Dřevo ze stromů napadených jmelím v Opavě využijí i školy
26.2.2021 00:33 | OPAVA
( ČTK)
Parazitickou rostlinu, kterou rozšiřují zejména ptáci, se v regionu nedaří zastavit a podobně jako u kůrovce se hovoří o kalamitním stavu. Licence | Volné dílo (public domain)
Dřevo ze stromů napadených jmelím v Opavě využijí i místní školy. Radnice v boji s parazitickou rostlinou dá letos pokácet stovku stromů. Z některých budou lavičky či nové prvky dětských hřišť, uvedla mluvčí opavského magistrátu Lada Dobrovolná.
"Některé stromy mají jmelím kompletně napadenou korunu, popřípadě i oslabený kmen, a jsou určeny k pokácení a budou využity na palivové dřevo. Jiné stromy ale mají dřevo kmene zdravé a je možné ho využít k nějakému jinému vhodnému účelu, například k výrobě přírodních laviček, prvků pro dětská hřiště, prolézaček či uměleckých artefaktů," řekl vedoucí odboru životního prostředí Jiří Vaníček.
Magistrát podle něj už oslovil městské školy a školky, zda by měly o využití kmenů na svých zahradách zájem, a odezva je velká. "Oslovili jsme i střední školy a učiliště a nabídli jim dřevo například ke studentským pracím. Budeme se snažit, aby některé kmeny byly symbolicky ponechány nebo i řezbářsky upraveny v parcích, kde vyrostly," doplil Vaníček.
Opavská radnice začala s likvidací jmelí letos v lednu. Odborníci na dřeviny postupně ošetří okolo 500 stromů, přibližně 100 dalších budou muset pokácet. Do boje s touto parazitickou rostlinou chce město investovat více než šest milionů korun.
Jmelí, kvůli kterému dřeviny ve velkém chřadnou, stromy ve větší míře napadá v posledních letech. Odumřelé stromy nebo jejich uschlé větve pak mohou být i nebezpečné. Napadá často lípy, jabloně, vrby, javory, hlohy, borovice nebo jedle. Napadených druhů dřevin ale přibývá, a jmelí tak napadá například i ořešáky, jilmy či hrušně.
Některá města v kraji investují ročně do likvidace jmelí až desetitisíce korun. Parazitickou rostlinu, kterou rozšiřují zejména ptáci, se v regionu nedaří zastavit a podobně jako u kůrovce se hovoří o kalamitním stavu. Kraj proto v červnu 2019 navrhl změnu zákona, kterou chce bojovat proti jmelí a dalším škůdcům na dřevinách. Kraj požaduje, aby vlastníkům dřevin bylo možné ze zákona nařídit zásah proti těmto škůdcům. Majitelé pozemků s napadenými stromy nebo keři by museli respektovat pokyny k ošetření napadené dřeviny.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Tak to budou mít majitelé stromů na pozemku fakt radost, pokud se tam nedostane technika je sundávání jmelí totální lezecký opruz co na nějakou kačku vyjde, navíc samotná práce to svinstvo spíš pomáhá množit takže majitelé budou mít asi snahu vyřešit to jednou provždy.
Odpovědět
Na opavsku to na některých místech je skutečně apokalypsa, kupříkladu takové Velké Heraltice se i v zimě zelenají jako vprostřed léta, tam je to už ve velkém pouze o kácení.
Všiml jste si také?: když se ustřihne jenom konec větve s tou koulí, tak haustoria většinou zůstávají, odumírají a skrze ně pak sekundárně nastupuje houbovka a vznikají hluboké rozsáhlé rány, kvůli kterým pak stejně musí dojít k hlubokému řezu větve.
Odpovědět
Bohužel ne, mám zkušenost jen s prvním zásahem nebo jsem si toho nevšiml, v mém okolí (Žatecko) to nikde moc není, řešil jsem to jednorázově na Benešovsku, ale pokud je to tak jak píšete je vlastně šetrný zásah na nic.
