Co si zapisoval Štěpán Nosek v únoru před šesti lety v rámci projektu Jedna věta:


Štěpán Nosek, foto Karel Cudlín

Jedna věta
Štěpán Nosek

ÚNOR

1. 2. Místnost vyklizená kvůli stavbě příčky, u prosklených dveří nad zahradou na mě dýchla stará, holá naděje domu.

2. 2. V Žantovském informace, že Havel viděl v létě 2011 Strom života v místním kině (dohledal jsem, že 30. srpna přes kopec, v Úpici).

3. 2. Náchoďáci si udělali ze Zbabělců Babičku: chuť sestavit antologii nejhnusnějších vět, které autor na adresu Náchoda pronesl, hlavně z korespondence.

4. 2. Jsem pro forenzní audit.

5. 2. Kdy už bude Blatný, a ne Reiner?

6. 2. Z Carvera se jim – úplně správně – vždycky líbí ta holá, brutálně osekaná verze.

7. 2. To se ovšem dnes lidem těžko vysvětluje – protože nikoli ono vyslovené, nýbrž právě ono nevyslovené je poezie.

8. 2. Milošovo líčení, jak s kamarádem pomocí periskopu spíchnutého ze zrcátek a baterek hledali pod podlahou půdy Toufarovy písemnosti – celý on.

9. 2. Z Romance: Zanic bych nespustil nohy / do tiché světnice. Urval by je tam / smrtelně studený vír.

10. 2. Před obecnou představou české společnosti o tom, kdo to je křesťan, by se v temném lese dalo leda vzít nohy na ramena.

11. 2. Vidím skrz tebe.

12. 3. Na první písek pouště.

13. 2. Vratislav: stodská ubytovna mne přesvědčuje; Holýš., Radb., Flöss tangují; vůči zelenému suknu – opatr/nický distanc!

14. 2. Malickovy filmy: lze ale život protančit mezi obrazy?

15. 2. Klidně.

16. 2. V řece dobře patrné pásy proudu: každý má jinou rychlost.

17. 2. Občas padlo její jméno uprostřed nějakého rozhovoru a ona seběhla po schodech náhodné věty, aniž se ohlédla.

18. 2. Ještě se všechno pohybuje k jednomu bodu.

19. 2. Číst cizí básně v cizím bytě, když hostitelé ještě spí.

20. 2. V časopise Host skupinové ateliérové fotografie jeho redaktorů, někteří mají v ruce tenisové rakety.

21. 2. Hrubínův Slunečný les: překvapivě čirá krása, ale zdá se mi, že v tom posledním verši leží problém velké části české poezie.

22. 2. Egon Hostovský z toho tady vyvázl bezvadně: žádná socha, ani jeden festival, školní děti nevědí, kdo je – tzn., že si ho někdo i přečte.

23. 2. To umíme, na tváři lehký smích, uvnitř hroucení a propadání.

24. 2. Má-li Tvar nějaké ideologické zázemí, pak je to především humanistický přístup ke kultuře a společnosti.

25. 2. Chodí ještě mladí básníci za starými básníky?

26. 2. Neznamená to ventilovat své neurózy nebo vyjádřit své pocity; ale je to pokus formulovat to, v co opravdu věříte a co se vás opravdu dotýká nebo vás opravdu podněcuje a zajímá, píše o smyslu uměleckého díla Barnett Newman.

27. 2. Každé ráno vyjet alejí míhavých stromů na suchou pláň s matnou maketou táhlé stolové hory vlevo, do řídkého vzduchu, a jen co popadnu dech, už prudce klesat a klesat, dlouhou černou jeskyní lesa do zakouřeného údolí.

28. 2. Jak dlouho se dva lidé vydrží dívat stejným směrem?

Jedna věta je projektem Viktora Karlíka, který oslovuje vybrané osobnosti, aby si po dobu následujícího roku zapisovaly každý den jednu větu. Od roku 2010 zatím vyšlo v Edici RR dvacet pět svazků od různých autorů. Jedna věta Štěpána Noska vyšla jako samostatně neprodejná příloha Revolver Revue 102/2016.