidis na buzuki) stojí za povšimnutí opět krásná práce rytmiky. A nádherná vizuální inspirace na téma řecká kuchyně, což v této zimní a karanténní době přijde trochu líto. Tak aspoň „na čumendu“.
Jednou to přijít muselo – ukázka podle mého soudu toho nejlepšího kytarového jazzu – i když tomu neználkové říkají ze setrvačnosti “rock”, ale slavný skladatel, aranžér a pianista Gil Evans věděl své, když chtěl Jimi Hendrixe dát dohromady s trumpetistou Milesem Davisem (Hendrix si ale tou dobou naprosto nezodpovědně zemřel) … Gil Evans pak dlouhé roky hrál alespoň své aranže Hendrixových skladeb. A tak si ještě rychle pusťme v Hendrixově slavném podání lidovou skladbu Hey Joe, než to z důvodu politické nekorektnosti zakážou, protože Joe šel zastřelit svou starou, a taky to udělal, a ještě se o tom takhle pěkně zpívá!