Podnikání největší sportovní a outdoorové agentury ve Špindlerově Mlýně Yellow point se kvůli pandemii a vládním nařízením smrsklo jen na výdejní okénka vybavení. Desítky lyžařských instruktorů a dalších zaměstnanců jsou doma, státní kompenzace zaplatí jen část nákladů.

Podle obchodního ředitele agentury Hynka Dvořáka je současná krize ještě horší než velká recese v roce 2008, kdy podniky škrtaly v nákladech a rušily firemní zážitkové akce.

40 fotografií

„Tehdy sice vypadla firemní klientela, ale turistická část normálně fungovala. Teď jsou na nule oba segmenty,“ říká v rozhovoru pro MF DNES Hynek Dvořák.

Špindlerův Mlýn se změnil v město duchů. Jak vám je při pohledu na vylidněné město, které bývalo nejrušnějším lyžařským střediskem u nás?
Je to samozřejmě smutné. V zimě firma vydělává, aby uživila mimosezonu, což je jaro a podzim. Spoustě lidem by pomohlo, kdyby vláda už na začátku řekla, že žádná zimní sezona nebude. Mohli jsme se k tomu postavit úplně jinak. Do příprav sezony jsme investovali spoustu úsilí. Všechno jsme nachystali, zasněžili dětské parky, rozvezli propagační materiály, měli jsme domluvenou spolupráci s hotely. Nakoupili jsme dezinfekci, roušky, respirátory a na pulty půjčoven přidělali plexiskla. Čekalo se jen na to, až se ubytovací zařízení nebo skiareály otevřou. Do poslední chvíle jsem věřil, že zimní sezona, byť s nějakými omezeními, proběhne.

Jak velký význam pro vaši společnost zimní sezona má?
Dříve to bylo mezi segmenty firemních akcí a turisty přibližně půl na půl, dnes už převažují turisté, a to především v zimní sezoně. Tržby tvoří turisté zhruba ze šedesáti procent.

Kdyby se stal zázrak a vláda skiareály přece jen ještě otevřela, pomohlo by vám to v něčem?
Každý den, který by v závěru sezony byl do plusu, zamáčkne jen ty největší díry. Křivka jde do minusu každý den hlouběji a hlouběji.

Jak velký výpadek příjmů Yellow point za letošní zimu eviduje?
Řádově to jsou miliony až desítky milionů korun. Málokterá firma našeho charakteru si vytváří velký finanční polštář, abychom tady mohli v klidu rok sedět, nic nedělat a čekat, že to přejde. Před každou sezonou investujeme a vytváříme nové projekty. Obnovili a rozšířili jsme lanový park, pořídili nová elektrokola i elektrokoloběžky, chystáme další projekty.

Stačí vám státní kompenzace na pokrytí nákladů?
Pomůže to zaměstnancům a na některé nájmy získáme od státu polovinu. Na leasingy, energie a řadu dalších výdajů nedostáváme ani korunu. Kompenzace rozhodně nepokryjí ani provozní náklady.

Ze služeb, které běžně v zimě nabízíte, zbyla téměř jen výdejní okénka zimního vybavení. Má o to vůbec někdo zájem?
V porovnání s běžnou sezonou, kdy máme stovky až tisíce objednávek, jsou to teď jen desítky. A to mluvím o pátku, sobotě a neděli. Normálně tvoří základ sjezdové lyže a snowboardy, teď se půjčují skialpy, běžky a sáňky.

Může firma vaší velikosti ztráty ze zimy dohnat letní sezonou?
V létě jsou pro nás ziskové dva měsíce: červenec a srpen. Od jara do podzimu normálně fungujeme, vymýšlíme nové projekty, je to pro nás dobré promo, ale zimní sezona je klíčová. Poslední léto, díky situaci, jaká v republice nastala, dopadlo dobře. Bylo vidět, že lidé chtějí vyjet na hory. Protože nemohli do zahraničí, bylo jich v Krkonoších víc než sezonu předtím.

Hodně se zaměřujete na firemní akce, spolupracujete s velkými zaměstnavateli. O teambuildingy jste přišli už na jaře. Jak velký zásah do hospodaření to je?
Tento segment tvoří třicet až čtyřicet procent obratu firmy, takže to je samozřejmě hodně znát. V tomto směru patříme ke stálým firmám, které na českém trhu působí. Děláme různé programy, od teambuildingů po školicí akce. O tyhle příjmy jsme úplně přišli. Myslím si ale, že současná situace nahrává tomu, aby se to zlepšilo. Spousta firem má lidi na home office a do kanceláře jezdí jednou za čas. Budou mít potřebu se někde potkat, popovídat a odpočinout si. Kdy lidi přestanou mít obavy, jestli už v létě, na podzim, nebo až v zimě, to nevím. Půjde to nahoru pomalu.

Jste v kontaktu s firmami? Máte nějaké signály?
Se spoustou firem spolupracujeme dlouhou dobu, komunikujeme s nimi a informujeme je, co chystáme. Jsou podniky, kterých se současná krize nijak nedotkla. Připravují se na to, že se zaměstnanci budou potřebovat potkat a školit. Čekají, až to bude možné. Některé projekty jsou v přípravě, ale zatím přetrvává nejistota.

Dá se současná krize porovnat s tou po roce 2008, kdy podniky musely hodně škrtat v rozpočtech a jako první omezily firemní akce?
Tehdy sice vypadla firemní klientela, ale turistická část normálně fungovala. Teď jsou na nule oba segmenty. Na druhou stranu tak jako náš obor jde kvůli vnějším vlivům rychle dolů, stejně se zase může poměrně rychle zotavit. Lidé určitě v létě budou mít chuť vyjet z měst a na horách se vyvětrat. I za cenu toho, že třeba budou muset nosit roušky. Otázkou je, jestli budou otevřené hranice a lidé budou moci vycestovat ven.

Vzešlo pro vás ze současné situace i něco pozitivního?
Začali jsem se na firmu dívat trochu jinýma očima. Ukázalo se, že ji můžeme zeštíhlit tak, aby do budoucna fungovala efektivněji. Uvědomili jsme si, že některé věci se dají udělat jednodušeji a lépe, i to, že bychom se neměli pouštět do projektů, které jsou na hraně, ale všímat si takových, které mají daleko větší šanci na úspěch.

Yellow point není jedinou outdoorovou agenturou v Krkonoších. Přežijí pandemii menší hráči?
Menší firmy mají výhodu, že nemají tolik nákladů. Když v nich pracuje čtyři pět lidí, tak se to samozřejmě řeší jednodušeji a náklady se lépe brzdí. Pronájmy, leasingy a tak dále nejsou tak vysoké. V našem případě je to daleko složitější.