Odpovědět
Tak to přeju, ať se Vám to tam nerozleze:-)
Odpovědět
Ps: zas až tak k ničemu to není, i když ten strom to docela "koupí", tak se to aspoň tolik nešíří.
Odpovědět
Stejně jako s kůrovcem si za to mohou lidé sami... vše je to ignorantstvím k přirozeným procesům a o vnucování lidské neznalosti přírody přírodě..... v této zemi se první vše musí dostat do stavu kalamity, aby se o to vůbec někdo začal zajímat.... v mnoha oblastech je to opravdu značný problém, ale jediné co kdo umí je pokácet vzrostlé stromy (standardní řešení skoro všude) a ještě je samozřejmě "uklidit", aby náhodou nepomohli udržet aspoň nějakou vodu a biodiverzitu.... když už v Opavě došli do stádia, že se "musí" stromy kácet, tak měla veškerá dřevní hmota dále plnit službu ŽP a měla aspoň částečně kompenzovat tuto ztrátu biotopu/funkčního prvku v ŽP.
Ale co už.... žijeme v ČR...
Odpovědět
Pokud je to někde v parku, tak tam se jedná i o estetiku, takže odklizení dřevní hmoty je v pořádku. Jinak četl jsem , že už existuje chemické řešení bez nutnosti pokácet napadený strom, ale než se k tomu dobéřou naši úředníci, padne těch stromů neurekom. A co se ještě týče toho odklízení, tak dřevo z pokácených stromů často končí jako "malá domů" na chalupě nějakého úředníka.
Odpovědět
Jakou estetiku? Myslíte estetiku lidí co neví co je to estetika? Mrtvé dřevo může být velice estetické a v dnešní době to lidé, řešící moderní návrhy zahrad a parků moc dobře vědí.... bez urážky, ale vy sám dokazujete jak zpátečnická a nové trendy a poznatky nereflektující tato ubohá země je....
ŽÁDNÁ CHEMICKÁ LIKVIDACE! CHEMICKÁ LIKTIDACE UŽ ZLIKVIDOVALA OPRAVDU VŠE I NÁS, TAK PRRRR.....
MY MUSÍME KONEČNĚ ZAČÍT ŘEŠIT PŘÍČINY PROBLÉMŮ A NE JEN TUPĚ ŘEŠIT NÁSLEDKY A NAVÍC TÍM JEŠTĚ ZPŮSOBOVAT DALŠÍ PROBLÉMY ŽP I NÁM SAMOTNÝM....
Odpovědět
Asi těžko by idé v parku akceptovali v parcích hromady nařezaného dříví. Nehledě k tomu, že v současné společnosti posedlé bezpečností by to někdo mohl považovat za ohrožení méně šikovných jedinců. A co se týče té chemické likvidace jmelí, je to asi jediná možnost bez likvidace hostitelské rostliny, tedy stromu. Nebo snad znáte lepší řešení?
Odpovědět
Taky jsem o tom četl, pokud mě paměť neklame, tak se jedná o aplikaci růstových stimulátorů na jmelí v období klidu hostitelského sromu. Jmelí začne růst, ale pletiva hostitele mu vlivem vlastního klidu nedodají dostatek živin a jmelí uschne.
Odpovědět
Dřevo z pokácených stromů by mohlo být vhodným příspěvkem pro školní hodiny kdysi zvané pracovní výchova. Jenže dnes dětem do rukou nepatří tak nebezpečné nástroje jako pilka, dlátko a palice. Místo pracovní výchovy je ve škole posadí k počítači. Takže současná populace je sice schopna si na facebooku udělat profil, ale neumí vyměnit žárovku.
Odpovědět
Tak dlouho se jmelí chránilo, až se přemnožilo a dělá problémy.
Sakra, co mi to jen připomíná?
Odpovědět
Kormorány, vydry, ale třeba i jednu naši minoritu,.....-)))
Odpovědět
|
|
Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, bude na škole
Hodonín bude mít do roka adaptační strategii na dopady změny klimatu
Mladá Boleslav chce snížit počet holubů, bude mít městský holubník
