Očkovaní by nemuseli do karantény. „Je to možné, i když vakcíny není pro všechny dost,“ míní ústavní právník Wintr

„To by se mohlo vztahovat i na ty, kteří covid-19 prodělali,“ vysvětluje svůj návrh odborník na zdravotnické právo Dostál a pokračuje:

Právník a specialista na oblast zdravotnictví Ondřej Dostál|foto:Kateřina Cibulka,Český rozhlas Plus

„O diskriminaci se bude jednat, ale jde o to, aby nebyla bezdůvodná. To, kdo je, či není bezpečný, by vláda měla zjišťovat na základě znalců či znaleckých ústavů, nikoliv na základě článků, které se velmi liší, co jsem měl možnost jako právník nastudovat.“

Karanténa totiž znamená zásadní zásah do práv a svobod jednotlivce. „Musí být zvlášť silné důvody pro její uvalení. A zvlášť u dvakrát očkovaných jsou tyto důvod silně oslabeny,“ věří Wintr. „Současný stav vědeckého poznání neumožňuje očkovaným otevírat úplně všechno, ale u karantény je to přiměřené už teď.“

Čtěte také

Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby

Dostál souhlasí, že klíčové je, jak bude opatření ministerstva vypadat a čím bude podloženo. „Ale vždy by měla existovat možnost dostat se do zvýhodněné skupiny povolením krajské hygienické stanice, pokud dotyčný dokáže bezrizikovost, což je možné u těch kteří prodělali těžší formu a mohou mít protilátky.“

„Já to opatření četl,“ dodává Wintr. „A v něm na stejné pozici jako očkování jsou ti, kteří covid-19 prodělali v posledních devadesáti dnech, tedy počítá se, že by karantény nechodili.“

Je ale potřeba předejít diskriminaci těch, kteří i přes očkování nevykazují znaky imunity, připomíná Dostál: „Stejně je třeba se postavit k těm, kteří očkováni být nemohou z medicínských důvodů nebo dětí, pro které dosud nebyla vakcína registrována.“

Až budou vakcíny pro všechny?

Čekat při rozlišování o tom, kdo musí do karantény a kdo má protilátky, až bude vakcína dostupná všem, není podle ústavního právníka Wintra nutné.

Čtěte také

Bohaté státy přeskakují ve frontě na vakcíny, upozorňuje expert. Následky mohou trvat desítky let

„Stát by se měl snažit všem vakcínu zajistit. Pokud to tak není, což je současný stav, tak to nebrání rozlišování očkovaných a neočkovaných. Základní logika je správná, protože smyslem všech omezení svobody je jen bránit šíření viru v populaci.“

Jenže dokud platí, že existuje epidemické riziko a víme, že očkovaní jsou bezpeční a neočkovaní ne, tak po dobu trvání všech těchto tří pravidel je možné uvalit na neočkované větší restrikce. „Pokud ale vláda chce přistupovat k restrikcím neočkovaných, tak měla očkování postavit jako povinné. A nikoliv jako očkování dobrovolné,“ připomíná Ondřej Dostál.

Ústavní právník Jan Wintr|foto:Tomáš Vodňanský,Český rozhlas

To uznává i ústavní právník. „Ústavní soud dospěl k tomu, že mohou být povinná očkování. Ale i když očkování není povinné, tak vytváří mezi lidmi rozdíl v nebezpečí šíření viru. To je dostatečný důvod pro odlišování, které není trest za to, že se někdo nenechal očkovat, i když mohl, ale je to ochranné opatření v zájmu veřejného zdraví,“ konstatuje Jan Wintr.

Nakolik je možné diskriminovat lidi za to, že nebyli naočkovaní? Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.