1. 3. 2021 22:15 − 3028× − 2

Návštěva u Santa Clause

Mistrovství světa, to je letos samé dobrodružství. O to neplánované, ba přímo nechtěné, se stará přetrvávající pandemie.

Pro promotéra, organizátory i samotné týmy je hodně dobrodružné vůbec si tipnout, kdy a kde se příště sejdou. O největší plánované dobrodružství se postarala FIA, když do kalendáře na druhý pokus po loňském zrušení procpala Safari Rally. Sice už to nebude taková romantika jako v případě dřívějších ročníků této slavné soutěže, ale i tak si jistě účastníci přijdou na své. O další dobrodružnou rally se vlastně postaral ten proklínaný koronavirus. Švédové snahy o uspořádání své soutěže už v prosinci vzdali a v lednu místo nich do kalendáře oficiálně vstoupila Arctic Rally Finland. Mrazivé počasí, vyloženě odlehlá oblast s úseky v naprosto liduprázdné divočině a k tomu všudypřítomní pobíhající sobi. No, ti nakonec vlastně nikoho nepotrápili. A i kdyby, posádky byly na toto nebezpečí připravené. Pořadatelé jim připravili podrobný manuál, jak se chovat při sražení soba při seznamovacích jízdách a samotné rally. S něčím takovým se při jiných soutěžích startující běžně neseznámí.

S těmito severskými zvířaty pak částečně souviselo jiné nebezpečí, ucpání trati. Organizátoři z toho důvodu vytvořili v pravidelných rozestupech u trati vyhýbací ostrůvky ve sněhové bariéře. Místy rychlostní zkoušky totiž připomínaly spíše trať pro bobisty než pro soutěžní speciály. Stejně jako v kauze sobů se obavy pořadatelů nepotvrdily ani v tomto ohledu. O krátké zablokování zkoušky se postaral jen Emil Lindholm, když v RZ 4 se svou Škodou Fabia Rally2 evo havaroval. Tou dobou finský pilot vedl klasifikaci WRC3. Vedení pak převzal jeho krajan Teemu Asunmaa s další škodovkou. Zle na něho dotíral Estonec Egon Kaur, který si prožil horkou chvilku hned v pátek. Vlétnul do závěje, ucpal chladič svého Volkswagenu a do cíle dojížděl se sníženým výkonem. Naděje na výhru se nevzdával ani v sobotu. To ale pro změnu přišel o deset vteřin kvůli pozdnímu příjezdu. V neděli vyhrál obě zkoušky, ale o triumf o 4,2 sekundy stejně přišel. Ani to mu ale nevzalo chuť do dalších startů v tomto podpůrném seriálu MS. Na start doma v Estonsku se dá celkem s úspěchem vsadit, podobně nadějný je určitě start i v druhé finské soutěži v létě a kromě toho Kaur plánuje Portugalsko a Sardinii.

Sobi se nekonali, zablokovaná trať ve větší míře také ne. No a nakonec si posádky neužily ani třeskuté mrazy. Hned v prvním dnu rally se teploty podívaly nad nulu a samou radostí díky tomu „hýřil“ Sébastien Ogier. Jako vítěz Monte Carla musel na trať první. Na pořádně promrzlé trati by to takový problém nebyl, ale při teplotách nad nulou a dokonce částečnému dešti byl faktor čištění daleko vyšší. Pátek tak Francouz zakončil na slabém devátém místě. Jako naschvál v sobotu začalo zase mrznout. Úřadující mistr světa do toho dával vše. Už byl šestý, když přišla poslední zatáčka poslední sobotní zkoušky. Chyba a Ogier s Ingrassiou museli na dohled cílové fotobuňky vyndat lopaty a začít vyprošťovat svůj speciál. To se jim nakonec povedlo, ale ztráta byla větší než penalizace za Restart, takže radši odstoupili a v neděli se vrátili. V Power Stage ale Francouzi vybojovali jen jeden jediný bodík. V cíli inkriminované sobotní zkoušky Ogier dával rozhovory bez přilby, vyloučení se nakonec ale nekonalo. Po špatném upevnění přilby v monacké soutěži by to tak byl už druhý Ogierův bezpečnostní prohřešek v řadě…

