Tatra kolem světa 2 vyráží na druhou část expedice. Nástrahy Afriky čekají na hranicích

Petr Holeček přes dramatický průběh rozkolu expedici nakonec po smíru opustil, jejím šéfem zůstal Marek Havlíček. Ten se v únoru přesunul do Džibuti, hlavního města Džibutska, aby v tamním přístavu vyzvedl vůz, kterému posádka říká Trajda. Poté ji s mechaniky připravil na start, pro větší atraktivnost připojili speciální sledovací zařízení, na kterém bude možné vidět nejen aktuální polohu, ale také různé technické údaje. „Díky tomuto zařízení budou moci lidé sledující Tatru kolem světa 2 vidět v reálném čase, jakou rychlostí auto jede, jaký tlak mají pneumatiky, v jaké nadmořské výšce se pohybujeme,“ říká z Džibuti v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Marek Havlíček.

Posádku Tatry kolem světa 2 tvoří nejen řidič, technici, kameraman, ale také tzv. dočasní členové, kteří svou účastí expedici podporují nejen finančně. Africká část by měla skončit po průjezdu 12 státy týden před letošními Vánocemi.

Následně by se Trajda měla přesunout do Jižní Ameriky a poté se přes Asii vrátit v roce 2023 zpět do Česka, odkud loni 22. února vyrážela. Přes Balkán se dostala do Turecka a skončila v srpnu v Íránu. Aby tam odsud „nezmizela“, musela nejen původní posádka vynaložit obrovské diplomatické úsilí, aby se ji podařilo dostat lodí z Íránu do Ruska.

Včera došlo k překvapení a na místo startu dorazil poslední žijící účastník první expedice Stanislav Synek (83 let). I on by měl být vidět a slyšet v přímém přenosu středečního startu ve 12:02 na facebookových stránkách expedice.

Ve středu 3. března vyrážíte z Džibuti na druhý pokus s Tatrou kolem světa 2. Co jste zvládli za 16 dnů od příletu do Afriky?
Během prvních dvou dní jsme museli vyzvednout Tatru z přístavu. Potom jsme instalovali sledovací zařízení, kvůli kterému jsme „doplnili“ posádku o dalšího stálého člena výpravy Lukáše Hejla. Díky tomuto zařízení budou moci lidé sledující Tatru kolem světa 2 vidět v reálném čase, jakou rychlostí auto jede, jaký tlak mají pneumatiky, v jaké nadmořské výšce se pohybujeme.

Tatra sama o sobě byla po cestě v pořádku. Během prvních dvou dní v Džibuti  jsme museli vyzvednout Tatru z přístavu a pořídili jsme doprovodné vozidlo. Potom jsme instalovali nové sledovací zařízení.

Jak Tatra přežila cestu? Objevily se nějaké technické problémy?
Tatra sama o sobě byla po cestě v pořádku. Už loni jsme vychytávali pár technických závad. Například se z motoru ozývaly zvláštní zvuky. Tým si s tím pár týdnů lámal hlavu a díky Lukáši Pláteníkovi se přišlo na to, že to byly prasklé ventily v hlavách. To se opravilo a od té doby nejsou žádné problémy s motorem ani s podvozkem. Poškodilo se akorát pár věcí v nástavbě, ale to s Tatrou jako takovou nemá nic společného, to bylo dělané zvlášť.

Kvůli pandemii koronaviru jste loni museli zastavit cestu v Íránu. Nyní vyrážíte z Afriky. V čem to bude jiné, panují nějaké obavy?
Pro mě osobně je Afrika nejbarevnější kontinent. Míchají se zde všechny možné kultury, národy, kmeny… Nejnáročnější asi bude jednání na hraničních přechodech. Tak je to skoro na všech kontinentech. Jenže Afrika je specifická tím, že na všechno mají spoustu času. Ale protože jsem již po Africe cestoval, trochu vím, jak s nimi vyjednávat. Afrika měla být třešničkou na dortu, poslední, třetí etapou, ale právě kvůli koronaviru jsme museli plán změnit. Ve finále je všechno zlé k něčemu dobré. Afrika zůstává pro mnoho lidí velmi lákavá, a tak mnoho míst pro dočasné spolucestující, kteří se na cestě podílejí, již nezbývá. Lidem, kteří nás již dříve finančně podpořili, jsme dali výhodnější možnost připojit se na africkou část, která dříve ještě ani nebyla otevřená.

Nejnáročnější asi bude jednání na hraničních přechodech. Tak je to skoro na všech kontinentech. Jenže Afrika je specifická tím, že na všechno mají spoustu času. Ale protože jsem již po Africe cestoval, trochu vím, jak s nimi vyjednávat.

Po Africe byste se měli posunout do Jižní Ameriky a následně do Asie. Tam se posádka výrazně změní?
Někteří se ještě rozmýšlejí, jestli s námi letos pojedou jen v Africe, nebo si počkají na tzv. svou etapu v Jižní Americe nebo v Asii.

A co když někdo nechce nebo nemůže jet?
Lidem, kteří se s námi kvůli situaci spojené s covidem rozhodli nejet, vracíme po vzájemné dohodě jejich finanční příspěvky.

Kudy v Africe pojedete?
Láká nás poznat tu Afriku, kterou neznáme ze zájezdů cestovních kanceláří nebo z papírových průvodců. Například malé vesničky, kde lidé žijí ještě skutečně tradičním způsobem života, kde nemají internet a vyznávají přírodní božstva. Věřím, že to bude zajímat i náš tým a naše sledovatele na internetu nebo diváky Prima ZOOM. Itinerář plánujeme společně s celým týmem, takže se též podíváme i na turističtější místa, ostatně i ta mají své kouzlo.

Jak to funguje? Musíte mít návštěvy těchto lokalit domluvené předem?
Jsme napojení na české ambasády v různých zemích, aktuálně nám třeba s programem pomáhá ta v Etiopii. Realita ale je a bude i taková, že pokud v rámci trasy narazíme na něco zajímavého, pojedeme nebo půjdeme se na to podívat. Jsme expedice a tak to na expedicích chodí. Bereme to, co nám cesta přinese, ať už v tom pozitivním, nebo negativním smyslu.

Jedním z cílů vaší expedice má být i propagace českého průmyslu.
Jsme rádi, že od samého začátku je s námi v projektu společnost Tatra Trucks a pomáhá nám s propagací. V letošním roce by se tato spolupráce mohla rozšířit o více výstupů. Koncem roku 2020 proběhlo jednání v Kopřivnici, detaily ještě ladíme, ale zájem o spolupráci stále je. S sebou vezeme i další české výrobky, které během cesty testujeme.

Máte naplánovaná například nějaká setkání na českých ambasádách?
Máme v plánu navštěvovat ambasády a velvyslanectví, představit místním obyvatelům Českou republiku. Také bychom rádi připomněli domov spoustě krajanů, Čechům i Slovákům, kteří v Africe žijí.

V Africe funguje několik českých charitativních projektů či těch mezinárodních s českou účastí. Zapojíte se do nich?
Navázali jsme kontakt s neziskovou organizací, která působí v Ugandě a vede ji Dana M. z Česka. Spolu se skotským manželem postavili školu pro děti a hledají dobrovolníky. Shánějí také patrony pro uhrazení studia dětem, které chtějí samy studovat a mají na to i předpoklady. Často jde o děti, které mají jen prarodiče nebo jsou nemocné či jinak znevýhodněné. V Keni působí další nezisková organizace s českou majitelkou a spravuje velký chráněný areál, kde si lidé mohou podobně jako na farmách pěstovat vlastní jídlo. Chovají tam zvířata, pěstují rostliny, rajčata a další zeleninu. I tuto organizaci bychom rádi zviditelnili a podpořili.

Ani v Africe se nevyhneme koronaviru, ale není to tam tak stěžejní téma jako u nás. Afrika je kontinent, který žije tzv. svým životem. Proto se budeme chránit a dodržovat hygienu.

Ani v Africe se nevyhnete koronaviru. Jak moc ohrožuje vaši cestu?
Nevyhneme, ale není to tam tak stěžejní téma jako u nás. Afrika je kontinent, který žije tzv. svým životem. Proto se budeme chránit a dodržovat hygienu. Auto budeme pravidelně dezinfikovat, dezinfekci s sebou vezeme, máme i roušky, děláme všechna možná preventivní opatření. Jsme prostě opatrní. Víme, že opatření v Africe nejsou tak radikální, jako je tomu ve zbytku světa.

Pojedete v Africe podle původně plánované trasy, nebo jste ji kvůli koronaviru, případně jiným problémům měnili?
Afriku jsme ještě před rokem neměli přesně naplánovanou, protože měla být až za dva roky. Myslím, že africká trasa, kterou jsme vybrali, je ta nejlepší možná. Východní pobřeží je krásné, zajímavé, je tam množství exotických zvířat a spousta domorodých kmenů a národní parky jsou skutečně nádherným zážitkem.

Na co lákáte další dočasné účastníky, aby na africkou etapu přijeli?
Afrika je divoký a nespoutaný kontinent. I v 21. století si stále zachovává svou rozmanitost a nezkaženost. Známky turismu tu sice vidět jsou, ale určitě to bude pro všechny zajímavé. Vyzdvihl bych například gastronomii, je neuvěřitelné, co místní umějí vyrobit jen s pár surovinami a kořením. Skvělé jsou i mořské plody. A samozřejmě to, co očekává od Afriky každý její návštěvník. Divoká zvířata, nádherná příroda a neopakovatelní lidé.

Kdo ještě patří do posádky expedice Tatra kolem světa 2?
V týdnu od 15. února se přidali technici, kteří se podíleli na stavbě tatrovky, na přelomu února a března přijela zbylá část týmu a samozřejmě skupina tzv. dočasných členů, kteří svou účastí podpořili realizaci projektu.

Jaké je složení „dočasných“ spolucestujících?
Na cestu se rozhodli přidat jak ženy, tak muži, z Česka i ze Slovenska, ve věku od 18 do 83 let. Muži tvoří větší část a jde převážně o jednotlivce. Cestovatelská duše žije očividně v každém věku a velmi nás těší, že tím nejstarším mužem posádky je účastník první expedice Tatra kolem světa Stanislav Synek, který za námi den před startem přiletěl přímo do Džibuti.