Bude zákonem roku novela ZP? Přináší flexibilitu a jednoduchost.

Zákon roku 2020! Už podvanácté vybírá odborná veřejnost v anketě Zákon roku, které poskytuje tradičně záštitu i ČAK, legislativní počin minulého roku, který má pozitivní dopad na podnikání v České republice. V letošním ročníku je pět nominovaných a Advokátní deník postupně představuje všech pět kandidátů. Již jsme představili tzv. zákon o bankovní identitě, bezplatný přístup k technickým normám, možnost zpětného uplatnění daňové ztrátydnes patří prostor dalšímu z kandidátů, a to novele zákoníku práce.

Představíme ji s členkou nominační rady Zákona roku Mgr. Veronikou Ježkovou, která působí jako ředitelka Pro bono aliance, vedoucí týmu AdvoCats for Women.

Flexibilita, spravedlnost a především jednoduchost – slova, která člověka napadnou v souvislosti s novelou zákoníku práce, kterou přinesl zákon č. 285/2020 Sb. Dlouho očekávaná novela zákoníku práce přinesla pár, avšak o to zásadnějších změn, přičemž některé instituty pracovněprávních vztahů přímo zavedla (např. sdílené pracovní místo), jiné pak změnila či precizovala tak, aby reflektovaly aktuální potřeby zaměstnanců a zaměstnavatelů. Na novele je zkrátka vidět, že nevyrůstala izolovaně od reálného života.

Jaké jsou ty podstatné  přednosti nominované novely?

Těch je celá řada. Nově zavedené sdílené pracovní místo reflektuje poptávku veřejnosti po slaďování rodinného a pracovního života, když se umožňuje, aby si dva zaměstnanci se stejným druhem práce a se sjednanou kratší pracovní dobou mohli sami (po předchozí dohodě se zaměstnavatelem) rozvrhovat pracovní dobu podle svých potřeb a střídat se výkonu práce. Pozměněná úprava dovolené má pak ambici spravedlivě nastavit pravidla pro její výpočet, aby nedocházelo ke znevýhodňování kratších pracovních úvazků. Zjednodušení administrativy zaměstnavatele představuje zrušení jeho povinnosti vystavovat potvrzení o zaměstnání u většiny dohod o provedení práce. Nastavují se dále pravidla pro přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zpřesňují se podmínky pro výpověď danou zaměstnancem podle § 51a zákoníku práce (z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů).

Zasáhla novela i do úpravy náhrady škody?

Ano, modifikuje právní úprava náhrady škody a nemajetkové újmy, kdy dochází ke změně způsobu zvyšování jednorázového odškodnění pozůstalých a úhrady nákladů na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Do zákoníku práce se nově zavádí institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, přičemž mají být postihnuty právě takové případy, kdy bylo zaměstnanci způsobeno takové poškození zdraví, že pro jeho rodinu je srovnatelné se smrtí.

Jak je to nově s ochranou zaměstnanců?

Novela obsahuje i změny vyvolané transpozicí směrnice (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Zvyšuje se ochrana zaměstnanců, kteří jsou vysíláni na území jiného členského státu za účelem poskytování služeb, v praxi se tedy bude jednat o vysílání zaměstnanců do České republiky.  Novela rovněž reaguje na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora EU.

Hojně se diskutovalo i o otázce doručování, můžete prosím představit i tyto změny?

Za jednu z nejvýznamnějších změn realizovanou právě v duchu jednoduchosti, ale vlastně též spravedlnosti a ochrany práv účastníků pracovněprávních vztahů, lze jistě považovat zavedení jasných pravidel pro doručování písemností v pracovněprávních vztazích. Neřádné (příp. sporné) doručení dokumentu v pracovněprávních vztazích může mít za následek roky zbytečných a nákladných civilních řízení, a proto lze snaze zákonodárce v tomto směru jen tleskat. Nadále bude zaměstnavatel doručovat zaměstnanci primárně do vlastních rukou na pracovišti a v případě, že to nebude možné, lze využít další možnosti (aniž by se stanovovalo pořadí postupů v doručování), a to kdekoli bude zaměstnanec zastižen, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím datové schránky. Dále se prodlužuje úložní doba u písemností uložených na poště poté, co zaměstnanec nebyl zastižen doručovatelem (z 10 na 15 dní) a není již třeba zaměstnance poučovat o následcích zmaření doručení, tedy nebude již nutné, aby doručovatel vyhotovil písemný záznam o poučení zaměstnance o následcích svého konání pro případ, kdy zaměstnanec sám znemožní doručení písemnosti tím, že ji odmítne převzít nebo neposkytne součinnost k doručení písemnosti.

Vedle novely zákoníku práce jsou v letošním ročníku další čtyři nominované legislativní počiny:

které Advokátní deník rovněž postupně představuje.

 

Na výběr toho nejlepšího „zákona roku“ máte prostor až do 11. 4. 2021 a hlasovat může ZDE.

 

Redakce AD

Foto: archiv V. Ježkové

Go to TOP