Změny voleb dostaly šanci, většina sněmovny je pro zachování čtrnácti obvodů

Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina

Marek Výborný při projevu v Poslanecké sněmovně
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na jednání Poslanecké sněmovny
Marek Výborný
4
Fotogalerie

Už dříve navržená novela volebního zákona lidovců se zřejmě stane takzvaným legislativním nosičem změn, které musí parlament schválit kvůli únorovému rozhodnutí Ústavního soudu. Pro podzimní klání o Poslaneckou sněmovnu má zůstat zachováno čtrnáct volebních krajů. Jeden obvod už chce pouze ANO a uskupení Trikolóra.

Vedle vlastní předlohy prošel zpravodaji Marku Výbornému (KDU-ČSL) i požadavek na zkrácené projednání volebních paragrafů ve výborech na 20 dnů. Návrh počítá se zachováním čtrnácti obvodů.

„Naše úpravy plně respektují poměrný volební systém. Mandáty jsou přidělovány z celostátní úrovně na úroveň krajskou,“ řekl Výborný.

Lidovecký návrh předpokládá, že prvním krokem by bylo přidělení mandátů stranám podle celostátního výsledku. Následně by se křesla rozdělila mezi kandidáty z krajů. Počítá se také s přepočtem zbylých mandátů ve druhém skrutiniu. Volebním koalicím novela zákona umožňuje vstoupit do sněmovny při pětiprocentním zisku.

Předlohu Výborného označili za nejjednodušší řešení ústavní právníci. Míní, že nálezu ústavních soudců vyhovovuje.

Hnutí Andreje Babiše to však vidí jinak. „Jeden volební obvod nadále pokládáme za nejspravedlivější řešení, ale jsme osamoceni,“ přiznal šéf sněmovny za ANO Radek Vondráček.

Nejsilnější vládní strana mimo jiné argumentuje tím, že při zachování 14 volebních obvodů nebudou moci být některé strany v malých re­gionech vůbec zastoupeny.

Jediný obvod po rozhodnutí ústavních soudců preferoval i předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Strana však změnila názor. „Touto variantou se nemá smysl zabývat. Senát je proti a bez jeho souhlasu nelze novelu zákona přijmout,“ uvedl šéf poslanců sociální demokracie Jan Chvojka.

Z nahrazení dosavadního krajského uspořádání při souboji o poslanecká křesla vycouvala rovněž SPD. „Chceme přispět ke konsenzu. Po diskuzi v širokém politickém spektru ustupujeme z jednoho volebního obvodu a jsme ochotni přistoupit na variantu 14 volebních krajů. Tak je to v zákoně nyní,“ řekl místopředseda SPD Radim Fiala. Partaj však žádá, aby zůstala zvýšená uzavírací klauzule pro koalice.

K 14 volebním obvodům se přiklání i prezident Miloš Zeman. Po středečním jednání s hlavou státu to řekl předák opozičního uskupení Trikolóra Václav Klaus mladší. Také ten je zastáncem jednoho volebního obvodu. Jeho formace má však v dolní komoře parlamentu málo hlasů.

Navzdory převaze se ANO nevzdává. S celorepublikovým obvodem počítá jedna ze dvou možných úprav vládní novely volebního zákona, kterou by hnutí chtělo projednat souběžně s rozjednanou konkurenční předlohou KDU-ČSL. Pro výslednou úpravu volebních pravidel hodlá ANO použít právě předlohu schválenou kabinetem, jejíž projednávání má sněmovna zahájit příští úterý.

Ústavní soud minulý měsíc označil za nevyhovující kombinaci různě velkých volebních krajů a D’Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty. Politici tak dostali za úkol dohodnout se na novém způsobu přepočtu hlasů. Soud zrušil i uzavírací klauzule pro volební koalice, které potřebovaly za každého člena pět procent hlasů navíc až do počtu 20 procent u čtyřkoalic.

Sněmovnu a Senát proto čeká debata o dalších úpravách volebního zákona. Například komunisté jsou podle předsedy strany Vojtěch Filipa pro návrat k volebnímu modelu z devadesátých let, kdy mohly obsazení poslaneckých mandátů více ovlivnit kandidující strany.