Jan Januš: Ústavní soud cestu obchodníků k odškodněním spíš neotevřel. Jde hlavně o komunikaci

Opět to jen ilustruje, v jak nestandardní a dosud nevyzkoušené situaci jsme se ocitli nejen kvůli pandemii, ale i vzhledem k právu nepřipravenému na problémy.

Čtěte také

Petr Šabata: Nejde jen o odškodnění, vláda přichází o důvěru podnikatelů

Soudit se se státem o peníze jistě jde a svým způsobem to šlo i před zmíněným rozhodnutím Ústavního soudu. Jinou věcí je však odhadnout s jakou nadějí na úspěch. Důležité je totiž rovněž pamatovat, že Ústavní soud sice ony zákazy obchodů a služeb ze zpětného pohledu a v dnes už minulém čase zrušil, ale spíše z formálních důvodů.

Podobně jako soudce Městského soudu v Praze Štěpán Výborný, který vládě vytkl nedostatky už loni, a to z justičních pozic jako vůbec první, totiž Ústavní soud nerozhodl, že obchody a služby otevřené být měly.

Vadí mu, že jejich uzavření nebylo dostatečně zdůvodněné, a to proto, že „ústavní systém České republiky je založen na primátu jednotlivce před státem a navazuje tak konzistentně na učení o společenské smlouvě. Tomuto pojetí je však bytostně cizí postup, kdy exekutivní orgán vydává opatření velmi zásadně zasahující do základních práv těchto jednotlivců, aniž by přitom byla tato opatření řádně a racionálně odůvodněna. V takovém případě totiž pochopitelně klesá i jejich legitimita a ochota je důsledně akceptovat občany.“

Komunikační problém

Neboli uzavření obchodů a služeb mohlo být racionální a potřebné, ale vláda měla lépe zdůvodnit své rozhodnutí a svůj postup.

Čtěte také

Petr Honzejk: Ústavní soud ve skutečnosti pomohl Babišovi

Ústavní soud ministrům spíše pohrozil do budoucna, když rovněž konstatoval, že „považuje závěry obsažené v odůvodnění tohoto nálezu za velmi zásadní, jelikož představují jakési ‚memento‘ pro případná další omezující opatření vlády“.

Shrnu-li to ještě jednou, může jít jen o komunikační problém, což může být právě pro případnou úspěšnost žalob obchodníků zásadní.

Proti nim je rovněž fakt, že státní kompenzace přece jen nějak fungují, stejně jako to, že předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy už loni naznačoval, že jeden z vrcholů české justice nebude k takovýmto požadavkům příliš vstřícný.

Čtěte také

Ne každý bude mít nárok na všechno, říká o žalobách na náhradu škod kvůli epidemii předseda Nejvyššího soudu

Naději pro obchodníky snad může naopak vzbuzovat rovněž nedávné a dosti revoluční rozhodnutí Městského soudu v Praze nařizující Gymnáziu Na Zatlance obnovu prezenční výuky. Rovněž toto rozhodnutí však taktéž dobře vypovídá o složitosti celé věci, kdy pravidla může nyní torpédovat i poměrně nečekaná strana.

Právě na složitost systému a procesu, v tomto případě skoro až kafkovskou, se musejí obchodníci při svých případných žalobách připravit. Už jen to rozlišování mezi jednotlivými pojmy spojenými s újmou a škodou, kdo se v tom má vyznat?

V té složitosti budou navíc samy za sebe, hromadné žaloby totiž u nás stále ještě neexistují. I když… nějaká společná a doopravdy účinná platforma sjednocující stejné požadavky a postupující koordinovanou cestou by přece jen vzniknout mohla a možná i měla. Patrně jen ta by totiž byla cestou, jak si od státu nenechat všechno líbit a jak si alespoň do budoucna říci o lepší zacházení a hlavně komunikaci.

Autor je šéfredaktor Lawyers & Business