Nejprve byl sám v postavení mimo hru, když nahrával před odkrytou branku Dedičovi. Podruhé po Kaniově centru hlavičkoval přesně k pravé tyči, jenže... Nešický ještě do míče trknul, přičemž byl v ofsajdu.
„Kdyby do toho Neša na brankové čáře nepochopitelně nesáhl, byl to gól. Něco takového jsem už dlouho neviděl. To je jako na Silvestra,“ povzdechl si opavský trenér Radoslav Kováč.
„Co k tomu říct. Balon letí do brány a...“ uvedl opavský kapitán Jan Žídek. „Nevím, jestli do míče šel z přemíry snahy, nebo z jakého důvodu. Je to těžké. Nechceme mu to zazlívat, protože to určitě nemyslel zle, ale takový balon musí jen kontrolovat. Je to škoda, je to pořád stejné, že se na ten gól nadřeme. A když ho dáme, tak to dopadne takto...“
Kováče mrzelo, že ve středu zálohy neměli odražené balony. „Chyběla nám energie, byly tam pomalé reakce,“ vadilo Kováčovi. „Ve druhém poločase jsme prostřídali. Dali jsme Rendu Dediče ke Smolíkovi (Smolovi). Hru jsme trochu zjednodušili, chtěli to urvat, ale vyhrávali jsme málo soubojů proti Doležalovi a někdy jsme byli zbytečně v ofsajdu, což nechápu.“
Právě Doležal utkání hlavou rozhodl. „Byl to strašně jednoduchý gól. Nepokryli jsme ho,“ řekl Radoslav Kováč. „Přitom jsme se připravovali na to, že Jablonečtí budou na Doliho (Doležala) hrát.“
Opavským se i přes snahu vyrovnat nepodařilo v závěru protivníka zatlačit, dostat ho pod tlak.
„Soupeř viděl, že Jablonec má zkušené hráče. Utkání dohrávali u lajn a u rohů. Nemohli jsme se dostat do tlaku. Po tom gólu, který jsme dali nedali, šlo na některých našich hráčích vidět, že mají hlavy dole,“ řekl Jan Žídek. „Nevím, jestli jsme už neměli psychickou, nebo i fyzickou sílu zkusit ještě vyrovnat.“ Jablonecký trenér uznal, že závěr střetnutí odehráli chytře. „Ale o výhru jsme se strachovali až do konce,“ přiznal.
A těšilo ho, že mohli hrát na kvalitním hřišti. „Sám jsem měl chuť si na takovém trávníku zahrát. Byl excelentní, nejlepší v lize.“
