InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Univerzita třetího věku

    středa 17.4 17:00 - Dům kultury Milevsko

  • Koncert Kristýna Šebková a Hvězdy, které nehasnou

    středa 17.4 19:00 - Kulturní dům Veselí nad Lužnicí

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Strakonicko  > 

Strakonice? Byly to pěkné roky nejen mého trenérského, ale i lidského života, vzpomíná Ivan Beneš

Štafetu po Ivanu Benešovi (vlevo) převzal u trenérského kormidla žen BK Strakonice Petr Martínek.

Štafetu po Ivanu Benešovi (vlevo) převzal u trenérského kormidla žen BK Strakonice Petr Martínek.

5.3.2021 8:41

STRAKONICE - Strakonické basketbalistky převzal v listopadu roku 2012, kdy u trenérského kormidla vystřídal Američana Richarda Liena, a u Otavy působil až do srpna 2015. Neskončil sám, na vině nebyly ani výsledky… Klub se začal zmítat ve finančních problémech a bylo jasné, že se vedení nepodaří složit konkurence schopný tým na další sezonu. Proto se s ním domluvilo na ukončení spolupráce. Charizmatický trenér Ivan Beneš, který působí u mistrovského USK Praha i české reprezentace, na Strakonice ale nikdy nezanevřel. Ostatně to ukázal i v polovině měsíce února, kdy se pražský velkoklub představil na jihu Čech.

Ivan Beneš s Pavlem Vilímem, tehdejším masérem strakonických basketbalistek. Ivan Beneš na „brigádě“ ve strakonickém pivovaru. Ivan Beneš na „brigádě“ ve strakonickém pivovaru. Ivan Beneš a jeho žena Klára, která pochází ze Strakonic. zobrazit všechny fotky

Opravdu vzpomínáte na Strakonice jen v dobrém?

Pro mě to jsou do Strakonic pokaždé příjemné návraty. Život jde sice dál, jsem už teď někde jinde, ale na to období, kdy jsem byl ve Strakonicích, vzpomínám velmi rád. Když jsem tenkrát dostal nabídku, ani chvilku jsem neváhal a ani nikdy nebudu litovat toho, že jsem na ni kývl. Byly to pěkné roky nejen mého trenérského, ale i lidského života. Na Strakonice budu osobně vždycky vzpomínat v dobrém.

 

Jak jste se s tím tenkrát vůbec srovnával, že jste se najednou ocitl v malých Strakonicích? To musela být oproti hlavnímu městu a velkoklubu, jako je USK Praha, neskutečná změna…

Úplně normálně, přestože jsem během hráčské i trenérské kariéry Prahu neopustil. Nejsem takový ten slavící typ, co musí každý týden do centra a někde se procházet a vymetat nějakou zábavu, kterou velkoměsto možná poskytuje více než Strakonice. Žádnou újmou jsem tady netrpěl. Měl jsem kolem sebe příjemné lidi, a to mi stačilo. Ničím jsem nestrádal.

 

Vy jste měl k dispozici poslední strakonický kádr, který byl ještě konkurence schopný. Na soupisce byly třeba Marissa Kastanek, která hraje za polskou Gdyni, reprezentační rozehrávačku Bosny a Hercegoviny Irenu Vrančič, nebo Michaelu Gaislerovou, jež hraje univerzitní ligu v Americe…

Jsem rád, že jsem zastihl toto období, kdy vedení klubu mohlo ke strakonickým odchovankyním dokoupit zahraniční posily. Tenkrát se to povedlo poskládat dobře, když to vezmu zpětným pohledem. Marissa Kastanek dostala polské občanství a hraje nejen za národní tým Polska, ale i Euroligu za Gdyni, což je veliký výkon od děvčete, které začínalo svoji velikou kariéru ve Strakonicích. Irena Vrančič se společně s nároďákem Bosny a Hercegoviny probojovala na mistrovství Evropy, na němž bude nejspíše startovat. Vezmu i ty české holky. Míša Gaislerová se dostala na studium do Spojených států amerických, kde hraje velmi slušně, nebo i Lucie Košatková patřila do univerzitního výběru České republiky. Nesmím opomenout ani další holky, protože se to tenkrát sešlo opravdu dobře. Řekl bych, že jsme jenom měli trochu smůlu při výběru dlouhých hráček, ale to bych takhle zpětně už více nerozváděl. Bylo to dobré období a hrál se ve Strakonicích bezvadný basket. Navíc na něj chodilo hodně diváků. Bylo to příjemné, když to porovnám s dnešním pohledem, kdy hrajeme před prázdnými tribunami.

 

Tenkrát panovala kolem extraligového týmu pohodová a uvolněná atmosféra, kterou ještě dokreslilo několik akcí jako sázka s tehdejším ředitelem pivovaru nebo vtípky s masérem Pavlem Vilímem. Zrovna jsem nedávno v novinách vzpomínal, jak jste jako svatební dar od něj dostal košík plný houbiček na mytí nádobí…

Zrovna dneska jsem shodou okolností s Pavlem mluvil, mám narozeniny a volal mi. Kamarádství nám vydrželo a košík plný hub mu nezapomenu. Byla to narážka na to, že mě poslal houbařit na smetiště za Jinín a dělal si potom ze mě legraci. Jinak je to bezvadný člověk a odborník. Ale všichni, co u tehdejšího družstva fungovali, byli skvělí. Bylo to opravdu prima.

 

Nikdy nezkazil žádnou srandu. Ivan Beneš v říjnu 2014 kývl na sázku s tehdejším ředitelem strakonického pivovaru, která měla motivovat družstvo k lepším výsledkům, i když věděl, že porazit jak Slavii, tak brněnský Valosun bude velmi těžké. A také se to nepovedlo. Celek od Otavy byl úspěšný pouze jednou, takže strakonický trenér a asistent u národního celku si tak musel „střihnout" dvouhodinovou brigádu v pivovaru, kde převážně obsluhoval zákazníky.

Ivan Beneš bude mít ke Strakonicím vždycky blízko také díky tomu, že odtud pochází jeho žena Klára Votavová, která dříve hrála za céčko žen. Společně už vychovávají dva potomky – pětiletého Adámka a dvouletou Míšu.

Autor: Jan Petráš

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace