Čtyři góly Stancia = devět bodů z těžkých zápasů venku. Bez jeho příspěvků by Slavia neměla jedenáctibodový náskok v čele tabulky.
„Upřímně, je mi jedno, jestli dám gól, nebo ne,“ řekl rumunský středopolař po nedělním vítězství na hřišti třetího týmu tabulky.
„Byl to velmi těžký zápas, naposledy jsme tady prohráli. Slovácko má velmi silný tým, hrají dobrý fotbal, rvou se o každý míč. Jsem rád, že jsem pomohl. Pro mužstvo udělám vždycky maximum,“ prohlásil.
  |
I tentokrát se zápas v Uherském Hradišti pro Slavii nevyvíjel dobře. Prohrávala 0:1 a 1:2, Stanciu pokaždé vyrovnal. Především druhá branka v 72. minutě byla pro konečné vítězství zásadní.
Kdyby Slovácko dál drželo příznivý stav, slávisté by to s obratem měli mnohem těžší.
Stanciu předvedl, v čem je silný. Z přímého kopu z dvaceti metrů zakroutil míč přes zeď a trefil se náramně pod břevno.
„Stanciu to trefil, i když si myslím, že se to chytat dalo. Chyb jsme udělali víc, já beru na sebe ten trestňák. Faulovat jsem nechtěl, ale šlápl jsem Lingrovi na nohu,“ poznamenal Michal Kadlec, kapitán Slovácka.
Zaváhal i brankář Vít Nemrava, který při kopu Stancia udělal úkrok za zeď a následně nedokázal střelu vyrazit, byť šla na jeho stranu. První gól dal Stanciu v prvním poločase z penalty, kterou sudí nařídil za ruku.
Že si míč vzal právě on, v tom byl i kus odvahy. Naposledy loni na podzim pokutový kop v utkání Evropské ligy proti Leverkusenu neproměnil. Slavii to však tenkrát nevadilo, vzápětí totiž Stanciu přihrál na vítězný gól Olayinkovi.
„Věděl jsem, že jsem naposledy nedal. Ale teď jsem musel proměnit, protože to byl velice důležitý moment. Jsem rád, že se to povedlo.“
Pokutový kop neproměnil úplně s jistotou, Stanciu střílel do středu brány pár centimetrů nad zemí, gólman Nemrava skočil po své pravé ruce a nohama míč škrtal. Z jeho naštvaného výrazu vyplynulo, jak byl blízko, aby ji zneškodnil.
„Já kopat chtěl. Normálně si to sice bere Ondra Kúdela, ale nebyl na hřišti,“ podotkl sedmadvacetiletý záložník. V letošním ročníku je to jeho druhý gól z penalty, před tím byl úspěšný v Ostravě.
Penalty zahrával i v předchozím českém angažmá ve Spartě, proti Jablonci nedal a tým remizoval 0:0. To je minulost.
Na Slovácku měl podíl i na třetí brance. Ve středu pole podržel míč, otočil se s ním a přihrál do levého křídla Bořilovi, z jehož centru dal na 3:2 Lingr.
I to ukazuje, jak Stanciu byl pro Slavii platný. Má formu, pravidelně nastupuje v základní sestavě.
V ní byl i v obou zápasech vyřazovací fáze Evropské ligy proti Leicesteru, byť například na podzim z šesti duelů skupinové části hrál od začátku jen jednou doma proti Beer Ševě.
„Na podzim to pro mě byla těžká situace. Musel jsem hodně cestovat s národním týmem, byli jsme pořád zavření na hotelu. Taky jsem byl naštvaný, že jsme se nedostali na mistrovství Evropy. Nebylo to pro mě lehké, ale tvrdě jsem trénoval,“ vysvětloval Stanciu.
„Jsem velmi šťastný, že hraju všechny zápasy. Fotbal si užívám, parta v kabině i trenéři mi k výkonům pomáhají. Jsme tu jedna velká rodina. Hrát v týmu, jako je Slavia, je splněný sen. Každý zápas se snažím co nejvíc pomoct týmu, někdy dám gól, někdy na něj přihraju. Pro vítězství udělám cokoliv,“ zdůraznil po utkání na Slovácku pro klubový web.
„Byl to neuvěřitelný týden se skvělými výsledky. V Evropě jsme ukázali, kdo jsme, porazili jsme Leicester. Hned po třech dnech jsme uspěli na Slovácku, navíc po velkém boji,“ prohlásil.
