Smrtelnější a odolnější? Virolog Černý o jihoafrické mutaci, hrozbě nákazy a křížení

Epidemiologická situace v České republice je nadále vážná. Aktuálně je u nás více jak 131 tisíc nakažených a 19 835 Čechů již od počátku pandemie s prokázanou nákazou zemřelo. Experty navíc děsí potvrzení výskytu jihoafrické mutace, kvůli které se uzavřela mateřská školka v Brně.

„Mohu potvrdit, že sekvenací byla skutečně takzvaná jihoafrická mutace u jednoho vzorku potvrzena,“ potvrdila její výskyt mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Podle molekulárního biologa Omara Šerého jsou ale pozitivní i další tři vzorky odebrané dětem a kantorům ze školy. Poznamenal však, že definitivní výsledek bude mít v pátek. V Brně tak vedle britské mutace řádí i tato mnohem nebezpečnější varianta, kvůli které vláda dokonce uvalila zákaz na cestování do destinací, jakými je Zanzibar nebo třeba Brazílie.

Babiš chce na tři týdny umrtvit Česko: Jen do práce a domů! Od 1. 3. uzavřou okresy i školky?

Cestování ale není takovým problémem. Nakažení totiž podotýkají, že se nakazili i v případě, že byli doma. Hlavní je nyní podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity, abychom se měli na pozoru a chovali se zodpovědně, protože potřebujeme především snížit virovou nálož v naší populaci, aby se jakákoliv varianta u nás neměla šanci masivně šířit a dále už nemutovala.

Jihoafrická mutace nakažlivější i odolnější?

Černý totiž podotýká, že mutací a variant můžeme mít v populaci vícero, ačkoliv ne všechny jsou objevené nebo výrazně odlišné od „základní“ varianty viru. „Víceméně každý region má nějakou svoji specifickou mutaci, která se tam vyskytuje ve vyšší frekvenci po nějakou časovou dobu. Ke konci roku jsme se mohli bavit o české mutaci, která byla také specifická, ale nebyla výrazně nakažlivější nebo nebezpečnější,“ uvádí pro Blesk Zprávy expert.

Bohužel jihoafrická nebezpečnější, ale i odolnější je. „Je nebezpečnější v tom smyslu, že nás proti ní nechrání dostupná očkování, především od AstraZenecy. Oproti tomu na britskou variantu nás chrání všechny typy očkování,“ vysvětluje Černý, kde se skrývá v „nové“ mutaci to pravé nebezpečí.

JA varianta se rovněž rychleji šíří, podobně jako mutace britská. Imunolog Václav Hořejší v rozhovoru pro Český rozhlas poznamenal, že to není tak velký rozdíl. „Nejsem si vědom toho, že by tato mutace byla o tolik nakažlivější, než byla ta předcházející, převládající varianta. To znamená, že by byla nějak srovnatelná s britskou mutací,“ uvedl.

Podle epidemiologa Petra Smejkala z IKEMu se zdá, že se šíří 1,5krát snadněji a zdá se i smrtelnější. Zdůraznil ale, že ohledně smrtnosti je zapotřebí hlubšího zkoumání. Uvedl to v pořadu Interview na České televizi.

Za snazší šíření pak podle Černého může u obou variant klíčová mutace v tzv. spike proteinu, přes nějž jsou i postavené vakcíny. Jak je ale tedy možné, že na ně vakcíny nefungují?

Očkování nezabírá, pomůže nám ale přežít

Černý vysvětluje, že je JA mutace rezistentní vůči vakcínám, tedy i odolnější a smrtelnější. Mohou za to další mutace v této variantě. „Ve hrotovém proteinu má JA varianta 9 mutací, ale britská jen o jednu méně a brazilská až 10. Velmi důležité jsou mutace E484K a K417N, kterými disponuje,“ objasňuje Blesk Zprávám odlišnost varianty epidemiolog Rastislav Maďar.

Premium

„Dvě roušky přes sebe respirátor nenahradí,“ varuje virolog Černý. Experti radí, co a jak nosit

Maďar nicméně podotýká, že je zapotřebí vyčkat na robustnější data ohledně infekčnosti i virulence (schopnost vyvolat nákazu - pozn. red.). A shoduje se s Černým na závěru, že ačkoliv očkování nejsou proti této variantě účinná, mohou nám i tak zabránit v cestě na JIP.

„Částečný efekt proti této variantě očkování i imunita po prodělané nákaze mají. Tím by pravděpodobně došlo alespoň ke zmírnění průběhu nemoci u nakaženého. Přesněji to však ukáže až čas,“ uvádí Maďar. „Je důležité, že by to nemělo být život ohrožující,“ doplňuje jej Černý.

A podobně mluví i Hořejší. „V nejhorším případě by to znamenalo, že lidé, kteří už onemocnění prodělali nebo byli očkováni, tak by mohli být znovu nakaženi jihoafrickou nebo brazilskou variantou,“ vysvětlil.

I epidemiolog Petr Smejkal z IKEMu zdůrazňuje, že lidé nemají odmítat vakcíny, i když se zatím zdají být proti této variantě méně účinné. „Ochrání je před těžkým průběhem,“ uvedl na ČT.

Černý: Pozor na genetické zkřížení

Více než samotná varianta na nás ale podle virologa číhá jiné nebezpečí, a tedy křížení vícero variant, jak již bylo zmíněno výše. „To nastává v případě, kdy jednoho člověka infikují dvě rozdílné varianty. Dojde tak ke zkřížení genetické informace a velmi rychle se nakumuluje velké množství mutací, což je do budoucna potencionálně nebezpečné, protože viry tím mění biologické vlastnosti, tudíž se stávají ještě nebezpečnější,“ varuje.

Tím by došlo nejen k tomu, že by se nákaza stala více virulentní, ale i více patogenní. Nehledě na to, že by se na tyto křížence hůře adaptovaly vakcíny.

Nutno ale dodat, že vakcíny na principu mRNA umožňují rychlou úpravu tak, aby na nové varianty působily stejně, jak působí i na ty „běžné“, jak podotýká Maďar.

Varianty nevznikají počasím, ale populací

Ačkoliv se nyní experti zaměřují především na jihoafrickou mutaci, Černý protlačuje do povědomí i variantu brazilskou. Vysvětluje, že i na ni musíme brát zřetel, protože se vyvinula v Brazílii i přesto, že byla tamní populace promořená a částečně proočkovaná.

„Velice záleží na tom, jaká je kolektivní imunita obyvatel v daném místě. Brazilská varianta byla schopná se vyvinout i v takto promořeném prostředí,“ poznamenává s tím, že je tak velice důležité zůstat zodpovědným a chránit sebe i své blízké. „Potřebujeme kapacitu na rychlé trasování a sledování případů. A k tomu potřebujeme snížit virovou nálož,“ uzavírá.