Jiného prohřešku se před měsícem dopustil Ott Tänak. Ovšem kdo se bojí, nesmí do (finského) lesa. Estonec to v pátek risknul znovu jen s jednou rezervou a risk se mu vyplatil. Vyhrál obě zkoušky a na čele si vytvořil náskok přes čtvrt minuty. Se skoro stejným náskokem dojel vítězně i do cíle. V sobotu tedy pár vteřin k dobru ještě přidal, zároveň si ale po kontaktu se sněhovou bariérou prožil asi největší horkou chvilku celého víkendu. Aby toho nebylo málo, po incidentu Tänak ještě nemohl najít tlačítko na spuštění stěračů. Ze situace se ale dostal a svůj mistrovský výkon mohl dokonat až do zdárného konce. Základy finského úspěchu ovšem Estonec položil už před dvěma týdny po absolvování estonské Otepää talveralli. S Hyundaiem i20 Coupé WRC nebyl i přes vítězství tehdy vůbec spokojený a prohlásil, že s něčím takovým tedy za polárním kruhem vyhrát nepůjde. Technici Hyundaie dostali dva týdny na nápravu…a vyplatilo se. Craig Breen si už svůj vůz tolik nepochvaloval. Ale jeho výchozí situace byla o dost odlišná. V mistrovství světa jel naposledy v září v Estonsku a tak vlastně jeho druhé místo po pátku bylo spíše milé překvapení umocněné výhodnou startovní pozicí. Na bedně se Ir neudržel, ale o další šanci si nahlas řekl skvělým druhým místem v Power Stage. Dojet tam tři desetiny za Kallem Rovanperou bojujícím v maximální nasazení o druhou příčku, to není vůbec zlé.

Ostatně Kalle…ten byl před soutěží pasován do role velkého favorita na vítězství. Dvacet let po senzačním triumfu jeho otce Harriho ve Švédsku se podobný „majstrštyk“ čekal i od pokračovatele rodu. Desetivteřinová ztráta po návštěvě sněhové bariéry hned v první zkoušce a nepovedená změna nastavení před sobotou. To byly dva momenty, které rozhodly, že Jari-Matti Latvala ještě nějakou dobu zůstane držitelem rekordu nejmladšího vítěze soutěže mistrovství světa. Kalleho týmový šéf je ale i tak smířen s tím, že o svůj rekord zřejmě brzy přijde. Jistě mu to ale nebude vadit tolik, než kdyby jej o rekord připravil někdo od korejské konkurence. A že by se jeden takový mladík našel. Jmenuje se Oliver, je mu devatenáct a shodou okolností má za otce mistra světa. Po něm zdědil kromě skvělých jezdeckých genů i geny, které z něj dělají dobrého showmana. Na trati i v rozhovorech. Třešinkou na dortu jsou jeho komentáře po dojetí rychlostní zkoušky. Na rozdíl od soupeřů si Oliver Solberg interkom nevypíná, což je dobré koření živých přenosů. Po loňském Římě si mladý Švéd zopakoval i kauzu ztracených brýlí. Ani tato roztržitost jej ale o moc času nepřipravila. Tři návštěvy sněhové bariéry včetně té spektakulární na Power Stage už byly horší. Šestý nebo sedmý v cíli, to ale tak podstatné není. Důležitý byl dojem a ten zanechal výborný. V závěru vyhověl i přísnému šéfovi týmu Hyundai a pokusil se v Power Stage obrat o bonusové body Ogiera. Ostatně Adamo po skončení soutěže přiznal, že měl při debutu mladého Solberga ve voze WRC větší starosti o to, jak to zvládne jeho otec Petter. Snad mu tyto pochvaly vynesou brzy další start ve vrcholné kategorii. Zatím se bude věnovat startům ve WRC2.

