Lázeňství patří k důležitým lákadlům Olomouckého kraje, loni však zaznamenalo úbytek klientů až o desítky tisíc. Ani začátek letošního roku nevypadá dobře, lázně se naopak obávají ještě horších dopadů epidemie koronaviru.
Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník, největší a nejznámější lázně v regionu, hlásí za loňský rok propad v tržbách o téměř padesát milionů korun. „Loni k nám přijelo 12 310 klientů, což je oproti roku 2019 zhruba třicetiprocentní propad,“ sdělil ředitel lázní Roman Provazník.
Výpadek budou podle něj dohánět ještě několik let. „U klientů na komplexní péči jsme loni zaznamenali propad o čtvrtinu, u samoplátců je to o třicet procent. Bohužel nám vypadly kongresy a firemní akce. Propad by byl ještě výrazně větší nebýt nadprůměrně dobrého léta, kdy nebyla žádná omezení,“ popsal Provazník.
I tak musel propustit 50 zaměstnanců z celkových tří stovek. Zásah dostaly i plánované velké investice v hlavním sanatoriu Vincenze Priessnitze při opravě střechy a obnově fasády. „Tuto rozsáhlou investici jsme museli zredukovat. Letos zrekonstruujeme střechu, ale fasáda ještě počká,“ přiznává Provazník.
Ani takové úspory však nemusí stačit při vyhlídkách na letošní sezonu. „Pokud se během několika měsíců situace nezlepší, bude to ještě horší než loni,“ obává se Provazník. Propad v počtu klientů je za leden oproti stejnému měsíci loňského roku padesát procent.
Velký propad zaznamenaly také Termální lázně Velké Losiny na Šumpersku. „Pokles tržeb za loňský rok je přes padesát milionů,“ sdělil jednatel lázní Martin Plachý.
Lázně provozují proslulý termální park, který ale musel být loni kvůli koronavirovým omezením zavřený téměř 150 dnů. Počet návštěvníků tak poklesl o 70 tisíc. Loňské léto, kdy bylo otevřeno bez omezení, měl přitom nejlepší v pětileté historii. Od 18. prosince je ale znovu uzavřený.
Lékaři nevypisují návrhy a samoplátci zůstávají doma
Bludovské lázně v Bludově na Šumpersku se loni v tržbách propadly o miliony. Ještě horší je podle ředitele Václava Dvořáka letošní situace. Výrazně totiž ubylo klientely na hrazené léčebné pobyty.
„Od začátku roku je propad klientely ve srovnání s lednem loňského roku, kdy jsme ještě neřešili žádné koronavirové restrikce, zhruba osmdesát procent, což je velký problém,“ říká Dvořák.
Podle něj je zásadní problém v tom, že lékaři prakticky nevypisují návrhy na lázeňskou péči, které pak schvaluje zdravotní pojišťovna.
„Praktici se orientují na covid a nemají čas na vypisování návrhů. Došlo také k výraznému poklesu ortopedických či chirurgických výkonů, takže není taková potřeba rehabilitace v lázních,“ vysvětluje ředitel bludovských lázní.
Nejstarší lázně na Moravě zatím lidi nepropustily
Malé lázně v Bochoři na Přerovsku zůstávají zavřené. Patří obci, takže radnice řeší každou korunu. „Je tu velký propad, přesto se pořád snažíme držet zaměstnance, protože v nich je největší kapitál lázní. Snažíme se to řešit náhradní prací u obce. Uvidíme, jak dlouho to půjde,“ říká místostarosta Bochoře Milan Kyselák.
Neskrývá však obavy z letošního roku. „Je tady kus historie, máme nejstarší lázně na Moravě, takže jsou i atraktivním turistickým cílem. I proto chceme udělat maximum pro jejich záchranu,“ vysvětlil Kyselák.
Podobně jsou na tom další malé lázně Skalka na Prostějovsku, které patří obci se stejným názvem. Loni jsme měli zhruba pětadvacetiprocentní propad tržeb, letos jsme s tržbami od začátku roku na nule, protože jsme bez klientů, takže nemáme otevřeno,“ přiznává starosta Skalky Antonín Frgál.
Podle něj obec dlouhodobě dotovat lázně ze svého nemůže. Přesto je chce stejně jako bochořská radnice udržet co nejdéle. „Máme stoletou tradici, lidé sem rádi jezdí a přitahují i hodně turistů. Doufáme, že se situace na jaře zlepší a konečně se zase rozjedeme,“ přeje si starosta Skalky.
Je vidět obrovský úbytek výkonů v nemocnicích
Lázně ve Slatinicích na Olomoucku odhadují propad tržeb v loňském roce o 25 procent. „Je vidět obrovský úbytek výkonů v nemocnicích, pro které sloužíme jako odborný léčebný ústav. Letos je situace ještě horší. Nemáme klienty od pojišťoven, protože lékaři prakticky nevypisují návrhy, nepřijíždějí samoplátci kvůli panující nejistotě,“ popsala ředitelka lázní Irena Vašicová.
Vedení lázeňského ústavu Teplice nad Bečvou na Přerovsku se ke své současné situaci nevyjadřuje. O jejich složité ekonomické situaci ale svědčí skutečnost, že požádaly soud o moratorium na splácení dluhů.
Malou naději dala provozovatelům vláda prodloužením platnosti lázeňských voucherů do konce letošního roku. Nejprve se však musí zásadně zlepšit pandemická situace v zemi, teprve potom lidé dostanou myšlenky na léčebné procedury ve všech koutech kraje.
