Foto Matthew T Rader (CC BY-SA 4.0)
Jak se deváté největší ekonomice světa a největšímu producentovi energie v USA stane, že se čtyři miliony jeho obyvatel ocitnou na několik dnů bez elektřiny, čtrnáct milionů lidí nemá přistup k pitné vodě a pár desítek občanů umře v důsledku mrazů? Na podobné dotazy musí v posledních dnech odpovídat Texas, jehož největší město, Houston, je přitom s devíti rafinériemi a téměř pěti tisíci firmami v energetickém sektoru globální energetickou metropolí.
Neregulovaný trh s elektřinou díky velké konkurenci firem sice zajišťuje Texasanům relativně nízké ceny, ale nechrání je před náhlými výkyvy cen v momentě, kdy nastane výpadek.
Do Texasu v polovině února, kdy je stát zvyklý na teploty mezi 5 a 16 °C, přišel třeskutý mráz. V Houstonu zaznamenali teplotu až -8 °C a v Dallasu dokonce až -18°, což město nezažilo od konce čtyřicátých let 20. století. K mrznutí se navíc přidaly sněhové vánice. A obyvatelé státu se dostali do několikanásobné pasti.
Mrznoucí trubky v sádrokartonu
V Texasu se totiž velké množství budov staví s pomocí sádrokartonu: je to levný materiál, protože stát disponuje velkými ložisky sádrovce, a zároveň umožňuje developerům strhnout starší budovy a rychle je nahradit novými. Ve stabilně teplém Texasu se však takové domy neizolují proti zimě a většina domácností si příbytky vychlazuje či vyhřívá centrální klimatizací. Ta však v extrémních teplotách nestačí, a navíc spotřebovává obrovské množství elektřiny. Vlivem historických mrazů tak poptávka po elektřině a zdrojích energie v Texasu rapidně stoupla.
Zároveň však začala mrznout voda v nádržích, studních a trubkách, což mělo za následek akutní nedostatek pitné vody. Balená voda v supermarketech v mžiku zmizela a tam, kde ještě byla k dostání, stála mnohonásobně výš než před příchodem mrazivého počasí. Velká města doporučila obyvatelům převařování vody z kohoutku, protože čističky odpadních vod v mrazu přestaly fungovat.
Jenomže jak chcete převařovat vodu, když nemáte elektřinu? Nejenže totiž omrzlo elektrické vedení – na jihu USA většinou nebývá umístěno pod zemí –, ale vinou mrazu zůstaly paralyzovány i texaské plynárny a uhelné, vodní a jaderné elektrárny, které potřebují vodu ke svému chodu. Rafinérie se zastavily. A postupně přestaly elektřinu vyrábět také větrné elektrárny. Prakticky celá rozvodná síť v Texasu pod náporem zimy a zvýšené poptávky zkolabovala. Navíc namrzly dálnice a silnice nebo je zasypal sníh a lidé zůstali uvězněni v nevytopených příbytcích.
Nezávislá síť pro dobré počasí
Podobný scénář paralelně zažívaly desetitisíce obyvatel v Oregonu, Louisianě, Oklahomě či Arkansasu. Ale pouze v Texasu, státě překypujícím zdroji energie, se celý systém dodávek elektřiny ocitl v jeden moment pouhých pár minut od kompletního blackoutu, který by některé části státu odstavil na několik dalších měsíců. Jak je to možné?
Texas má vlastní rozvodnou síť a trh s elektřinou, které jsou zcela nezávislé na zbytku Spojených států (jen západní a východní okraje státu jsou napojeny na jiné sítě). Zatímco území na východ od Skalistých hor pokrývá východní síť (Eastern interconnection) a západ USA zásobuje síť západní (Western Interconnection), Texas si elektřinu vyrábí sám. Není propojený se zbývajícími dvěma sítěmi a neprodává energii za hranice státu, čímž se chrání před regulacemi ze strany federální vlády. Ale zároveň nemůže v případě potřeby elektřinu odnikud importovat.