Z WRC za volant speciálu R5 se přesunul i Esapekka Lappi a ve Finsku s Volkswagenem vyhrál stylem start – cíl. Stejně jako Tänak. I v tomto případě mu snad skvělý výkon umožní další světové starty. Rozmrzelý z Lappiho výkonu byl jistě Andreas Mikkelsen. Před sezónou si stanovil, že chce vyhrát všechny rally, kterých se zúčastní. Tak teď už ví, že se mu to nepovedlo. Se Škodou Fabia Rally2 evo nicméně zůstává jasným lídrem WRC2. Jeho zaměstnavatel Toksport WRT se už ale musí dělit o vedení s Movisportem SRL. Nikolay Gryazin rychle zapomněl na obří havárii při testovací soutěži v Estonsku a druhé Polo GTI R5 do cíle dovezl na třetí příčce. Až za ním skončil Eyvind Brynildsen, který musel zaskočit za volant druhé škodovky. Stálý jezdec Toksportu Marco Bulacia si včas nevyřídil cestovní doklady a do Finska tak nemohl přiletět. Trochu trapná chyba…

Ještě větší trapas si ale prožil Janne Tuohino. Domácího podniku se účastnil se svým soukromým Fordem Fiesta WRC a po sobotě držel dvanáctou příčku. Večer si dal pěkně „po finsku“ saunu. Po saunování ale uklouznul, upadnul a vykloubil si rameno. I takové příhody se stávají. A stávají se i větším esům. Thomas Radstrom podobným způsobem před dvaadvaceti lety přišel o start s továrním Fordem na Safari Rally… Tuohinův incident ale aspoň trochu upozornil na americkou značku v arktické rally. Ani jeden z továrních pilotů Fiest WRC totiž moc neoslnil. Cíl spatřili oba, ale osmá a devátá příčka před nejrychlejšími jezdci ve vozech Rally2 není žádným důvodem k radosti. Teemu Suninen by se doma asi odvázal i víc, ale to by za sebou nesměl mít monacký incident a pod sebou vůz, který na rychlých tratích prostě nestíhal. V hodnocení značek se na tým z Cumbrie už začíná dotahovat druhá stáj Hyundaie 2C Competition. V M-Sportu se už vše soustředí hlavně na nové hybridní speciály Rally1. V Alzenau ještě se stavbou nezačali, povolení z korejské centrály stále nedorazilo. Podle šéfa týmu Adama arktický úspěch vliv na rozhodnutí mít nebude. Bohužel. Thierry Neuville si tak musí pospíšit, kdoví jaká bude budoucnost. Další titul vicemistra by ho už asi moc neuspokojil. Svému novému spolujezdci naordinoval domácí úkol, bude dál chodit do jazykovky a pilovat francouzský přízvuk. Během soutěže si Belgičan stěžoval, že některým částem rozpisu stále nerozumí a nemůže jet naplno. I tak ale až do poslední zkoušky bojoval o druhou příčku, potažmo o vedení v šampionátu. Nakonec mu k úspěchu chyběly 2,3 sekundy. Druhý bronz v řadě a druhá příčka průběžného pořadí, to ale rozhodně není špatný vstup do sezóny.

Návštěva u Santa Clause se rozhodně povedla a všichni na ní budou dlouho vzpomínat. Šance na návrat kolotoče mistrovství světa za polární kruh ale nejsou i přes úspěch této rally zrovna velké. Pořadatelé z Jyvaskylä se pořádání finského podniku MS nevzdají a dvě soutěže v jedné zemi nejsou za normálních okolností pravděpodobné. Arctic Rally Finland tak možná navždy zůstane jednou z mála pozitivních vzpomínek na pandemickou dobu…

Komentářů celkem: 2
3. 3. 2021 14:44
0 0
Raskene,
krásně napsané shrnutí soutěže,složené ze zajímavých postřehů a střípku smajlík
O hodně lepší než forma "ten .. na RZ vedl o tolik a ten ho sjel na tolik..."
Za mě fakt za 1 smajlík
3. 3. 2021 20:54
0 0
Super článek o parádní rally. smajlík Ani by mi nevadilo, kdyby se navzdory tradici Arctic jel místo Švédska i nadále. Jinak smekám před Martinem Prokopem. S novým surovým autem 11. místo z 35 v kategorii. smajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!

Je aktivovaný AdBlock nebo jiný blokátor reklam!
Pokud chcete náš web používat, vypněte ho prosím. Děkujeme!