Od sedmdesátých let 20. století síť spravuje agentura ERCOT (Electric Reliability Council of Texas), která zpočátku fungovala coby regulátor sítě v souladu s národními standardy, ale od vlády republikánského guvernéra Ricka Perryho (pozdějšího ministra energetiky ve vládě Donalda Trumpa) na počátku tisíciletí se zaměřuje na deregulaci trhu a poskytování volného trhu s elektřinou v rámci státu. Namísto nástroje pro poskytování veřejné služby se tak síť proměnila ve zdroj příjmů desítek společností, které spolu v rámci trhu soutěží. Neregulovaný trh s elektřinou díky velké konkurenci firem sice zajišťujeTexasanům relativně nízké ceny – především v dobách, kdy má systém přebytek energie na prodej –, ale nechrání je před náhlými výkyvy cen v momentě, kdy nastane výpadek, například při přírodních katastrofách, kterých v Texasu v důsledku změn klimatu přibývá.
Podle klimatologů z Texas A&M University – mé alma mater, která minulý týden poskytla svoji basketbalovou arénu coby tzv. zahřívací centrum pro veřejnost a jejíž někteří profesoři raději přečkali mrazy ve svých kancelářích než doma – čeká Texas do roku 2036 například zdvojnásobení počtu dnů s teplotami nad 37°, až patnáctiprocentní zvýšení výskytu záplav v městských oblastech v důsledku intenzivnějších krátkodobějších srážek, větší sucha a silnější hurikány. Sám jsem během dvou a půl let studia v Texasu zažil měsíce bez srážek střídající se s několika dny neustálého deště a následnými záplavami. Odříznutí dopravních tepen mezi Houstonem a Dallasem, povodně v Houstonu či hurikány a tornáda ničící příbytky na pobřeží Mexického zálivu a ve vnitrozemí byly a jsou běžným a čím dál častějším jevem. Navíc už před deseti lety zažil Texas mráz, při němž zkolabovaly desítky dodavatelů elektřiny. I v létě roku 2019 byla síť kvůli obrovským vedrům rovněž na pokraji kolapsu.
Právě při těchto událostech se ukázala křehkost texaské elektrické sítě a negativní dopady její nedostatečné údržby. Texaská vláda však varovné signály ignorovala a namísto toho, aby donutila dodavatele energií investovat do ochrany elektráren před mrazem a dalšími nepředvídatelnými, ale o to ničivějšími živly, nadále tlačila na deregulaci a co nejnižší ceny elektřiny. Takový systém však poskytovatele nijak nemotivoval do nákladných investic na údržbu a ochranu elektráren před výkyvy počasí. Výsledkem je současná katastrofa, dosahující podle radní hlavního města Austinu Natashy Harper-Madison úrovně hurikánu Katrina z roku 2005.
Vítr je v tom nevinně
Guvernér Greg Abbott v rozhovorech pro konzervativní média odmítl jakoukoli regulaci trhu s elektřinou, kolaps sítě zdůvodnil zamrznutím větrných elektráren a horoval za návrat k větší závislosti na fosilních zdrojích. Jenomže to bylo právě selhání plynáren a uhelných elektráren, nedostatečně investujících do inovací, údržby a ochrany proti extrémnímu počasí, co významně přispělo ke zhroucení sítě. Zatímco větrné elektrárny v roce 2020 vyprodukovaly 23 procent objemu elektřiny ve státě, podíl plynu a uhlí byl dvoutřetinový a jaderné elektrárny přidaly dalších 11 procent. Větrné elektrárny by naopak při potřebných investicích současným mrazům odolaly – koneckonců větrné turbíny stojí i na Aljašce – a mohly by částečně nahradit výpadek elektráren využívajících fosilní paliva.
V Texasu však dlouhodobě vítězí zisk nad bezpečností, ideologie nad poskytováním služby veřejnosti a zbožná přání republikánských politiků, kteří Texasu vládnou již čtvrt století, nad schopností postavit se čelem katastrofické realitě klimatických změn a přijít s pozitivními řešeními.
Taková situace je neudržitelná, protože populace Texasu se do roku 2050 zdvojnásobí a s tím vzroste i spotřeba energií. Navíc jsou postoje výrazně probyznysových texaských republikánů nepochopitelné: připravují se totiž o zásadní konkurenční výhodu. Jimi ovládaný stát je už nyní díky nízkým daním, levné půdě, špičkovým univerzitám a relativně levné elektřině destinací pro mnoho Kaliforňanů, ale i firem ze Silicon Valley (například impérium Elona Muska), utíkajících před vedry, požáry, čím dál vyššími životními náklady i elektrickými blackouty na západním pobřeží. Beze změn v poskytování elektřiny a bez regulace texaské rozvodné sítě Texas nejenže ztratí svoji auru nového centra moderních technologií, ale také bude kvůli zisku nadále ohrožovat životy svých občanů.
Autor je amerikanista.